1 V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí.2 Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly.3 Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají,4 neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit. 5 Proto Kristus říká, když přichází na svět: ‚Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo. 6 V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení. 7 Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno.‘ 8 Předně říká: ‚Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení‘ – totiž v takových, jaké se obětují podle zákona.9 Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.10 Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo. 11 Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy.12 Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží13 a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘.14 Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje. 15 Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: 16 ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; 17 na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ 18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti. 19 Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně20 cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla.21 Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem,22 přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.23 Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.24 Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.25 Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
— Varování před odpadnutím od milosti
26 Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,27 ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.28 Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků.29 Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.30 Vždyť víme, kdo řekl: ‚Já budu trestat, má je odplata.‘ A jinde: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘31 Je hrozné upadnout do ruky živého Boha. 32 Jen si vzpomeňte na dřívější dny! Sotva jste byli osvíceni, už jste museli podstoupit mnohý zápas s utrpením;33 někteří tím, že byli před očima všech uráženi a utiskováni, jiní tím, že stáli při postižených.34 Vždyť jste trpěli spolu s uvězněnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli připraveni o majetek, neboť víte, že máte bohatství lepší a trvalé. 35 Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna.36 Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno.37 Vždyť už jen ‚docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se. 38 Avšak můj spravedlivý – říká Bůh – bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.‘ 39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.