Přihlaste se zdarma

Zacharjáš 4

Český ekumenický překlad



1  Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku, 2  a zeptal se mě: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách. 3  A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy.“ 4  Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ 5  Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“ 6  Nato mi řekl: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. 7  Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!‘„  8  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 9  “Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. ‚I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.‘ 10  A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi.“ 11  Nato jsem mu řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?“ 12  A dále jsem se ho otázal: „Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?“ 13  Tu mi řekl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“ 14  Odvětil: „To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.“  

Zacharjáš 4

Bible, překlad 21. století



1 Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí. 2 „Co vidíš?“ zeptal se mě. „Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích. 3 A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“ 4 Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“ 5 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou. „Ne, pane,“ odpověděl jsem. 6 Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů. 7 Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“ 8 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 9 „Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. 10 Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“[1] „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, jež procházejí všechnu zemi.“[2] 11 Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“ 12 Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“ 13 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi. „Ne, pane,“ odpověděl jsem. 14 Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28