Matouš 15

Český ekumenický překlad

— Čisté a nečisté

1  Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: 

2  „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“ 

3  On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? 

4  Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ 

5  Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘ 

6  ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. 

7  Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:  

8  ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;  

9  marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“  

10  Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte: 

11  Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“  

12  Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“ 

13  Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 

14  Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“  

15  Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“ 

16  On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví? 

17  Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? 

18  To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. 

19  Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. 

20  To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“  

— Víra kananejské ženy

21  Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. 

22  A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“ 

23  Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“ 

24  On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ 

25  Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“ 

26  On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ 

27  A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ 

28  Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.  

— Uzdravování u Galilejského moře

29  Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam. 

30  Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil, 

31  takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského.  

— Nasycení čtyř tisíců

32  Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“ 

33  Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“ 

34  Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“ 

35  I nařídil zástupu usednout na zem; 

36  potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 

37  I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů. 

38  Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 

39  Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.  

© 2001 Česká biblická společnost

Matouš 15

Einheitsübersetzung 2016

Lehrgespräch über die Reinheit

1 Da kamen von Jerusalem Pharisäer und Schriftgelehrte zu Jesus und sagten: (Mk 7,1) 

2 Warum übertreten deine Jünger die Überlieferung der Alten? Denn sie waschen sich nicht ihre Hände, wenn sie essen. (L 11,38) 

3 Er entgegnete ihnen: Warum übertretet denn ihr Gottes Gebot um eurer Überlieferung willen? 

4 Gott hat doch gesagt: Ehre Vater und Mutter! und: Wer Vater oder Mutter schmäht, soll mit dem Tod bestraft werden. (Ex 20,12; Ex 21,17; Lv 20,9; Dt 5,16) 

5 Ihr aber meint: Wer zu Vater oder Mutter sagt: Was ich dir schulde, sei eine Opfergabe!, 

6 der braucht seinen Vater oder seine Mutter nicht mehr zu ehren. Damit habt ihr Gottes Wort um eurer Überlieferung willen außer Kraft gesetzt. 

7 Ihr Heuchler! Treffend hat der Prophet Jesaja über euch gesagt: 

8 Dieses Volk ehrt mich mit den Lippen, / sein Herz aber ist weit weg von mir. (Iz 29,13) 

9 Vergeblich verehren sie mich; / was sie lehren, sind Satzungen von Menschen. 

10 Und er rief die Leute zu sich und sagte: Hört und begreift: 

11 Nicht das, was durch den Mund in den Menschen hineinkommt, macht ihn unrein, sondern was aus dem Mund des Menschen herauskommt, das macht ihn unrein. 

12 Da kamen die Jünger zu ihm und sagten: Weißt du, dass die Pharisäer, die dein Wort gehört haben, empört sind? 

13 Er antwortete ihnen: Jede Pflanze, die nicht mein himmlischer Vater gepflanzt hat, wird ausgerissen werden. 

14 Lasst sie, es sind blinde Blindenführer. Und wenn ein Blinder einen Blinden führt, werden beide in eine Grube fallen. (Mt 23,16; L 6,39) 

15 Da sagte Petrus zu ihm: Erkläre uns dieses Rätselwort! 

16 Er antwortete: Begreift auch ihr noch nicht? 

17 Versteht ihr nicht, dass alles, was durch den Mund hineinkommt, in den Magen gelangt und dann wieder ausgeschieden wird? 

18 Was aber aus dem Mund herauskommt, das kommt aus dem Herzen und das macht den Menschen unrein. 

19 Denn aus dem Herzen kommen böse Gedanken, Mord, Ehebruch, Unzucht, Diebstahl, falsche Zeugenaussagen und Lästerungen. (Ř 1,29; 1K 5,10; Ga 5,19; Ef 5,3; Ko 3,5; 1Tm 1,9; 2Tm 3,2; 1P 4,3) 

20 Das ist es, was den Menschen unrein macht; aber mit ungewaschenen Händen essen macht den Menschen nicht unrein. 

Der Glaube der heidnischen Frau

21 Jesus ging weg von dort und zog sich in das Gebiet von Tyrus und Sidon zurück. (Mk 7,24) 

22 Und siehe, eine kanaanäische Frau aus jener Gegend kam zu ihm und rief: Hab Erbarmen mit mir, Herr, du Sohn Davids! Meine Tochter wird von einem Dämon gequält. 

23 Jesus aber gab ihr keine Antwort. Da traten seine Jünger zu ihm und baten: Schick sie fort, denn sie schreit hinter uns her! 

24 Er antwortete: Ich bin nur zu den verlorenen Schafen des Hauses Israel gesandt. (Mt 10,6) 

25 Doch sie kam, fiel vor ihm nieder und sagte: Herr, hilf mir! 

26 Er erwiderte: Es ist nicht recht, das Brot den Kindern wegzunehmen und den kleinen Hunden vorzuwerfen. 

27 Da entgegnete sie: Ja, Herr! Aber selbst die kleinen Hunde essen von den Brotkrumen, die vom Tisch ihrer Herren fallen. 

28 Darauf antwortete ihr Jesus: Frau, dein Glaube ist groß. Es soll dir geschehen, wie du willst. Und von dieser Stunde an war ihre Tochter geheilt. 

Viele Heilungen

29 Jesus zog von dort weiter und kam an den See von Galiläa. Er stieg auf einen Berg und setzte sich. 

30 Da kamen viele Menschen zu ihm und brachten Lahme, Blinde, Verkrüppelte, Stumme und viele andere Kranke; sie legten sie ihm zu Füßen und er heilte sie, (Mt 4,24) 

31 sodass die Menschen staunten, als sie sahen, dass Stumme redeten, Verkrüppelte gesund wurden, Lahme gehen und Blinde sehen konnten. Und sie priesen den Gott Israels. (1Kr 1,48; L 13,13) 

Die Speisung der Viertausend

32 Jesus rief seine Jünger zu sich und sagte: Ich habe Mitleid mit diesen Menschen; sie sind schon drei Tage bei mir und haben nichts mehr zu essen. Ich will sie nicht hungrig wegschicken, sonst brechen sie auf dem Weg zusammen. (Mt 14,13; Mk 6,32; Mk 8,1; L 9,10; J 6,1) 

33 Da sagten die Jünger zu ihm: Wo sollen wir in dieser Wüste so viel Brot hernehmen, um so viele Menschen satt zu machen? 

34 Jesus sagte zu ihnen: Wie viele Brote habt ihr? Sie antworteten: Sieben - und ein paar Fische. 

35 Da forderte er die Leute auf, sich auf den Boden zu setzen. 

36 Und er nahm die sieben Brote und die Fische, sprach das Dankgebet, brach sie und gab sie den Jüngern und die Jünger gaben sie den Menschen. 

37 Und alle aßen und wurden satt. Und sie sammelten die übrig gebliebenen Stücke ein, sieben Körbe voll. 

38 Es waren viertausend Männer, die gegessen hatten, dazu noch Frauen und Kinder. 

39 Danach schickte er die Menge nach Hause, stieg ins Boot und fuhr in die Gegend von Magadan. 

Einheitsübersetzung der Heiligen Schrift
© 2016 Katholische Bibelanstalt GmbH, Stuttgart
Alle Rechte vorbehalten.
Die Herausgeber sind: (Erz-)Bischöfe Deutschlands, Österreichs, der Schweiz u.a.
Herausgebender Verlag: Katholische Bibelanstalt GmbH

www.bibelwerk.de