Malachiáš 1 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

OBŽALOBA RODU LÉVIHO - — Vyvolení Jákoba a zavržení Ezaua - Boží milost vede jednoho k životu, druhého Boží spravedlnost hubí.

1 Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše. 2 „Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: ‚Kde jedůkaz, že sis nás zamiloval?‘ Což nebyl Ezau Jákobův bratr? je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si zamiloval, 3 Ezaua jsem však nenáviděl. Proto jsem obrátil v poušť jeho hory, jeho dědictví v step pro šakaly.“ 4 Říká-li Edóm: „Jsme zničeni, avšak na troskách budeme znovu stavět,“ praví Hospodin zástupů toto: „Jen ať si stavějí, já budu bořit.“ I nazvou je územím zvůle, lidem, na který Hospodin navěky zanevřel v hněvu. 5 Na vlastní oči to spatříte a řeknete sami: „Hospodin je veliký i za pomezím Izraele.“

— Zlořády při obětech - Kněžstvo uráží vadnými obětmi Hospodinovo jméno. Prorok volá k nápravě.

6 Syn ctí svého otce a služebník svého pána. „Jsem-li Otec, kde je úcta ke mně? Jsem-li Pán, kde je bázeň přede mnou, praví Hospodin zástupů vám, kněží, kteří zlehčujete mé jméno. Ptáte se: ‚Čím zlehčujeme tvé jméno?‘ 7 Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb a ptáte se: ‚Čím jsme tě poskvrnili?‘ Tím, že říkáte, že Hospodinův stůl není třeba brát vážně. 8 Když přivádíte k oběti slepé zvíře, to není nic zlého? Když přivádíte kulhavé a nemocné, to není nic zlého? Jen to dones svému místodržiteli, získáš-li tak jeho přízeň a přijme-li tě, praví Hospodin zástupů. 9 Tak tedy proste Boha o shovívavost, aby se nad námi smiloval. Vlastní rukou jste to činívali. Cožpak mohu někoho z vás přijmout? praví Hospodin zástupů. 10 Kéž by se mezi vámi našel někdo, kdo by zavřel dveře, abyste marně nezapalovali na mém oltáři oheň! Nemám ve vás zalíbení, praví Hospodin zástupů, a dary z vaší ruky neoblibuji. 11 Od východu slunce až na západ bude mé jméno veliké mezi pronárody. Na každém místě budou přinášet mému jménu kadidlo a čistý obětní dar. Zajisté bude mé jméno veliké mezi pronárody, praví Hospodin zástupů. 12 Ale vy je znesvěcujete, když říkáte, že Panovníkův stůl je možno poskvrňovat, a to, co je na něm, obětovaný pokrm, není třeba brát vážně. 13 Říkáte: ‚Ach, nač se trápit?‘ a vše odbýváte, praví Hospodin zástupů. Přinášíte, co bylo vzato násilím, kulhavé i nemocné přinášíte jako obětní dar. Což si mohu oblíbit, co je z vaší ruky? praví Hospodin. 14 Buď proklet chytrák, jenž má ve svém stádu samce, a složí-li slib, obětuje Panovníku zvíře vykleštěné. Neboť já jsem velký Král, praví Hospodin zástupů, mé jméno budí mezi pronárody bázeň.“

Einheitsübersetzung 2016

ÜBERSCHRIFT

1 Ausspruch. Wort des HERRN an Israel durch Maleachi. (Za 12,1)

GOTTES LIEBE ZU ISRAEL, SEIN ZORN GEGEN EDOM

2 Ich liebe euch, spricht der HERR. / Doch ihr sagt: Wodurch zeigt sich, dass du uns liebst? - Ist nicht Esau Jakobs Bruder? - Spruch des HERRN - / und doch gewann ich Jakob lieb, (Gn 25,23; Dt 4,37; Dt 7,7; Oz 11,1; Ř 9,13)

