1Falsche Waage ist dem HERRN ein Greuel, aber volles Gewicht ist ihm wohlgefällig. –2Kommt Übermut, so kommt auch Schande; bei den Bescheidenen[1] aber ist Weisheit. –3Die Redlichen leitet ihre Unschuld (sicher), die Treulosen aber richtet ihre Falschheit zugrunde. –4Reichtum nützt nichts am Tage des Zorngerichts, Gerechtigkeit aber errettet vom Tode (10,2). –5Die Gerechtigkeit des Unschuldigen macht seinen Weg eben, doch der Gottlose kommt durch seinen Frevelmut zu Fall. –6Die Rechtschaffenen rettet ihre Gerechtigkeit, aber die Treulosen werden durch die eigene Gier[2] gefangen. –7Mit dem Tode eines gottlosen Menschen geht jede Hoffnung (für ihn) verloren, und die Erwartung der Ruchlosen wird vereitelt. –8Der Gerechte wird aus der Not gerettet, und der Gottlose muß an dessen Platz treten. –9Mit dem Munde sucht der Ruchlose seinen Nächsten zugrunde zu richten, aber durch ihre Umsicht retten sich die Gerechten. –10Beim Wohlergehen der Gerechten frohlockt die Stadt, und beim Untergang der Gottlosen herrscht Jubel. –11Durch den Segen der Rechtschaffenen kommt eine Stadt empor, aber durch den Mund der Gottlosen wird sie niedergerissen. –12Wer seinen Nächsten geringschätzig behandelt, ist unverständig, aber ein einsichtsvoller Mann schweigt still. –13Wer als Verleumder umhergeht, deckt Geheimnisse auf; wer aber ein treues Herz besitzt, hält die Sache geheim[3]. –14Wenn keine umsichtige Leitung da ist, kommt ein Volk zu Fall; gut aber steht’s, wenn Ratgeber in großer Zahl da sind. –15Ganz schlimm kann es gehen, wenn man für einen andern Bürgschaft leistet; wer aber Verpflichtungen durch Handschlag meidet, geht sicher. –16Ein liebenswürdiges Weib erlangt Ehre (ein häßlicher Schandfleck aber ist eine Frau, die Redlichkeit haßt. Die Faulen bringen es nicht zu Vermögen, die Fleißigen aber erlangen Reichtum). –17Ein liebevoller Mensch erweist sich selbst Gutes, der Hartherzige aber schneidet sich selbst ins Fleisch. –18Der Gottlose erwirbt nur trügerischen Gewinn, wer aber Gerechtigkeit sät, einen sicheren Lohn. –19So gewiß die Gerechtigkeit zum Leben führt, so sicher geht der, welcher dem Bösen nachjagt, zu seinem Tode.20Menschen mit falschem Herzen sind dem HERRN ein Greuel; wer aber unsträflich wandelt, gefällt ihm wohl. –21Die Hand darauf! Der Böse bleibt nicht ungestraft; aber die Nachkommenschaft der Gerechten kommt wohlbehalten davon. –22Ein goldener Ring am Rüssel einer Sau: so ist ein schönes Weib ohne Sittsamkeit. –23Das Streben der Gerechten führt zu lauter Glück, aber die Erwartung der Gottlosen zum Zorn[4]. –24Mancher teilt mit vollen Händen aus und bekommt immer noch mehr; ein anderer spart über Gebühr und wird dabei nur ärmer. –25Eine wohltätige Seele wird reichlich gesättigt, und wer anderen zu trinken gibt, wird selbst getränkt. –26Wer Getreide zurückhält, den verfluchen die Leute; aber Segen kommt auf das Haupt dessen, der Getreide verkauft. –27Wer sich des Guten befleißigt, ist auf Wohlgefälliges[5] bedacht; wenn aber jemand nach Bösem trachtet, wird es über ihn selbst kommen. –28Wer sich auf seinen Reichtum verläßt, der wird verwelken; die Gerechten aber werden grünen wie junges Laub. –29Wer sein eigenes Hauswesen vernachlässigt, wird Wind zum Besitz erhalten, und der Tor wird ein Knecht dessen, der weisen Sinnes ist. –30Die Frucht des Rechttuns ist ein Baum des Lebens, aber Gewalttätigkeit nimmt das Leben. –31Siehe, der Gerechte erhält schon auf Erden seinen Lohn: wieviel mehr der Gottlose und der Sünder!
Sprüche 11
Český ekumenický překlad
1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení. 2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost. 3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost. 4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. 5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne. 6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek. 7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků. 8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo. 9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. 10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá. 11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří. 12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí. 13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to. 14 Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana. 15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí. 16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství. 17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo. 18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti. 20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná. 21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno. 22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná. 23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí. 24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. 25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. 26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává. 27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne. 28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí. 29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce. 30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý. 31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.