— Hamanův pád - Při druhé hostině se Ester přimluví za svůj lid. Hamanova smrt.
1 I přišel král s Hamanem opět, aby popíjeli ve společnosti královny Ester.2 Také tohoto druhého dne, když popíjeli víno, otázal se král Ester: „Jaká je tvá prosba, královno Ester? Bude ti splněna. Jaká je tvá žádost? Až do poloviny království bude ti vyhověno.“3 Královna Ester odpověděla: „Jestliže jsem získala tvou přízeň, králi, a uzná-li král za vhodné, nechť je mi na mou prosbu darován můj život a na mou žádost můj lid .4 Vždyť jsme byli prodáni, já i můj lid, aby nás vyhladili, povraždili a zahubili. Kdybychom byli prodáni jen za otroky a otrokyně, mlčela bych, neboť takové soužení by nebylo hodno, aby se jím král obtěžoval.“ 5 Zeptal se král Achašveróš, zeptal se královny Ester: „Kdo je to a kde je ten, který se opovážil udělat něco takového?“6 Ester odpověděla: „Tím protivníkem a nepřítelem je ten zloduch Haman.“ Haman zůstal před králem a královnou ochromen.7 Rozhořčený král povstal od popíjení vína a odešel do zahrady u paláce. Haman přistoupil, aby si od královny Ester vyprosil život, neboť viděl, že na něj dopadne králova zloba.8 Když se král vracel ze zahrady u paláce do domu, kde popíjeli víno, padl Haman právě na pohovku, na níž byla Ester. Tu se král rozkřikl: „To chceš dokonce u mne v domě učinit královně násilí?“ Sotva to slovo z králových úst vyšlo, zakryli Hamanovi tvář .9 Charbóna, jeden z kleštěnců, prohodil před králem: „Vždyť je tu také kůl, jejž připravil Haman pro Mordokaje, který promluvil ve prospěch králův. Stojí u Hamanova domu, vysoký padesát loket.“ A král řekl: „Pověste ho na něj!“10 Pověsili tedy Hamana na kůl, který postavil pro Mordokaje, a královo rozhořčení se uklidnilo.
Ester 7
Bible, překlad 21. století
Daruj mi život
1Král i Haman přišli na hostinu ke královně Ester.2Král se nad pohárem vína stejně jako včera Ester otázal: „Tak jaké máš přání, královno Ester? Bude ti splněno. Žádej půl říše a stane se.“3„Ráčíš-li mi, králi, prokázat laskavost,“ odpověděla královna Ester, „daruj mi prosím život – to je mé přání! Ušetři i můj lid – to je má žádost.4Já i můj lid jsme vydáni zkáze, k pobití a vyhlazení! Kdybychom byli jen prodáni do otroctví, mlčela bych, neboť ten padouch nestojí za to, aby byl král obtěžován.“5„Kdo to je?“ přerušil ji král Xerxes. „Kde je ten, kdo by se odvážil provést něco takového?“ ptal se královny Ester.6„Ten zavilý padouch,“ řekla Ester, „je tenhle zlosyn Haman!“ Haman zůstal před králem a královnou jako omráčený.7Král v návalu hněvu vstal od vína a vyšel ven do zámecké zahrady. Haman zůstal, aby královnu Ester prosil o život. Bylo mu jasné, že u krále už nemá naději.8Vtom se král vrací ze zámecké zahrady do vinného pavilonku a vidí Hamana zhrouceného na Esteřině lehátku. „Tak on se ještě u mě doma bude vrhat na královnu?!“ zvolal král. Jakmile to král vyřkl, eunuchové zakryli Hamanovi tvář.9Charbona, jeden z nich, před králem poznamenal: „A co s tím kůlem, který Haman postavil pro toho Mordechaje, jehož slovo zachránilo krále? Stojí u Hamanova domu, vysoký na padesát loktů.“[1] „Pověste ho na něj!“ rozkázal král.10A tak Hamana pověsili na kůl, který postavil pro Mordechaje. Teprve tehdy králův hněv opadl.