— Jeremjáš v cisterně; vysvobozen Ebedmelekem - Král vydal proroka předákům. Přímluva kúšijského dvořana Jeremjáše zachránila.
1 Šefatjáš, syn Matánův, Gedaljáš, syn Pašchúrův, Júkal, syn Šelemjášův, a Pašchúr, syn Malkijášův, slyšeli slova, která mluvil Jeremjáš ke všemu lidu: 2 „Toto praví Hospodin: Kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem nebo morem, ale kdo vyjde ke Kaldejcům, zůstane naživu a jako kořist získá svůj život, zůstane živ. 3 Toto praví Hospodin: Toto město bude určitě vydáno do rukou vojska babylónského krále a ten je dobude.“4 Proto řekli velmožové králi: „Nechť je ten muž usmrcen, vždyť oslabuje ruce bojovníků, kteří v tomto městě zbývají, i ruce všeho lidu, když jim mluví podobná slova. Ten muž neusiluje o pokoj pro tento lid, nýbrž o zlo.“5 Král Sidkijáš odpověděl: „Hle, je ve vašich rukou, neboť král proti vám nic nezmůže.“6 Chopili se tedy Jeremjáše a vhodili ho do cisterny Malkijáše, syna královského, která byla na nádvoří stráží. Spustili tam Jeremjáše po provazech. V cisterně nebyla voda, jen bláto, takže se Jeremjáš topil v blátě. 7 Kúšijec Ebedmelek, dvořan, který byl v králově domě, uslyšel, že Jeremjáše dali do cisterny. Když král seděl v Benjamínské bráně,8 vyšel Ebedmelek z královského domu a promluvil ke králi:9 „Králi, můj pane, zle si počínali tito muži, že to všechno proroku Jeremjášovi provedli. Vhodili ho do cisterny, aby tam dole umřel hlady; ve městě už není žádný chléb.“10 Král Kúšijci Ebedmelekovi přikázal: „Vezmi s sebou odtud třicet mužů a vytáhni proroka Jeremjáše z cisterny, než tam zemře.“11 Ebedmelek vzal tedy s sebou muže, vešel do královského domu dolů do skladu, vzal odtud roztrhané hadry a rozedrané šaty a spustil je po provazech Jeremjášovi do cisterny.12 Kúšijec Ebedmelek řekl Jeremjášovi: „Podlož si ty roztrhané a rozedrané hadry do podpaží pod provazy.“ Jeremjáš to tak udělal.13 Pak táhli Jeremjáše na provazech a vytáhli ho z cisterny. Jeremjáš opět pobýval na nádvoří stráží.
— Poslední rozhovor se Sidkijášem - Bezmocný král hledá u proroka pomoc, ale nemá odvahu se podle jeho rady zařídit.
14 Král Sidkijáš si dal přivést proroka Jeremjáše k třetímu vchodu do Hospodinova domu. Král Jeremjášovi pravil: „Ptám se tě na Hospodinovo slovo. Nic přede mnou nezatajuj!“15 Jeremjáš Sidkijášovi odpověděl: „Když ti je oznámím, cožpak mě nevydáš na smrt? A když ti poradím, neposlechneš mě.“16 Král Sidkijáš Jeremjášovi tajně přisáhl: „Jakože živ je Hospodin, který nám dal tento život, nevydám tě na smrt ani do rukou těch mužů, kteří ti ukládají o život.“ 17 I řekl Jeremjáš Sidkijášovi: „Toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Jestliže vyjdeš k velmožům babylónského krále, zůstaneš sám naživu a toto město nebude vypáleno; zůstaneš naživu ty i tvůj dům.18 Jestliže však k velmožům babylónského krále nevyjdeš, bude toto město vydáno do rukou Kaldejců a ti je vypálí. Ani ty jim z rukou neunikneš.