Přísloví 15 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. 2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost. 3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré. 4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha. 5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře. 6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat. 7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků. 8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení. 9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost. 10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře. 11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských. 12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí. 13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha. 14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí. 15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně. 16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. 17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist. 18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje. 19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená. 20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou. 21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo. 22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. 23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas! 24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole. 25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje. 26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá. 27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ. 28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu. 29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti. 31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými. 32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum. 33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.

Einheitsübersetzung 2016

1 Eine sanfte Antwort dämpft die Erregung, / eine kränkende Rede reizt zum Zorn. 2 Die Zunge der Weisen tut der Erkenntnis gut, / der Mund der Narren sprudelt Torheit hervor. 3 An jedem Ort sind die Augen des HERRN, / sie wachen über Gute und Böse. 4 Eine sanfte Zunge ist ein Lebensbaum, / eine falsche Zunge bricht das Herz. 5 Der Tor verschmäht die Unterweisung seines Vaters, / wer auf Zurechtweisung achtet, ist klug. 6 Im Haus des Gerechten gibt es reichen Vorrat, / was der Frevler erwirbt, wird zerschlagen. 7 Die Lippen der Weisen streuen Erkenntnis aus, / das Herz der Toren ist verkehrt. 8 Das Opfer der Frevler ist dem HERRN ein Gräuel, / am Gebet der Rechtschaffenen aber hat er Gefallen. (Př 21,27) 9 Ein Gräuel ist dem HERRN der Weg des Frevlers, / wer aber der Gerechtigkeit nachjagt, den liebt er. 10 Schlimme Strafe trifft den, der den Pfad verlässt, / wer Zurechtweisung hasst, muss sterben. 11 Totenreich und Unterwelt liegen offen vor dem HERRN, / wie viel mehr die Herzen der Menschen. 12 Ein Zuchtloser liebt es nicht, dass man ihn rügt, / zu weisen Menschen begibt er sich nicht. 13 Ein fröhliches Herz macht das Gesicht heiter, / Kummer im Herzen bedrückt das Gemüt. 14 Das Herz des Verständigen sucht Erkenntnis, / der Mund der Toren ergeht sich in Torheit. 15 Der Bedrückte hat lauter böse Tage, / der Frohgemute hat ständig Feiertag. 16 Besser wenig in der Furcht des HERRN / als reiche Schätze und keine Ruhe. (Př 16,8; Př 17,1) 17 Besser ein Gericht Gemüse, wo Liebe herrscht, / als ein gemästeter Ochse und Hass dabei. 18 Ein hitziger Mensch erregt Zank, / ein langmütiger besänftigt den Streit. 19 Der Weg des Faulen ist wie ein Dornengestrüpp, / der Pfad der Redlichen aber ist gebahnt. (Př 6,6) 20 Ein weiser Sohn macht dem Vater Freude, / nur ein törichter Mensch verachtet seine Mutter. (Př 10,1) 21 Torheit macht dem Unverständigen Freude, / der einsichtige Mann geht den geraden Weg. 22 Wo es an Beratung fehlt, da scheitern die Pläne, / wo viele Ratgeber sind, gibt es Erfolg. 23 Jeden freut es, wenn er Antwort geben kann, / und wie gut ist doch ein Wort zur rechten Zeit. 24 Einen Lebenspfad zur Höhe gibt es für den Klugen, / damit er der Totenwelt drunten entgeht. 25 Das Haus der Stolzen reißt der HERR nieder, / den Grenzstein der Witwe aber macht er fest. (Dt 19,14; Př 22,28; Př 23,10) 26 Die Pläne des Bösen sind dem HERRN ein Gräuel, / aber freundliche Reden sind lauter. 27 Wer unrechten Gewinn macht, zerstört sein Haus, / wer Bestechung von sich weist, wird lange leben. 28 Der Gerechte überlegt sich im Herzen jede Antwort, / aber der Mund der Frevler sprudelt Schlechtes hervor. 29 Fern ist der HERR den Frevlern, / doch das Gebet der Gerechten hört er. 30 Strahlende Augen erfreuen das Herz, / frohe Kunde labt den Leib. 31 Ein Ohr, das auf heilsame Mahnungen hört, / hält sich unter den Weisen auf. 32 Wer Zucht abweist, verachtet sich selbst; / wer aber auf Mahnungen hört, erwirbt Verstand. 33 Die Furcht des HERRN erzieht zur Weisheit / und Demut geht der Ehre voran. (Př 1,7)