Psalm 36

Menge Bibel

1 Dem Musikmeister; vom Knechte des Herrn, von David.2 Eingebung der Sünde beherrscht den Frevler, so läßt es im Innern meines Herzens sich hören: kein Zagen vor Gott steht ihm vor Augen; (Röm 3,18)3 denn sie[1] verblendet ihn mit Schmeichelreden, daß er in Verschuldung gerät, indem er Haß ausübt (?).4 Was er ausspricht, ist Unheil und Trug; aufgehört hat er, verständig zu sein, um gut zu handeln.5 Unheil sinnt er auf seinem Lager, tritt hin auf den Weg der Bosheit, das Schlechte verabscheut er nicht.6 O HERR, bis zum Himmel reicht deine Gnade[2], deine Treue bis hin an die Wolken;7 deine Gerechtigkeit steht fest wie die Gottesberge, deine Gerichte gleichen dem weiten[3] Weltmeer; Menschen und Tieren hilfst du, o HERR.8 Wie köstlich ist deine Gnade[4], o Gott, daß Menschenkinder sich bergen im Schatten deiner Flügel!9 Sie laben sich an den reichen Gütern deines Hauses, und du tränkst sie mit dem Strom deiner Wonnen;10 denn bei dir ist der Brunnquell des Lebens, und in deinem Lichte schauen wir Licht.11 Erhalte deine Gnade[5] denen, die dich kennen, und deine Gerechtigkeit den redlich Gesinnten!12 Laß den Fuß des Hochmuts mich nicht treten und die Hand der Frevler mich nicht vertreiben!13 Einst werden die Übeltäter gefallen sein, niedergestürzt und können nicht wieder aufstehn.

Psalm 36

Český ekumenický překlad

1 Pro předního zpěváka. Pro Hospodinova služebníka, Davidův. 2  Tak zní vzpurný výrok svévolníka: „Nemám v srdci místo pro strach z Boha.“ A to do očí mu říká. 3  Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti. 4  Slova jeho úst jsou ničemná a lstivá, přestal jednat rozumně a dobře. 5  Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého. 6  Tvoje milosrdenství, Hospodine, sahá až k nebi, tvoje věrnost se dotýká mraků. 7  Tvoje spravedlnost je jak mocné horstvo, propastná tůň nezměrná jsou tvoje soudy; zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine. 8  Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel. 9  Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš. 10  U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo. 11  Uchovej své milosrdenství těm, kdo tě znají, a svou spravedlnost těm, kdo mají přímé srdce. 12  Kéž na mě nevtrhne zpupná noha, ruka svévolných kéž ze mne neučiní štvance! 13  Ano, pachatelé ničemností padli, jsou sraženi, nejsou schopni povstat.