Lukáš 3 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Jan Křtitel

1 V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně, 2 za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. 3 I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů,“ 4 jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! 5 Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné; 6 a každý tvor uzří spasení Boží.‘ 7 Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem? 8 Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení. 9 Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“ 10 Zástupy se Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“ 11 On jim odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“ 12 Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“ 13 On jim řekl: „Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“ 14 Tázali se ho i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“ 15 Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš. 16 Na to Jan všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 17 Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným.“ 18 A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst. 19 Ale když káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co činil, 20 Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.

— Ježíšův křest

21 Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe 22 a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“

— Původ Ježíšův

23 Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož předkové byli: Heli, 24 Mathat, Levi, Melchi, Janai, Josef, 25 Matathias, Amos, Nahum, Esli, Nagai, 26 Mahat, Matathias, Semei, Josech, Joda, 27 Johanan, Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri, 28 Melchi, Addi, Kosan, Elamadam, Er, 29 Jesus, Eliezer, Jorim, Mathat, Levi, 30 Simeon, Juda, Josef, Jonam, Eliakim, 31 Melea, Menna, Mattath, Natham, David, 32 Isaj, Obéd, Bóaz, Sala, Naason, 33 Amínadab, Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda, 34 Jákob, Izák, Abraham, Tare, Náchor, 35 Seruch, Ragau, Falek, Heber, Sala, 36 Kainan, Arfaxad, Sem, Noe, Lámech, 37 Matusalem, Henoch, Jared, Maleleel, Kainan, 38 Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha.

Bible, překlad 21. století

Hlas volajícího

1 Patnáctého roku vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judeu a Herodes^[1] byl tetrarchou Galileje, jeho bratr Filip tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lysaniáš tetrarchou Abilény, 2 za velekněze Annáše a Kaifáše, dostal Jan, syn Zachariášův, na poušti Boží slovo. 3 Procházel pak celým krajem kolem Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů, 4 jak je to popsáno v knize výroků proroka Izaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Napřimujte jeho stezky! 5 Každé údolí bude vyplněno a každá hora a pahorek budou sníženy. Křivé věci budou přímé, hrbolaté cesty budou hladké 6 a veškeré lidstvo uvidí Boží spasení.“^[2] 7 Zástupům lidí, kteří se k němu hrnuli, aby se dali pokřtít, říkal: „Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před přicházejícím hněvem? 8 Raději neste ovoce odpovídající vašemu pokání, než abyste říkali: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh může Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! 9 Ke kořeni stromů už dopadá sekera. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně!“ 10 „Co máme dělat?“ ptaly se ho zástupy. 11 „Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou,“ odpověděl jim, „a kdo má jídlo, ať udělá totéž.“ 12 Dokonce i výběrčí daní se přicházeli nechat pokřtít. „Mistře,“ ptali se ho, „co máme dělat?“ 13 „Nevybírejte víc, než máte nařízeno,“ odpověděl jim. 14 „A co máme dělat my?“ ptali se vojáci. „Nikoho nezastrašujte ani nevydírejte,“ odpověděl jim. „Spokojte se se svým žoldem.“ 15 Lid byl plný očekávání a všichni si o Janovi v srdci říkali, jestli to snad není Mesiáš. 16 Jan ale dal všem tuto odpověď: „Jistě, já vás křtím vodou, ale přichází někdo silnější než já. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 17 Už drží v ruce lopatu, aby pročistil svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“ 18 Takto i mnoha jinými slovy napomínal lid a ohlašoval radostnou zprávu. 19 Když ale káral tetrarchu Heroda za jeho sňatek s Herodiadou, manželkou jeho bratra, a za všechno zlo, které napáchal, 20 Herodes k tomu všemu přidal ještě to, že Jana vsadil do vězení.

Milovaný Syn

21 Zatímco se křtil všechen lid, byl pokřtěn i Ježíš. Když se modlil, otevřelo se nebe 22 a Duch svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice. Z nebe tehdy zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si oblíbil.“^[3] 23 Když Ježíš začínal své působení, bylo mu asi třicet let. Byl to (jak se myslelo) syn Josefa, syna Elího, 24 syna Matatova, syna Leviho, syna Melchiova, syna Janaje, syna Josefova, 25 syna Matatiáše, syna Amosova, syna Nahuma, syna Chesliho, syna Nogaha, 26 syna Machatova, syna Matatiáše, syna Šimeiho, syna Josecha, syna Jojadova, 27 syna Jochanana, syna Réšy, syna Zerubábela, syna Šealtielova, syna Neriho, 28 syna Melchiho, syna Idova, syna Kosamova, syna Elmadamova, syna Erova, 29 syna Ješuy, syna Eliezerova, syna Jorimova, syna Matatova, syna Leviho, 30 syna Šimeonova, syna Judy, syna Josefova, syna Jonamova, syna Eliakimova, 31 syna Meleova, syna Menamova, syna Mataty, syna Nátanova, syna Davidova, 32 syna Jišajova, syna Obédova, syna Boázova, syna Salmonova, syna Nachšonova, 33 syna Aminadaba, syna Ramova,^[4] syna Checrona, syna Peresova, syna Judy, 34 syna Jákobova, syna Izáka, syna Abrahamova, syna Teracha, syna Náchorova, 35 syna Seruga, syna Reúova, syna Pelega, syna Hebera, syna Šelacha, 36 syna Kainana, syna Arpakšada, syna Semova, syna Noemova, syna Lámechova, 37 syna Matuzaléma, syna Enochova, syna Járeda, syna Mahalalelova, syna Kénanova, 38 syna Enoše, syna Setova, syna Adamova, syna Božího.