1 Když Ježíš dokončil tyto příkazy svým dvanácti učedníkům, šel odtud učit a kázat v tamějších městech. 2 Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých učednících3 „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“4 Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte:5 Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.6 A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ 7 Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?8 Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských.9 Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.10 To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘11 Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on.12 Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají.13 Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana.14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.15 Kdo má uši slyš. 16 Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy:17 ‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama.‘18 Přišel Jan, nejedl a nepil – a říkají: ‚Je posedlý.‘19 Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky.“
— Běda nevěřícím městům
20 Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání:21 „Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání.22 Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám.23 A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě udály takové mocné skutky jako u vás, stála by podnes.24 Ale pravím vám: Zemi sodomské bude lehčeji v den soudu nežli tobě.“
— Chvála vykoupení v Synu
25 V ten čas řekl Ježíš: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým.26 Ano, Otče: tak se ti zalíbilo. 27 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. 28 Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“
Matouš 11
Bible, překlad 21. století
1Když Ježíš dokončil tyto pokyny svým dvanácti učedníkům, odešel odtud, aby učil a kázal v jejich městech.
Více než prorok
2Jan se ve vězení doslechl o Kristových skutcích a poslal za ním své učedníky3s otázkou: „Jsi Ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“4Ježíš jim odpověděl: „Jděte a vyprávějte Janovi, co tu slyšíte a vidíte:5slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.6A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.“7Když pak ti muži odešli, Ježíš promluvil k zástupům o Janovi: „Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?8Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Ti, kdo nosí nádherné šaty, jsou k vidění v královských domech.9Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka.10Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, jenž připraví tvou cestu před tebou.‘[1]11Amen, říkám vám, žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on.12Ode dnů Jana Křtitele až dosud nebeské království snáší násilí a násilníci je uchvacují.13Až po Jana o tom prorokovali všichni Proroci i Zákon.14Jste-li to ochotni přijmout, on je ten Eliáš, který měl přijít.15Kdo má uši, slyš!16Ke komu mám ale přirovnat toto pokolení? Podobá se dětem, které sedí na návsi a volají na druhé:17‚Pískali jsme vám, a netančili jste; naříkali jsme, a nekvíleli jste!‘18Jan totiž přišel, nejedl a nepil a oni říkají: ‚Je posedlý!‘19Přišel Syn člověka, jí a pije – a oni říkají: ‚Podívejte, žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!‘ Moudrost je ale potvrzena svými skutky.“
Pojďte ke mně
20Městům, ve kterých se stalo nejvíce jeho zázraků, tehdy začal vyčítat, že nečinila pokání:21„Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by činili pokání v pytlovině a popelu.22Říkám vám: Týru a Sidonu bude v soudný den lehčeji než vám!23A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla se propadneš! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí v tobě, staly v Sodomě, zůstala by stát až dodnes.24Říkám vám: Sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě.“25V té době Ježíš řekl: „Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům.26Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.27Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.28Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout.29Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí.30Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké.“