1Lenoch se podobá pokálenému kamenu, každý si odplivne nad jeho odporností. 2Lenoch se podobá hromádce hnoje, každý, kdo jej zvedne, otřepe ruku. 3Je hanba být otcem nevychovaného syna; narození dcery znamená újmu. 4Rozumná dcera získá jako dědictví manžela, ale nehodná způsobí zármutek tomu, kdo ji zplodil. 5Nestoudná dělá hanbu otci i manželu, u obou bude v pohrdání. 6Jako hudba v čase zármutku je hovor v nevhodnou chvíli; důtky a kázeň jsou v každé době výrazem moudrosti. 9Kdo učí hlupáka, jako by slepoval střepy anebo budil spáče z hlubokého spánku. 10Kdo se domlouvá s hlupákem, jako by hovořil s ospalcem; ten se nakonec zeptá: „Co je?“ 11Naříkej nad mrtvým, že pozbyl světla, nad hlupákem plač, že se mu nedostává rozumu. Nad mrtvým neplač tak hořce, neboť došel odpočinutí, ale život hlupáka oplakávej, vždyť je horší než smrt. 12Nářek nad mrtvým trvá sedm dní, ale nad svévolným hlupákem po všechny dny jeho života. 13S pošetilcem nenadělej mnoho řečí a k nerozumnému nechoď! Varuj se ho, abys neměl těžkosti a tvá pověst neutrpěla, až se s ním střetneš! Vyhni se mu a najdeš klid a nebudeš znechucen jeho ztřeštěností. 14Co může být těžší než olovo? Může mít jiné jméno než „hlupák“? 15Lehčím břemenem je písek, sůl i kus železa než člověk bez rozumu. 16Vazba trámů pevně pojící stavbu ani při zemětřesení nepovolí; tak i srdce zpevněné promyšlenou úvahou se v danou chvíli nebude bát. 17Srdce, které je upevněno rozumným myšlením, je jako ozdoba z malty na hladké stěně. 18Jako kůly postavené na výšině neodolají větru, tak neodolá děsivým představám zbabělé srdce hlupáka při jeho rozhodování.
Přátelská věrnost
19Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost. 20Kdo hází kamením po ptácích, plaší je, kdo uráží přítele, zničí přátelství. 21Jestliže jsi vytasil meč na přítele, neztrácej naději, neboť je možno přátelství obnovit. 22Jestliže sis otevřel ústa na přítele, neboj se, neboť je možné smíření. Ale před potupou a pýchou, před vyzrazeným tajemstvím a zákeřnou ranou uteče každý přítel. 23Získej si důvěru bližního, když je v nouzi, abys byl spolu s ním naplněn jeho štěstím. V čas soužení u něho vytrvej, abys měl podíl na jeho dědictví. 24Oheň se napřed projevuje kouřením z komína a dýmem, podobně nadávky se objevují před krveprolitím. 25Nebudu mít strach chránit přítele a neobrátím se k němu zády. 26Potká-li mě kvůli němu něco zlého, každý, kdo to uslyší, bude se mít před ním na pozoru.
Modlitba
27Kdo postaví stráž před má ústa a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti, aby nepřivodily můj pád a můj jazyk aby mne nezahubil?