— Spiknutí Šebovo - Šeba vybízející Izraele, aby odpadl od Davida, je krutě ztrestán. Jóab přitom odstraní i svého soka Amasu.
1 Tehdy se vyskytl ničemník jménem Šeba, syn Bichrího, benjamínského muže. Ten zatroubil na polnici a zvolal: „My nemáme podíl v Davidovi, nemáme dědictví v synu Jišajovu. Každý ke svým stanům, Izraeli!“2 Všichni izraelští muži přešli od Davida k Šebovi, synu Bichrího, ale judští muži, od Jordánu až k Jeruzalému, se přimkli ke svému králi.3 David vešel do svého domu v Jeruzalémě. Král vzal deset žen, byly to ženiny zanechané, aby střežily dům, a dal je do střeženého domu; zaopatřil je, ale nevcházel k nim. Tak byly uzavřeny až do dne své smrti a žily jako vdovy. 4 Král poručil Amasovi: „Do tří dnů mi svolej judské muže. I ty se sem dostav.“5 Amasa šel Judu svolat, ale promeškal určenou lhůtu. 6 I řekl David Abíšajovi: „Šeba, syn Bichrího, nám teď bude škodit více než Abšalóm. Ihned vezmi služebníky svého pána a pronásleduj ho, aby si nenašel opevněná města a neunikl našim očím.“7 Za ním vytáhli Jóabovi muži, Keretejci a Peletejci i všichni bohatýři. Vytáhli z Jeruzaléma, aby pronásledovali Šebu, syna Bichrího.8 Byli právě u velikého kamene, který je v Gibeónu, když k nim přišel Amasa. Jóab byl přepásán přes své odění a šat; měl pás s mečem v pochvě připnutý na bedrech; když vycházel, meč se povysunul.9 Jóab Amasovi řekl: „Pokoj tobě, můj bratře!“ A pravou rukou vzal Jóab Amasu za bradu, aby ho políbil.10 Amasa však přitom nedal pozor na meč v Jóabově ruce. Ten ho bodl pod žebra, takže mu vnitřnosti vyhřezly na zem; aniž mu dal druhou ránu, zemřel. Pak Jóab a jeho bratr Abíšaj pronásledovali Šebu, syna Bichrího.11 Jeden z Jóabovy družiny stál nad Amasou a volal: „Kdo chce jít s Jóabem a kdo je Davidův, za Jóabem!“12 Amasa se válel v krvi uprostřed silnice. Když ten muž viděl, že se všechen lid zastavuje, odvlekl Amasu ze silnice do pole a hodil přes něj pokrývku; viděl totiž, že každý, kdo k němu přijde, zůstává stát.13 Jakmile ho odklidil ze silnice, všichni muži táhli za Jóabem, aby pronásledovali Šebu, syna Bichrího. –14 Ten prošel všemi izraelskými kmeny až do Ábelu a Bét-maaky; také všichni Bérejci se shromáždili a šli za ním. –15 Jóabovi muži přišli a oblehli ho v Ábel-bét-maace. Zřídili proti městu násep a ten dosahoval k valu; všechen lid, který byl s Jóabem, se snažil strhnout hradby. 16 Tu jedna moudrá žena zavolala z města: „Slyšte, slyšte! Povězte prosím Jóabovi: Přistup sem a já k tobě promluvím.“17 Když se k ní přiblížil, žena se ho zeptala: „Ty jsi Jóab?“ Odpověděl: „Jsem.“ Řekla mu: „Vyslechni slova své otrokyně.“ Odvětil: „Poslouchám.“18 Pokračovala: „Kdysi se říkávalo: Je nutno doptat se v Ábelu a přesně tak to provést.19 Jsme pokojné, věrné izraelské město. A ty usiluješ umořit město, matku v Izraeli. Proč chceš pohltit Hospodinovo dědictví?“20 Jóab odpověděl: „Toho jsem dalek, toho jsem dalek! Nechci je pohltit ani zničit.21 Věc se má jinak. Muž z Efrajimského pohoří, jenž se jmenuje Šeba, syn Bichrího, pozdvihl ruku proti králi, proti Davidovi. Vydejte ho, jen jeho samotného, a já od města odtáhnu.“ Žena Jóabovi řekla: „Nuže, bude ti hozena přes hradby jeho hlava.“22 Pak šla ta žena se svou moudrou radou ke všemu lidu. Šebovi, synu Bichrího, uťali hlavu a hodili ji Jóabovi. Ten zatroubil na polnici a rozešli se od města, každý ke svým stanům. Jóab se vrátil do Jeruzaléma ke králi.
— Nový výčet Davidových služebníků - Seznam Davidových vůdců, rádců a kněží.
23 Jóab byl nad vším izraelským vojskem. Benajáš, syn Jójadův, byl nad Keretejci a Peletejci.24 Adorám byl nad nucenými pracemi, Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem,25 Šeja byl písařem, Sádok a Ebjátar kněžími.26 Též Íra Jaírský byl Davidovým knězem.