“ 19 Král Sidkijáš Jeremjášovi odvětil: „Obávám se Judejců, kteří přeběhli ke Kaldejcům, že mě Kaldejci vydají do jejich rukou a ti naloží se mnou podle své zvůle.“20 Jeremjáš odpověděl: „Nevydají. Uposlechni prosím Hospodina, jak ti ohlašuji, a povede se ti dobře a zůstaneš naživu.21 Jestliže se budeš zdráhat vyjít, nastane to, co mi Hospodin ukázal:22 Hle, všechny ženy, které zůstaly v domě judského krále, budou vyvedeny k velmožům babylónského krále a řeknou: ‚Podněcovali tě a přemohli tě mužové, kteří ti slibovali pokoj. Teď, když tvé nohy tonou v bahně, stáhli se zpět.‘ 23 Všechny tvé ženy a tvé syny vyvedou ke Kaldejcům. Ani ty jim z rukou neunikneš. Budeš chycen rukou babylónského krále a toto město bude vypáleno.“ 24 Sidkijáš pravil Jeremjášovi: „Ať se nikdo o těchto slovech nedoví, a nezemřeš.25 Jestliže velmožové uslyší, že jsem s tebou mluvil, a přijdou k tobě a řeknou ti: ‚Pověz nám, co jsi s králem mluvil, nic před námi nezatajuj a nevydáme tě na smrt. A co král mluvil s tebou?‘,26 řekneš jim: ‚Předložil jsem králi prosbu o smilování, aby mě nedával opět do domu Jónatanova, abych tam nezemřel.‘“ 27 I přišli k Jeremjášovi všichni velmožové a vyslýchali ho. On jim pověděl všechno tak, jak král přikázal. Mlčky od něho odešli a nikdo o té věci neuslyšel. 28 Jeremjáš pobýval na nádvoří stráží až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt. I stalo se při dobývání Jeruzaléma,
Jeremjáš 38
Einheitsübersetzung 2016
Jeremias Gefangenschaft in der Zisterne
1Schefatja, der Sohn Mattans, Gedalja, der Sohn Paschhurs, Juchal, der Sohn Schelemjas, und Paschhur, der Sohn Malkijas, hörten die Worte, die Jeremia zum ganzen Volk redete:2So spricht der HERR: Wer in dieser Stadt bleibt, der stirbt durch Schwert, Hunger und Pest. Wer aber zu den Chaldäern hinausgeht, der wird überleben; er wird sein Leben als Beute erhalten und am Leben bleiben. (Jr 21,9)3So spricht der HERR: Diese Stadt wird ganz sicher dem Heer des Königs von Babel in die Hand gegeben werden und er wird sie erobern.4Darauf sagten die Beamten zum König: Dieser Mann muss getötet werden, denn er lähmt die Hände der Krieger, die in dieser Stadt übrig geblieben sind, und die Hände des ganzen Volkes, wenn er solche Worte zu ihnen redet. Denn dieser Mann sucht nicht Heil für dieses Volk, sondern Unheil.5Der König Zidkija erwiderte: Siehe, er ist in eurer Hand; denn der König vermag nichts gegen euch.6Da ergriffen sie Jeremia und warfen ihn in die Zisterne des Königssohns Malkija, die sich im Wachhof befand; man ließ ihn an Stricken hinunter. In der Zisterne war kein Wasser, sondern nur Schlamm und Jeremia sank in den Schlamm.
