Matouš 17

Český ekumenický překlad

1  Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.2  A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.3  A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.4  Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“5  Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“6  Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.7  Ale Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“8  Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného než Ježíše samotného. 9  Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“10  Učedníci se ho ptali: „Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“11  On jim odpověděl: „Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko.12  Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn člověka bude od nich trpět.“13  Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli. 14  Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil:15  „Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody.16  A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“17  Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!“18  Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; a od té chvíle byl chlapec zdráv. 19  Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“20  On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné. 21  Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.“ 22  Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka bude vydán do rukou lidí;23  zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen.“ Velice se zarmoutili. 24  Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně a řekli: „Váš Mistr neplatí chrámovou daň?“25  On řekl: „Platí!“ Když přišel domů, ještě než promluvil, řekl mu Ježíš: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů nebo od cizích lidí?“26  Když odpověděl: „Od cizích“, pravil mu Ježíš: „Synové jsou tedy svobodni.27  Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“ 

Matouš 17

Slovo na cestu

1 Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyšli na vysokou horu.2 Náhle učedníci zpozorovali, že Ježíšův vzhled se změnil. Tvář mu oslnivě zářila jako slunce a jeho oděv se skvěl bělostí.3 Vtom uviděli Mojžíše a Elijáše, jak s ním rozmlouvají.4 Petr zvolal: „Pane, je nám tu tak dobře! Jestli chceš, postavíme vám tu přístřeší a zůstaňme tady!“5 Než to však dořekl, zahalil je oblak a slyšeli hlas: „Toto je můj milovaný Syn, moje radost, toho poslouchejte!“6 Když to učedníci slyšeli, padli k zemi s uctivou bázní.7 Ježíš k nim přišel, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se!“8 Když se rozhlédli, viděli pouze samotného Ježíše.9 Cestou z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu neříkejte, co jste viděli, dokud nevstanu z mrtvých.“10 Učedníci se ho ptali: „Proč učitelé zákona zdůrazňují, že před tebou měl přijít Elijáš?“11 Ježíš jim odpověděl: „Mají pravdu. On má přijít a připravit lidská srdce na Kristův příchod.12 Já vám však říkám, že Elijáš už přišel, ale oni ho neuznali a naložili s ním podle svého. A také pro mne chystají jen utrpení.“13 Učedníci pochopili, že mluví o Janu Křtiteli.14 Na úpatí hory na ně čekal zástup lidí. Nějaký muž klekl před Ježíšem a řekl:15 „Pane, slituj se nad mým synem! Mnoho zkusí, má zlé záchvaty a při nich často spadne do ohně nebo do vody.16 Prosil jsem tvé učedníky, ale nevědí si s ním rady.“17 Ježíš si povzdechl: „Co to s vámi je? Nevěříte a překážíte Boží moci! Nemám to s vámi lehké. Přiveďte mi ho sem!“18 Pak Ježíš přikázal démonu, který byl příčinou nemoci, aby chlapce opustil. A od té chvíle byl chlapec zdráv.19 Když potom byli s Ježíšem sami, zeptali se učedníci: „Proč my jsme nemohli toho chlapce uzdravit?“20 Ježíš jim odpověděl: „Protože málo věříte. Budete-li mít víru alespoň jako semínko hořčice a řeknete této hoře: ‚Posuň se,‘ poslechne vás. Nic pro vás nebude nemožné.21 Takový případ vyžaduje opravdovou modlitbu a půst.“22 Když přišli do Galileje, Ježíš jim řekl: „Mám být vydán do rukou těch,23 kteří mne zabijí. Ale třetího dne zase vstanu k životu.“ Učedníky to velmi zarmoutilo.24 V Kafarnaum přišli k Petrovi výběrčí chrámové daně a zeptali se: „Váš mistr neplatí daň?“25 „Platí,“ odpověděl Petr. Doma ho Ježíš předešel otázkou: „Co myslíš, Petře, od koho vybírají králové a panovníci daně a poplatky? Od synů nebo od cizích?“26 „Od cizích,“ odpověděl Petr.27 „Dobře tedy,“ řekl Ježíš, „synové tedy nejsou vázáni touto povinností! Ale nebudeme Jeruzalém zbytečně dráždit. Jdi k jezeru, nahoď udici a v první rybě, kterou chytneš, najdeš minci. Ta bude stačit na poplatek za nás oba.“