1Velebit tě budu, Hospodine, Králi, chválit tebe, Boha, svého Spasitele, velebit budu tvé jméno. 2Stal ses mi ochráncem a pomocníkem, mé tělo jsi vysvobodil ze záhuby a z osidel jazyka utrhačného, od rtů páchajících lež; proti těm, kteří povstali, stal ses mi pomocníkem. Vysvobodil jsi mne 3podle množství slitování a pro své jméno ze zubů těch, kdo byli hotovi mě zadávit, z ruky těch, kdo mi ukládali o život, z četných úzkostí, které jsem měl, 4od upálení na hranici, zprostřed ohně, který jsem nezapálil, 5z hlubiny útrob podsvětí, od jazyka nečistého a slova lživého. 6Králi, je to pomluva nespravedlivého jazyka. Má duše se přiblížila až k smrti a můj život byl blízko podsvětí tam dole. 7Obklíčili mě ze všech stran a nebylo nikoho, kdo by mi pomohl. Ohlížel jsem se po pomoci u lidí, ale nikdo tam nebyl. 8Rozpomněl jsem se na tvé milosrdenství, Hospodine, a na tvé dílo, které je od věků. Ty přece vytrhuješ ty, kteří tě očekávají, a zachraňuješ je z ruky nepřátel. 9Ze země jsem vyslal svou prosbu, modlil jsem se, abych ušel smrti. 10Vzýval jsem Hospodina, Otce mého Pána, aby mě neopouštěl ve dnech úzkosti, za vlády zpupných, kdy není pomoci. Chválit budu tvé jméno ustavičně a zpěvem tě velebit. 11Má prosba byla vyslyšena; zachránils mě ze záhuby a vytrhls mě ze zlého času. 12Proto tě budu velebit a chválit, dobrořečit jménu Hospodinovu.
Báseň o hledání moudrosti
13 Ještě jako jinoch, dříve než jsem se vydal na cesty, jsem si otevřeně ve svých modlitbách vyprošoval moudrost. 14Před chrámem jsem o ni prosil a až do konce života ji budu vyhledávat. 15Když rozkvétala a jako hrozen zrála, radovalo se z ní mé srdce. Má noha vykročila na rovnou cestu, od svého mládí jdu v jejích stopách. 16Maličko jsem naklonil své ucho a přijal ji a mnoho poučení jsem v tom pro sebe nalezl. 17Učinil jsem v ní pokroky. Tomu, kdo mi dává moudrost, vzdávám čest. 18Umínil jsem si, že budu podle ní jednat, horlil jsem pro dobro a nebyl jsem zahanben. 19Usiloval jsem o ni, byl jsem pečlivý v plnění Zákona. K Nebi jsem vztáhl ruce a želel jsem hříchů spáchaných z neznalosti. 20Celou svou duší jsem se na ni zaměřil a v očišťování jsem ji nacházel. Od počátku jsem srdcem při ní, proto mě neopustila. 21Mé nitro planulo úsilím ji vyhledat, a tak jsem získal dobrý majetek. 22Hospodin mi dal jazyk jako odměnu, jím ho budu chválit. 23Přistupte ke mně, nevzdělaní, a přebývejte u mne v domě, kde dojdete vzdělání. 24Proč naříkáte, že máte nedostatek a že vaše duše velice žízní? 25Otevřel jsem ústa a řekl jsem: Získejte si ji bez peněz. 26Svou šíji vložte pode jho a vaše duše ať si osvojí vzdělání. Je snadné nalézt je. 27Na vlastní oči se přesvědčte, jak málo jsem se namáhal, a přesto jsem našel pro sebe hojné odpočinutí. 28Přivlastněte si vzdělání, ať stojí sebevíc stříbra, ono vám tu částku mnohonásobně vrátí ve zlatě. 29Ať se vaše duše raduje z Hospodinova milosrdenství a nestydí se ho chválit. 30Své dílo konejte, dokud je čas, a on vám dá vaši mzdu ve svůj čas. (Moudrost Jéšuy, syna Sírachova.)