1 Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě.2 Právě tam přinášeli nějakého člověka, chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli.3 Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu.4 Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: „Pohleď na nás!“5 Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.6 Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“7 Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,8 vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.9 A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha.10 Když poznali, že je to ten, co sedal a žebral před chrámem u Krásné brány, žasli a byli u vytržení nad tím, co se stalo.11 Protože se držel Petra a Jana, všichni se k nim v úžasu sběhli do sloupoví, kterému se říká Šalomounovo. 12 Když to Petr viděl, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?13 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit.14 Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha.15 Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.16 A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví – a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima. 17 Vím ovšem, bratří, že jste jednali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové.18 Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět.19 Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy20 a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše, Mesiáše, kterého vám určil.21 On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků. 22 Mojžíš řekl: ‚Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.‘ 23 A ‚každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.‘ 24 Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuela bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech.25 Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.‘26 Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů.“
Skutky apoštolů 3
Einheitsübersetzung 2016
Die Heilung des Gelähmten im Tempel
1Petrus und Johannes gingen zur Gebetszeit um die neunte Stunde in den Tempel hinauf.2Da wurde ein Mann herbeigetragen, der von Geburt an gelähmt war. Man setzte ihn täglich an das Tor des Tempels, das man die Schöne Pforte nennt; dort sollte er bei denen, die in den Tempel gingen, um Almosen betteln. (Sk 14,8)3Als er nun Petrus und Johannes in den Tempel gehen sah, bat er sie um ein Almosen.4Petrus und Johannes blickten ihn an und Petrus sagte: Sieh uns an!5Da wandte er sich ihnen zu und erwartete, etwas von ihnen zu bekommen.6Petrus aber sagte: Silber und Gold besitze ich nicht. Doch was ich habe, das gebe ich dir: Im Namen Jesu Christi, des Nazoräers, steh auf und geh umher!7Und er fasste ihn an der rechten Hand und richtete ihn auf. Sogleich kam Kraft in seine Füße und Gelenke;8er sprang auf, konnte stehen und ging umher. Dann ging er mit ihnen in den Tempel, lief und sprang umher und lobte Gott.9Alle Leute sahen ihn umhergehen und Gott loben.10Sie erkannten ihn als den, der gewöhnlich an der Schönen Pforte des Tempels saß und bettelte. Und sie waren voll Verwunderung und Staunen über das, was mit ihm geschehen war.11Da er sich Petrus und Johannes anschloss, lief das ganze Volk bei ihnen in der sogenannten Halle Salomos zusammen, außer sich vor Staunen. (J 10,23; Sk 5,12)
Die Rede des Petrus auf dem Tempelplatz
12Als Petrus das sah, wandte er sich an das Volk: Israeliten, was wundert ihr euch darüber? Was starrt ihr uns an, als hätten wir aus eigener Kraft oder Frömmigkeit bewirkt, dass dieser gehen kann?13Der Gott Abrahams, Isaaks und Jakobs, der Gott unserer Väter, hat seinen Knecht Jesus verherrlicht, den ihr ausgeliefert und vor Pilatus verleugnet habt, obwohl dieser entschieden hatte, ihn freizulassen. (Ex 3,6; Iz 52,13; L 23,19)14Ihr aber habt den Heiligen und Gerechten verleugnet und die Freilassung eines Mörders erbeten.15Den Urheber des Lebens habt ihr getötet, aber Gott hat ihn von den Toten auferweckt. Dafür sind wir Zeugen. (Sk 4,10; Sk 5,31; Žd 2,10)16Und aufgrund des Glaubens an seinen Namen hat dieser Name den Mann hier, den ihr seht und kennt, zu Kräften gebracht; der Glaube, der durch ihn kommt, hat ihm vor euer aller Augen die volle Gesundheit geschenkt.17Nun, Brüder, ich weiß, ihr habt aus Unwissenheit gehandelt, ebenso wie eure Anführer. (L 23,34; J 16,3; Sk 13,27; 1Tm 1,13)18Gott aber hat auf diese Weise erfüllt, was er durch den Mund aller Propheten im Voraus verkündet hat: dass sein Christus leiden werde. (L 18,31)19Also kehrt um und tut Buße, damit eure Sünden getilgt werden (L 3,3; Sk 2,38)20und der Herr Zeiten des Aufatmens kommen lässt und Jesus sendet als den für euch bestimmten Christus! (Mt 19,28)21Ihn muss freilich der Himmel aufnehmen bis zu den Zeiten der Wiederherstellung von allem, die Gott von jeher durch den Mund seiner heiligen Propheten verkündet hat. (L 21,27)22Mose hat gesagt: Einen Propheten wie mich wird euch der Herr, euer Gott, aus euren Brüdern erwecken. Auf ihn sollt ihr hören in allem, was er zu euch sagt. (Dt 18,15; J 1,21; J 6,14; Sk 7,37)23Jeder, der auf jenen Propheten nicht hört, wird aus dem Volk ausgemerzt werden. (Lv 23,29; Dt 18,19)24Und auch alle Propheten von Samuel an und alle, die später auftraten, haben diese Tage angekündigt.25Ihr seid die Söhne der Propheten und des Bundes, den Gott mit euren Vätern geschlossen hat, als er zu Abraham sagte: Durch deine Nachkommenschaft sollen alle Geschlechter der Erde Segen erlangen. (Gn 12,3; Gn 18,18; Gn 22,18; Gn 28,4; Ga 3,8)26Für euch zuerst hat Gott seinen Knecht erweckt und gesandt, damit er euch segnet und jeden von seiner Bosheit abbringt.