Přihlaste se zdarma

Numeri 15

Český ekumenický překlad



1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2  „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, abyste v ní sídlili, 3  a budete chtít připravit Hospodinu ohnivou oběť – oběť zápalnou nebo obětní hod – při plnění slibu nebo k dobrovolnému daru anebo o slavnostních shromážděních, a připravíte pro Hospodina libou vůni ze skotu nebo z bravu, 4  tedy ten, kdo bude Hospodinu přinášet svůj dar, přinese jako oběť přídavnou desetinu éfy bílé mouky zadělané čtvrtinou hínu oleje. 5  Na každého beránka připravíš čtvrtinu hínu vína k úlitbě, jak při oběti zápalné, tak při obětním hodu. 6  Na berana připravíš jako oběť přídavnou dvě desetiny bílé mouky zadělané třetinou hínu oleje 7  a vína k úlitbě třetinu hínu; to přineseš jako libou vůni pro Hospodina. 8  Budeš-li připravovat dobytče v oběť zápalnou nebo k obětnímu hodu při plnění slibu nebo jako oběť pokojnou Hospodinu, 9  přineseš spolu s dobytčetem jako oběť přídavnou tři desetiny bílé mouky zadělané polovinou hínu oleje 10  a vína přineseš k úlitbě polovinu hínu. To bude k ohnivé oběti jako libá vůně pro Hospodina. 11  Tak se to bude dělat při každém býku nebo beranu nebo při ovcích či kozách, 12  podle toho, kolik jich budete obětovat. Tak to připravíte na každý kus z celkového počtu. 13  Tak to bude dělat podle těchto ustanovení každý domorodec, když bude přinášet ohnivou oběť jako libou vůni pro Hospodina. 14  A pokud někdo pobývá s vámi jako host nebo kdo žije mezi vámi už po několik pokolení a bude chtít připravit ohnivou oběť jako libou vůni pro Hospodina, bude dělat všechno, jako to děláte vy. 15  Ve shromáždění bude platit totéž nařízení pro vás i pro toho, kdo bude pobývat mezi vámi jako host. To je před Hospodinem provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení, jak pro vás, tak pro hosta. 16  Týmž řádem a touž směrnicí se budete řídit vy i host, který pobývá mezi vámi.“  17  Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 18  „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až vejdete do země, do níž vás vedu, 19  a budete jíst z pokrmů země, odevzdáte pro Hospodina oběť pozdvihování. 20  Bochánek připravený z prvotin vaší obilní tluče odevzdáte jako oběť pozdvihování. Odevzdáte jej jako oběť pozdvihování z humna. 21  Z prvotin své obilní tluče budete dávat Hospodinu oběť pozdvihování po všechna svá pokolení.“  



22  „Jestliže neúmyslně nedodržíte některý z příkazů, které udělil Hospodin Mojžíšovi, 23  cokoli z toho, co vám Hospodin prostřednictvím Mojžíše přikázal ode dne, kdy začal Hospodin vydávat příkazy pro všechna vaše pokolení, až dosud, 24  jestliže se to stalo neúmyslně nedopatřením pospolitosti, připraví celá pospolitost mladého býčka k zápalné oběti jako libou vůni pro Hospodina, i s příslušnou obětí přídavnou a úlitbou, jak je určeno, a jednoho kozla k oběti za hřích. 25  Kněz vykoná za celou pospolitost Izraelců smírčí obřady, a bude jim odpuštěno. Stalo se to neúmyslně a oni přinesli svůj dar, ohnivou oběť pro Hospodina, i oběť za hřích před Hospodinem za to, co učinili neúmyslně. 26  Celé pospolitosti Izraelců bude odpuštěno, i hostu, který přebývá mezi vámi, neboť všechen lid to učinil neúmyslně.  27  Jestliže se jednotlivec prohřeší neúmyslně, přivede jednoroční kozu k oběti za hřích. 28  Kněz vykoná smírčí obřady za toho, kdo se neúmyslně prohřešil, kdo se před Hospodinem dopustil něčeho neúmyslně; vykoná za něho smírčí obřady, a bude mu odpuštěno. 29  Budete mít tentýž řád pro domorodce mezi Izraelci i pro hosta, který pobývá mezi vámi, když se někdo něčeho dopustí neúmyslně. 30  Ale ten, kdo něco spáchá úmyslně, ať domorodec nebo host, hanobí Hospodina. Takový bude vyobcován ze společenství svého lidu. 31  Pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho příkaz. Takový musí být bezpodmínečně vyobcován, lpí na něm vina.“  



32  Když Izraelci prodlévali na poušti, přistihli muže, který v den odpočinku sbíral dříví. 33  Ti, kdo jej přistihli, jak sbírá dříví, předvedli jej před Mojžíše a Árona a před celou pospolitost. 34  Dali ho střežit, neboť nebylo zřejmé, co se s ním má stát.  35  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít. Celá pospolitost jej ukamenuje venku za táborem.“ 36  Celá pospolitost ho vyvedla ven za tábor a ukamenovali ho, takže zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.  