Jeremias Rettung durch Ebed-Melech und seine zweite heimliche Unterredung mit Zidkija
7Der Kuschiter Ebed-Melech, ein Höfling, der im königlichen Palast bedienstet war, hörte, dass man Jeremia in die Zisterne geworfen hatte, während der König sich am Benjamintor aufhielt. (Jr 39,15)8Da verließ Ebed-Melech den Palast und sagte zum König:9Mein Herr und König, schlecht war alles, was diese Männer dem Propheten Jeremia angetan haben; sie haben ihn in die Zisterne geworfen, damit er dort unten verhungert. Denn es gibt in der Stadt kein Brot mehr.10Da befahl der König dem Kuschiter Ebed-Melech: Nimm dir von hier dreißig Männer mit und zieh den Propheten Jeremia aus der Zisterne herauf, bevor er stirbt.11Ebed-Melech nahm die Männer mit sich und ging zum Palast, in den Raum unterhalb der Vorratskammer. Dort holte er Stücke von abgelegten und zerrissenen Kleidern und ließ sie an Stricken zu Jeremia in die Zisterne hinunter.12Dann sagte der Kuschiter Ebed-Melech zu Jeremia: Leg die Stücke der abgelegten und zerrissenen Kleider in deine Achselhöhlen unter die Stricke! Und Jeremia machte es so.13Nun zogen sie Jeremia an den Stricken hoch und brachten ihn aus der Zisterne herauf. Von da an blieb Jeremia im Wachhof.14König Zidkija sandte hin, um den Propheten Jeremia zu sich an den dritten Eingang beim Haus des HERRN zu holen. Der König sagte zu Jeremia: Ich möchte dich nach einem Gotteswort fragen. Verschweig mir nichts!15Jeremia antwortete Zidkija: Wenn ich es dir verkünde, lässt du mich bestimmt umbringen, und wenn ich dir einen Rat gebe, hörst du nicht auf mich.16Da schwor König Zidkija dem Jeremia heimlich und sagte: So wahr der HERR lebt, der uns dieses Leben gegeben hat, ich lasse dich nicht umbringen und gebe dich nicht in die Hand jener Männer, die dir nach dem Leben trachten.17Hierauf sagte Jeremia zu Zidkija: So spricht der HERR, der Gott der Heerscharen, der Gott Israels: Wenn du wirklich hinausgehst zu den Heerführern des Königs von Babel, dann ist dein Leben gerettet, diese Stadt wird nicht im Feuer verbrannt und du bleibst am Leben, du und dein Haus.18Gehst du aber nicht hinaus zu den Heerführern des Königs von Babel, dann wird diese Stadt den Chaldäern ausgeliefert. Sie werden sie im Feuer verbrennen und du selbst wirst ihrer Hand nicht entrinnen.19König Zidkija entgegnete Jeremia: Ich habe Angst vor den Judäern, die bereits zu den Chaldäern abgefallen sind; man könnte mich ihnen ausliefern und sie würden mir übel mitspielen.20Jeremia versicherte: Man wird dich nicht ausliefern. Hör doch auf die Stimme des HERRN, in dem, was ich zu dir rede, damit es dir gut geht und dein Leben gerettet ist!21Weigerst du dich aber hinauszugehen, so ist dies das Wort, was der HERR mich sehen ließ:22Siehe, alle Frauen, die im Palast des Königs von Juda übrig geblieben sind, werden dann zu den Heerführern des Königs von Babel hinausgeführt und dabei klagen:
Überlistet, hereingelegt / haben dich deine guten Freunde;
stecken deine Füße im Sumpf, / so machen sich alle davon.23Alle deine Frauen und Kinder wird man zu den Chaldäern hinausführen; auch du wirst ihrer Hand nicht entrinnen, sondern wirst von der Hand des Königs von Babel ergriffen werden; diese Stadt aber wirst du im Feuer verbrennen. (Jr 32,4; Jr 34,3)24Zidkija sagte zu Jeremia: Niemand darf von diesen Worten erfahren, sonst musst du sterben.25Wenn aber die Beamten erfahren, dass ich mit dir geredet habe, werden sie zu dir kommen und dich auffordern: Teil uns mit, was du zum König gesagt hast! Verheimliche uns nichts, sonst töten wir dich! - Und teil uns auch mit, was der König zu dir gesagt hat!26Dann antworte ihnen: Ich ließ meine Bitte vor den König gelangen, mich nicht ins Haus Jonatans zurückbringen zu lassen, weil ich dort sterben würde.27Und tatsächlich kamen alle Beamten zu Jeremia und fragten ihn. Er antwortete ihnen genauso, wie ihm der König geboten hatte. Da ließen sie von ihm ab; denn niemand hatte das Gespräch mitgehört.28So blieb Jeremia im Wachhof bis zu dem Tag, an dem Jerusalem erobert wurde. Und dies geschah, als Jerusalem erobert wurde: (Jr 37,21)