2.Mose 6 | Neue evangelistische Übersetzung

Neue evangelistische Übersetzung

Gottes Zusagen für Israel

1 Da sagte Jahwe zu Mose: "Jetzt wirst du erleben, was ich mit dem Pharao machen werde. Mit großer Gewalt werde ich ihn zwingen, Israel ziehen zu lassen, ja, er wird das Volk sogar aus seinem Land fortjagen." 2 Dann sagte Gott zu Mose: "Ich bin Jahwe! 3 Ich bin Abraham, Isaak und Jakob als Gott, der Allmächtige, erschienen. Aber unter meinem Namen Jahwe habe ich mich ihnen noch nicht zu erkennen gegeben.^[1] (1Mo 12,8; 2Mo 3,8; 2Mo 3,13) 4 Und dann habe ich auch meinen Bund mit ihnen geschlossen und habe versprochen, ihnen das Land Kanaan zu geben, das Land, in dem sie als Fremde lebten. 5 Auch das Stöhnen der Israeliten, die von den Ägyptern wie Sklaven behandelt werden, habe ich gehört. Da habe ich an meinen Bund gedacht. 6 Sag deshalb zu den Israeliten: 'Ich bin Jahwe. Ich befreie euch von der Zwangsarbeit für die Ägypter. Ich rette euch aus der Sklaverei. Mit starker Hand und durch große Strafgerichte werde ich euch erlösen. 7 Ich nehme euch als mein Volk an und werde euer Gott sein. Ihr sollt erkennen, dass ich Jahwe bin, euer Gott, der euch von der Zwangsarbeit für die Ägypter befreit hat. 8 Ich bringe euch in das Land, das ich Abraham, Isaak und Jakob unter Eid versprochen habe, und gebe es euch zum bleibenden Besitz, ich, Jahwe.'" 9 Mose sagte das alles den Israeliten. Aber sie glaubten ihm nicht, so entmutigt und erschöpft waren sie von der schweren Arbeit. 10 Da sagte Jahwe zu Mose: 11 "Geh zum Pharao, dem König von Ägypten, und verlange von ihm, die Israeliten aus seinem Land ziehen zu lassen." 12 Doch Mose erwiderte Jahwe: "Nicht einmal die Israeliten haben auf mich gehört, wie sollte es da der Pharao tun! Ich bin nun einmal ungeschickt im Reden." 13 Aber Jahwe redete mit Mose und Aaron und schickte sie erneut zu den Israeliten und zum Pharao, dem König von Ägypten. Denn sie sollten die Israeliten aus Ägypten herausführen.

Die Herkunft von Mose und Aaron

14 Es folgt die Liste ihrer Sippenoberhäupter: Die Nachkommen Rubens, des erstgeborenen Sohnes Israels, unterteilten sich in die Sippen Henoch, Pallu, Hezron und Karmi, 15 die Nachkommen Simeons in die Sippen Jemuël, Jamin, Ohad, Jachin, Zohar und Schaul – Schaul war der Sohn einer Kanaaniterin. 16 Mit Levi ging es folgendermaßen weiter: Seine Söhne waren Gerschon, Kehat und Merari. Levi selbst war 137 Jahre alt geworden. 17 Die Nachkommen Gerschons unterteilten sich in die Sippen Libni und Schimi, 18 die Nachkommen Kehats in die Sippen Amram, Jizhar, Hebron und Usiël – Kehat wurde 133 Jahre alt. 19 Die Nachkommen Meraris unterteilten sich in die Sippen Machli und Muschi. 20 Amram heiratete Jochebed, die Schwester seines Vaters.^[2] Sie gebar ihm Aaron und Mose. Amram wurde 137 Jahre alt. (1Mo 46,11; 2Mo 12,40; 3Mo 18,12) 21 Jizhars Söhne hießen: Korach, Nefeg und Sichri; 22 Usiëls Söhne: Mischaël, Elizafan und Sitri. 23 Aaron heiratete Elischeba, eine Tochter Amminadabs und Schwester Nachschons. Sie brachte ihm vier Söhne zur Welt: Nadab, Abihu, Eleasar und Itamar. 24 Die Nachkommen Korachs unterteilten sich in die Sippen Assir, Elkana und Abiasaf. 25 Aarons Sohn Eleasar heiratete eine Tochter Putiëls. Sie gebar ihm einen Sohn namens Pinhas. Damit sind die Familienhäupter der Leviten aufgezählt. 26 Dieser Aaron und dieser Mose waren es, zu denen Jahwe gesagt hatte: "Führt die Israeliten in geordneten Scharen aus Ägypten hinaus." 27 Sie waren es, die mit dem Pharao verhandelten, um die Israeliten aus Ägypten führen zu können. 28 In Ägypten hatte Jahwe zu Mose gesagt: 29 "Ich bin Jahwe! Sag dem Pharao, dem König von Ägypten, alles, was ich dir auftrage!" 30 Mose aber hatte eingewandt: "Ich bin so ungeschickt im Reden, wie sollte der Pharao da auf mich hören?"