37  Hospodin řekl Mojžíšovi: 38  „Mluv k Izraelcům a řekni jim, aby si po všechna pokolení dělali na okraji svých šatů třásně a nad třásně ať si dávají na okraj svého roucha purpurově fialovou stuhu. 39  Budete mít třásně, abyste si při pohledu na ně připomínali všechna Hospodinova přikázání a plnili je, abyste se neřídili vlastním srdcem a vlastníma očima, jako se jimi řídí smilníci, 40  abyste si připomínali a plnili všechna má přikázání a byli svatými pro svého Boha. 41  Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země, abych vám byl Bohem. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“  

Numeri 15

Bible, překlad 21. století



1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, abyste ji osídlili, 3 a budete chtít Hospodinu přinést ohnivou oběť, abyste Hospodinu připravili příjemnou vůni – ať už zápalnou nebo pokojnou oběť, ať už jako splnění slibu nebo jako dobrovolný dar nebo při vašich slavnostech, ať už ze skotu nebo z bravu, 4 pak ať ten, kdo přináší Hospodinu takovýto dar, přinese rovněž moučnou oběť: desetinu efy jemné mouky zadělané čtvrtkou hinu oleje.[1] 5 Při zápalné či pokojné oběti s každým beránkem obětuj čtvrtku hinu vína jako úlitbu. 6 S beranem pak obětuj dvě desetiny efy jemné mouky zadělané třetinou hinu oleje[2] jako moučnou oběť 7 a třetinu hinu vína jako úlitbu – to vše přineseš Hospodinu jako příjemnou vůni. 8 Připravíš-li jako zápalnou či pokojnou oběť dobytče, ať už jako splnění slibu nebo jako pokojnou oběť Hospodinu, 9 přines s tím dobytčetem jako moučnou oběť tři desetiny efy jemné mouky zadělané půlkou hinu oleje[3] 10 a jako úlitbu půl hinu vína – to je ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu. 11 Tak bude naloženo s každým býkem, s každým beranem, beránkem či kůzletem. 12 Ať jich připravíte jakékoli množství, takto naložíte s každým z nich. 13 Takto s nimi naloží každý narozený v Izraeli, když bude přinášet ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu. 14 Kdyby v budoucích pokoleních některý přistěhovalec nebo kdokoli u vás bude žít chtěl přinést ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu, musí se při tom zachovat stejně jako vy. 15 Pro shromáždění i pro přistěhovalce žijícího u vás budou platit stejná pravidla. Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: před Hospodinem si budete vy i přistěhovalec rovni. 16 Pro vás i pro přistěhovalce žijícího u vás bude platit stejný zákon a stejný řád.“ 



17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 18 „Řekni synům Izraele: Až vejdete do země, do níž vás uvádím, 19 a budete jíst její chléb, odevzdávejte z něj obětní příspěvek Hospodinu. 20 Jako obětní příspěvek z humna odevzdávejte bochánek ze svého prvního těsta. 21 Po všechna vaše pokolení odevzdávejte Hospodinu obětní příspěvek ze svého prvního těsta.“ 



22 „Jestliže se neúmyslně prohřešíte tím, že nesplníte některé z těchto přikázání, která Hospodin oznámil Mojžíšovi 23 (cokoli vám Hospodin skrze Mojžíše přikázal, ode dne, kdy to Hospodin přikázal, dále, po všechna vaše pokolení), učiníte toto: 24 Pokud se to stane neúmyslně nedopatřením celé obce,[4] obětuje obec jednoho mladého býčka jako zápalnou oběť příjemně vonící Hospodinu spolu s patřičnou moučnou obětí a úlitbou podle pravidel a rovněž jednoho kozla k oběti za hřích. 25 Kněz pak za celou izraelskou obec vykoná obřad smíření, a bude jim odpuštěno. Bylo to nedopatření a oni za své nedopatření přinesli darem ohnivou oběť Hospodinu a rovněž oběť za hřích před Hospodinem. 26 Celé izraelské obci bude odpuštěno, stejně jako přistěhovalci žijícímu u vás, neboť se to celé obci přihodilo neúmyslně. 27 Pokud neúmyslně zhřeší jednotlivec,[5] přinese jako oběť za hřích roční kůzle. 28 Kněz pak vykoná obřad smíření za toho, kdo nedopatřením neúmyslně zhřešil před Hospodinem. Vykoná za něj obřad smíření, a bude mu odpuštěno. 29 Pro rodilého Izraelitu i pro přistěhovalce žijícího u vás budete mít stejný zákon o neúmyslném hříchu. 30 Pokud však někdo hřeší opovážlivě, ať je to rodilý Izraelita nebo přistěhovalec, rouhá se Hospodinu; takový bude vyobcován ze svého lidu. 31 Protože pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho přikázání, musí být vyobcován; lpí na něm vina.“ 



32 Jednou, když byli synové Izraele na poušti, přistihli muže, jak v sobotní den sbírá dříví. 33 Ti, kdo ho přistihli sbírat dříví, jej přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé obci 34 a nechali jej ve vězení, neboť nebylo jasné, co se s ním má stát. 35 Hospodin pak řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít.[6] Ať jej celá obec za táborem ukamenuje.“ 36 Celá obec ho tedy vyvedla za tábor a kamenovali jej, až zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 



37 Hospodin řekl Mojžíšovi: 38 „Řekni synům Izraele, ať si po všechna pokolení dělají na cípech svých oděvů třásně. Nad tyto třásně v cípech ať si připevní modrou šňůrku.[7] 39 Toto budou vaše třásně. Když na ně pohlédnete, připomenete si všechna Hospodinova přikázání, abyste je plnili. Kdybyste se totiž řídili jen svým srdcem a svýma očima, dovedly by vás ke smilstvu. 40 Takto si budete připomínat všechna moje přikázání a plnit je. Budete svatí svému Bohu. 41 Já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvedl z Egypta, abych byl vaším Bohem. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28