1 Mrtvé mouchy způsobí, že mastičkářův olej páchne a kvasí; stejně působí špetka pomatenosti, je-li ceněna víc než moudrost a čest. 2 Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák na nepravém. 3 Pomatenec, i když jde po cestě, je bez rozumu, o každém však říká: „To je pomatenec!“ 4 Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům. 5 Zlo, jež jsem pod sluncem vídal, je omyl, k němuž dochází u mocnáře: 6 Na vysoké místo se dosadí pomatenec, kdežto schopní zůstávají sedět dole. 7 Viděl jsem otroky na ořích, kdežto knížata jak otroky chodit pěšky. 8 Kdo kope jámu, spadne do ní, toho, kdo strhává zeď, uštkne had. 9 Kdo láme kámen, přichází k úrazu, kdo štípe dříví, je při tom ohrožen. 10 Ztupí-li se sekera a nenaostří-li se znovu, je nutno víc napnout síly. Užitečná a prospěšná je moudrost. 11 Uštkne-li had, dříve než byl zaříkán, zaklínač pranic neprospěje.
— Kletba pošetilosti
12 Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují. 13 Sotvaže promluví, prozradí pomatenost, a když domluví, zlou ztřeštěnost. 14 Pomatenec má plno řečí. Co nastane, člověk neví, a kdo mu oznámí, co bude po něm? 15 Hlupáci se unavují pachtěním, nevědí ani, kudy jít do města. 16 Běda tobě, země, je-li tvým králem chlapec a tvá knížata hodují z jitra! 17 Blaze tobě, země, je-li tvůj král vznešeného rodu a tvá knížata jídají v náležitý čas pro posilnění, a ne pro opilství. 18 Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu. 19 K obveselení se strojí pokrm a radost životu dává víno; peníze vyřeší všechno. 20 Králi nezlořeč ani v mysli, boháčovi nezlořeč ani v pokojíku, kde uléháš, neboť nebeské ptactvo roznese ten hlas, okřídlenec vyzradí každé slovo.
Kazatel 10
Bible, překlad 21. století
1Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.2Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém.3Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví.4Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost i veliké chyby zmírňuje.
Hloupost na nejvyšších místech
5Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci:6Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko.7Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky.8Kdo jámu kopá, ten do ní padá,[1] kdo boří zeď, toho uštkne had.9Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží.10Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc.11Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou.12Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty.13Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly;14blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít – kdo jen mu prozradí, co bude dál?15Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!
Nezlořeč králi
16Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují!17Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují – pro posilnění, ne pro opití!18Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu.19Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší – vše ale záleží na penězích.20Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.