1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:2 „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“3 On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?4 Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘5 Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘6 ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 8 ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9 marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“ 10 Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte:11 Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ 12 Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“13 Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.14 Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ 15 Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“16 On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví?17 Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?18 To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“
— Víra kananejské ženy
21 Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.22 A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“24 On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“25 Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“26 On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“27 A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“28 Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.
— Uzdravování u Galilejského moře
29 Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam.30 Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil,31 takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského.
— Nasycení čtyř tisíců
32 Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“33 Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“34 Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“35 I nařídil zástupu usednout na zem;36 potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.37 I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů.38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39 Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.