1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“6 On rychle slezl a s radostí jej přijal.7 Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“9 Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“
— Podobenství o hřivnách
11 Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.12 Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.13 Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘14 Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘15 Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘17 Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘19 Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘20 Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘22 Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.23 Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘24 Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘25 Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘26 Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.27 Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„
— Vjezd do Jeruzaléma
28 Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.29 Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků30 a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!31 Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„32 Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.33 Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“34 Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“35 Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.36 A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.37 Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.38 Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“39 Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“40 Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ 41 Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče42 a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.43 Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.44 Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“
— Očištění chrámu
45 Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,46 a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ 47 Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,48 ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.
Lukáš 19
Bible, překlad 21. století
Zacheus
1Ježíš přišel do Jericha a procházel jím.2A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč.3Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy.4Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.5Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“6Rychle tedy slezl a radostně ho přijal.7Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“8Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“9„Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův!10Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“
O hřivnách
11Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království.12Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král.13Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven[1] a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘14Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘15Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘17Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘19Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘20Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku,21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘22Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel?23Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘24Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘25‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘26Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.27A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“
Král na oslíku
28Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému.29Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků30se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.31Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“32Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl.33Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“34„Pán ho potřebuje,“ odpověděli.35Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně.36A jak jel, prostírali své pláště na cestu.37Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli.38Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu![2] Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“39V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“40Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“
Doupě lupičů
41Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním:42„Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto.43Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran44a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“45Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali.46„Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘[3] ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“[4]47Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit.48Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.