Kostenlos anmelden

Jesaja 15

Neue evangelistische Übersetzung



1 Das Wort, das auf Moab[1] lasten wird: Ar-Moab[2] ist zerstört, / vernichtet in einer Nacht. / Auch Kir-Moab[3] ist zerstört, / verwüstet in einer Nacht. (1Mo 19,36; Rut 4,17; 1Sam 22,3) 2 Die Moabiter steigen zu ihrem Tempel hinauf, / die Einwohner Dibons[4] weinen auf den Opferhöhen. / Moab klagt über Medeba[5] und Nebo.[6] / Auf allen Köpfen eine Glatze, / abgeschoren jeder Bart. 3 Auf den Gassen laufen sie im Trauersack, / auf Dächern und Plätzen jammert das Volk. / Sie lassen ihren Tränen freien Lauf. 4 Heschbon[7] und Elale[8] schreien um Hilfe, / dass man ihre Stimmen noch in Jahaz[9] hört. / Auch Moabs Krieger schreien laut. / Ganz Moab hat Angst um sein Leben. 5 Und auch mein Herz schreit um Hilfe für dieses Volk. Sie fliehen bis nach Zoar / und nach Eglat-Schelischija.[10] / Weinend schleppen sich Menschen den Aufstieg nach Luhit hoch, / auf dem Weg nach Horonajim[11] erheben sie erschütterndes Geschrei. 6 Verwüstet sind die Gewässer von Nimrim,[12] / alles Gras ist verdorrt. / Das Kraut ist verwelkt, / kein Grün ist mehr da. 7 Was sie noch haben, tragen sie bei sich, / und gehen über den Pappelbach.[13] 8 An allen Grenzen Moabs hört man Wehgeschrei. / Man hört es bis nach Eglajim, / bis Beër-Elim[14] dringt sein Klageschrei. 9 "Dimons[15] Wasser ist schon voller Blut, / doch ich bringe noch mehr Unheil über die Stadt: / Auf die letzten Moabiter im Land, / auf die Überlebenden lasse ich die Löwen los." 

Jesaja 15

Český ekumenický překlad



1  Výnos o Moábovi: Přes noc zajisté bude vyhuben Ar Moábský, zajde! Přes noc zajisté bude vyhuben Kír Moábský, zajde!  2  Vystoupí v Dibónu do domu, na posvátná návrší, aby plakal. Nad Nebó, nad Médebou bude Moáb kvílet. Na každé hlavě lysina, každá brada ostříhána.  3  V jeho ulicích se opasují žíněnými suknicemi, na jeho střechách a náměstích vše kvílí, rozplývá se v pláči.  4  Úpí Chešbón i Eleále, jejich hlas až v Jahasu je slyšet. Proto křičí na poplach moábští ozbrojenci, jejich duše je poplašená.  5  Moje srdce úpí nad Moábem. Jeho uprchlíci jsou až u Sóaru, v Eglat-šelišiji. Po lúchítském svahu vystupují s pláčem. Na cestě do Chóronajimu propukají v úpění nad zkázou.  6  Po nimrímských vodách zbude zpustošení, uschne tráva, bude po rostlinách, nezbude nic zeleného.  7  Proto zbytek toho, na čem pracovali, co si uchovali, přenesou přes Topolový úval.  8  Úpění obchází územím Moába, jeho kvílení zní až do Eglajimu, jeho kvílení zní až do Beer-élímu.  9  Vždyť dímónské vody jsou plné krve. Proto ještě více dopustím na Dímón: lva na Moábce, kteří vyvázli, i na ty, kteří zůstali v zemi.