Gn 25,23Dt 4,37Dt 7,7Oz 11,1Ř 9,13

3 Esau aber hasste ich. / Darum machte ich seine Berge zur Öde und überließ sein Erbland / den Schakalen der Wüste. (Jr 49,7; Ez 25,12; Ez 35,1; Abd 1,1)

Jr 49,7Ez 25,12Ez 35,1Abd 1,1

4 Wenn Edom sagt: Wir sind zerschmettert, / aber wir bauen die Trümmer wieder auf, so spricht der HERR der Heerscharen: / Sie sollen nur aufbauen; ich reiße es wieder ein. Man wird sie das Land des Unrechts nennen / und das Volk, das der HERR ewig verdammt. 5 Mit eigenen Augen werdet ihr es sehen und werdet sagen: / Groß ist der HERR, weit über Israels Grenzen hinaus.

GEGEN DIE PRIESTER

Anklage wegen wertloser Opfer

6 Der Sohn ehrt seinen Vater / und der Knecht seinen Herrn. Wenn ich der Vater bin - / wo bleibt dann die Ehrerbietung? Wenn ich der Herr bin - / wo bleibt dann die Furcht vor mir?, spricht der HERR der Heerscharen zu euch, / ihr Priester, die ihr meinen Namen verachtet. Doch ihr sagt: / Wodurch verachten wir denn deinen Namen? (Ex 20,12; Dt 5,16; Dt 32,6) 7 Ihr bringt auf meinem Altar verunreinigte Speise dar. / Ihr sagt: Wodurch haben wir dich mit Unreinem entehrt? Dadurch, dass ihr sagt: / Der Tisch des HERRN, der kann gering geachtet werden. 8 Wenn ihr ein blindes Tier als Schlachtopfer darbringt, / sei das nicht schlecht! Und wenn ihr ein lahmes und krankes Tier darbringt, / sei das nicht schlecht! Biete das einmal deinem Statthalter an! / Ob er wohl Gefallen an dir hat oder dich freundlich ansieht?, / spricht der HERR der Heerscharen. (Lv 22,18; Dt 15,21) 9 Und nun versucht, Gott damit zu besänftigen, / dass er uns gnädig sei! Wenn eure Hände ihm solche Dinge anbieten, / wie kann er euch dann freundlich ansehen?, / spricht der HERR der Heerscharen. (Nu 6,25) 10 Wäre doch jemand bei euch, / der die Torflügel verschließt, / damit ihr kein nutzloses Feuer mehr entfacht auf meinem Altar! Ich habe kein Gefallen an euch, / spricht der HERR der Heerscharen, / und ich mag kein Opfer aus eurer Hand. (Ž 40,7; Jr 6,20; Am 5,21) 11 Ja, vom Aufgang der Sonne bis zu ihrem Untergang / steht mein Name groß da bei den Völkern und an jedem Ort wird meinem Namen ein Rauchopfer dargebracht / und eine reine Opfergabe; ja, mein Name steht groß da bei den Völkern, / spricht der HERR der Heerscharen. (Iz 45,6; Iz 59,19; Sf 2,11; Sf 3,9)

Iz 45,6Iz 59,19Sf 2,11Sf 3,9

12 Ihr aber entweiht ihn, indem ihr sagt: / Der Tisch des Herrn, der darf verunreinigt / und die Opferspeise für ihn kann gering geachtet werden.^[1] (Ez 36,20) 13 Ihr sagt: Siehe, welch eine Mühsal! / und facht das Feuer für ihn an, / spricht der HERR der Heerscharen; und ihr bringt, was geraubt wurde, und die lahmen und kranken Tiere herbei / und bringt sie als Opfer dar. Soll ich das wohlgefällig annehmen aus eurer Hand?, / spricht der HERR. (Lv 5,21) 14 Verflucht ist der Betrüger, der dem Herrn ein männliches Tier seiner Herde gelobt, / dann aber ein fehlerhaftes Tier schlachtet. Ja, ein großer König bin ich, / spricht der HERR der Heerscharen, / und mein Name ist bei den Völkern gefürchtet. (Lv 22,19; Lv 27,10)