Český ekumenický překlad

1 Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Nyní uvidíš, co faraónovi udělám. Donutím ho, aby je propustil; donutím ho, aby je vypudil ze své země.“

— Hospodin mluví znovu s Mojžíšem - Bůh se znovu zjevuje Mojžíšovi, připomíná mu svou smlouvu a posílá jej k Izraelcům a k faraónovi.

2 Bůh promluvil k Mojžíšovi a ujistil ho: „Já jsem Hospodin. 3 Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh všemohoucí. Ale své jméno Hospodin jsem jim nedal poznat. 4 Ustavil jsem s nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich putování, kde pobývali jako hosté. 5 Rovněž jsem uslyšel sténání Izraelců, které si Egypťané podrobili v otroctví, a rozpomenul jsem se na svou smlouvu. 6 Proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. 7 Vezmu si vás za lid a budu vám Bohem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvede z egyptské roboty. 8 Dovedu vás do země, kterou jsem přísežně slíbil dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Vám ji dám do vlastnictví. Já jsem Hospodin.“ 9 Mojžíš to tak Izraelcům vyhlásil, ale ti nebyli pro malomyslnost a tvrdou otročinu s to Mojžíšovi naslouchat. 10 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 11 „Předstup před faraóna, krále egyptského, a vyřiď mu, ať propustí Izraelce ze své země.“ 12 Mojžíš Hospodinu namítl: „Když mi nenaslouchají Izraelci, jak by mě poslechl farao! Nejsem způsobilý mluvit.“ 13 Ale Hospodin Mojžíšovi a Áronovi domluvil a dal jim příkazy pro Izraelce i pro faraóna, krále egyptského, aby připravili odchod Izraelců z egyptské země.

— Rod Áronův a Mojžíšův - Po stručném výčtu Rúbenovců a Šimeónovců jsou vyjmenováni příslušníci pokolení Lévi, z něhož pocházejí Mojžíš a Áron.

14 Toto jsou představitelé otcovských rodů: Rúbenovci, potomci Izraelova prvorozeného: Chanók a Palú, Chesrón a Karmí. To jsou čeledi Rúbenovy. 15 Šimeónovci: Jemúel, Jamín, Ohad, Jakín, Sóchar a Šaul, syn Kenaanky. To jsou čeledi Šimeónovy. 16 Toto jsou jména Léviovců podle jejich rodopisu: Geršón, Kehat a Merarí. Lévi byl živ sto třicet sedm let. 17 Geršónovci: Libní a Šimeí podle svých čeledí. 18 Kehatovci: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. Kehat byl živ sto třicet tři léta. 19 Meraríovci: Machlí a Muší. To jsou lévijské čeledi podle jejich rodopisu. 20 Amrám si vzal za ženu Jókebedu, svou tetu. Ta mu porodila Árona a Mojžíše. Amrám byl živ sto třicet sedm let. 21 Synové Jishárovi: Kórach, Nefeg a Zikrí. 22 Synové Uzíelovi: Míšael, Elsáfan a Sitrí. 23 Áron si vzal za ženu Elíšebu, dceru Amínadabovu, sestru Nachšónovu. Ta mu porodila Nádaba, Abíhúa, Eleazara a Ítamara. 24 Synové Kórachovi: Asír, Elkána a Abíasaf. To jsou kórachovské čeledi. 25 Eleazar, syn Áronův, si vzal za ženu jednu z dcer Pútíelových. Ta mu porodila Pinchasa. To jsou představitelé lévijských rodů podle svých čeledí. 26 Z tohoto pokolení pocházejí ten Áron a Mojžíš, k nimž mluvil Hospodin: „Vyveďte z egyptské země Izraelce seřazené po oddílech.“ 27 Oni to byli, kdo mluvili k faraónovi, králi egyptskému, že mají vyvést Izraelce z Egypta. To tedy byli Mojžíš a Áron.

— Nové vyjednávání s faraónem - Bůh posílá Mojžíše a Árona znovu k faraónovi a ujišťuje je, že donutí egyptského krále, aby Izraelce propustil.

28 To bylo tehdy, když Hospodin mluvil k Mojžíšovi v egyptské zemi. 29 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Já jsem Hospodin! Řekni faraónovi, králi egyptskému, všechno, co k tobě mluvím.“ 30 Mojžíš však Hospodinu namítl: „Nejsem způsobilý mluvit. Jak by mě farao poslechl?“