1 Zaplesejte, spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit. 2 Hospodinu vzdejte chválu při citeře, zpívejte mu žalmy s harfou o deseti strunách. 3 Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic. 4 Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný. 5 Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země. 6 Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. 7 Jako hrází drží pohromadě mořské vody, vodstva propastí uložil v zásobnicích. 8 Boj se Hospodina, celá země, všichni obyvatelé světa, žijte v jeho bázni! 9 Co on řekl, to se stalo, jak přikázal, tak vše stojí. 10 Záměry národů Hospodin maří, lidem úmysly hatí. 11 Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení. 12 Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví. 13 Hospodin se dívá z nebe, vidí všechny lidské syny, 14 ze svého pevného trůnu shlíží na všechny, kdo obývají zemi. 15 On utvořil srdce každého z nich, on též rozumí všem jejich skutkům. 16 Král se nezachrání velkým vojskem, rek se nevyprostí velkou zmužilostí. 17 Selže kůň, k záchraně nepostačí, velkou silou svou k úniku nepomůže. 18 Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství, 19 aby ze smrti je vysvobodil, naživu je zachoval v čas hladu. 20 Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít. 21 Z něho se raduje naše srdce, my doufáme v jeho svaté jméno. 22 Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!
Žalm 33
Einheitsübersetzung 2016
Lob auf Gottes Huld in Schöpfung und Geschichte
1Jubelt im HERRN, ihr Gerechten,
den Redlichen ziemt der Lobgesang. (Ž 32,11; Ž 92,2)2Preist den HERRN auf der Leier,
auf der zehnsaitigen Harfe spielt ihm! (Ž 92,4)3Singt ihm ein neues Lied,
spielt kunstvoll mit Jubelschall! (Ž 40,4; Ž 96,1; Ž 98,1; Ž 144,9; Ž 149,1; Iz 42,10; Zj 5,9; Zj 14,3; Júd 16,1)4Denn das Wort des HERRN ist redlich,
all sein Tun ist verlässlich.5Er liebt Gerechtigkeit und Recht,
erfüllt von der Huld des HERRN ist die Erde. (Ž 119,64)6Durch das Wort des HERRN wurden die Himmel geschaffen,
ihr ganzes Heer durch den Hauch seines Mundes. (Gn 1,6; J 1,3)7Er sammelt das Wasser des Meeres und dämmt es ein,
legt die Fluten in Kammern. (Jb 38,8)8Die ganze Erde fürchte den HERRN;
vor ihm sollen alle beben, die den Erdkreis bewohnen. (Ž 67,8)9Denn er sprach und es geschah;
er gebot und da stand es. (Gn 1,3; Ž 148,5; Iz 48,13; Sír 39,16)10Der HERR vereitelte den Ratschluss der Nationen,
er machte die Pläne der Völker zunichte. (Př 19,21)11Der Ratschluss des HERRN bleibt ewig bestehen,
die Pläne seines Herzens durch alle Geschlechter. (Iz 40,8; Iz 46,10)12Selig die Nation, deren Gott der HERR ist,
das Volk, das er sich zum Erbteil erwählt hat. (Ex 19,6; Dt 7,6; Ž 144,15)13Der HERR blickt herab vom Himmel,
er sieht alle Menschen. (2Pa 16,9; Jb 34,21; Ž 14,2; Ž 102,20; Sír 15,18)14Von seinem Thronsitz schaut er nieder
auf alle Bewohner der Erde.15Der ihre Herzen gebildet hat,
er achtet auf all ihre Taten. (Ž 94,9)16Dem König hilft nicht seine große Stärke,
der Held rettet sich nicht durch große Kraft. (1S 14,6; 1S 17,45; Ž 20,8)17Trügerische Hilfe ist das Ross,
es rettet nicht mit seiner großen Stärke.18Siehe, das Auge des HERRN ruht auf denen, die ihn fürchten,
die seine Huld erwarten, (Ž 32,8; Ž 34,16; Sír 34,19)19dass er ihre Seele dem Tod entreiße
und, wenn sie hungern, sie am Leben erhalte. (Jb 5,20; Ž 37,19)20Unsre Seele hofft auf den HERRN;
er ist unsere Hilfe und unser Schild. (Ž 3,4; Ž 115,9)21Ja, an ihm freut sich unser Herz,
wir haben vertraut auf seinen heiligen Namen.22Lass deine Huld über uns walten, HERR,
wie wir auf dich hofften! (Ž 90,17)