1Milujte spravedlnost, vy soudcové země, smýšlejte o Hospodinu v dobrotě a hledejte ho upřímným srdcem. 2Dává se nalézat těm, kdo ho nepokoušejí, ukazuje se těm, kdo mu nejsou nevěrní. 3Zvrácené myšlenky totiž odvádějí od Boha, ale jeho moc zahanbuje nemoudré, když ji pokoušejí. 4Moudrost nevejde do zlovolné duše, nebude přebývat v těle podrobeném hříchu. 5Svatý duch kázně prchá před lstí, vzdaluje se od nerozumných myšlenek, v studu se odvrací od nepravosti. 6Moudrost je duch lidumilný, ale nepromine trest rouhačovi za slova jeho rtů; Bůh je zajisté svědkem jeho ledví, dobře vidí do skrytu jeho srdce a slyší všechno, co člověk mluví. 7Duch Hospodinův naplňuje zemi, on, jenž všemu dává řád, zná každou myšlenku. 8Před ním se neskryje nikdo, kdo je na straně bezpráví, trestající spravedlnost ho nemine. 9Spády svévolníka vyjdou najevo, o jeho piklech uslyší Hospodin a ztrestá jeho zvrácenost. 10Vždyť ucho žárlivě milujícího slyší všechno, ani reptání šeptem mu neujde. 11Chraňte se neprospěšného reptání, zdržte jazyk od pomluv, vždyť ani hovor vskrytu neprojde bez povšimnutí a prolhaná ústa zabíjejí duši. 12Nepřivolávejte si smrt pobloudilostí svého života, nevystavujte se záhubě pro činy svých rukou. 13Vždyť Bůh smrt neučinil, ani se netěší ze zahynutí živých; 14stvořil totiž všechno, aby to bylo, čemu dal na světě vzniknout, určil k spáse, není v tom smrtící jed; podsvětí nebude kralovat nad zemí. 15Vždyť spravedlnost je nesmrtelná.
Myšlení svévolníků
16Ale svévolníci přivolali smrt rukama i slovy, měli ji za přítelkyni, proto zchřadli; uzavřeli s ní smlouvu, a tak si zasluhují, aby byla jejich údělem.