Deuteronomium 26 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Vyznání Izraele - Při odevzdávání prvotin a desátků vyznávají Izraelci svou víru a vděčnost.

1 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, a obsadíš ji a usadíš se v ní, 2 vezmeš z prvotin všech polních plodů, které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno. 3 Přijdeš ke knězi, který tam bude v těch dnech, a řekneš mu: „Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o které přísahal Hospodin našim otcům, že nám ji dá.“ 4 Kněz vezme koš z tvé ruky a postaví jej před oltář Hospodina, tvého Boha. 5 Ty pak promluvíš před Hospodinem, svým Bohem, takto: „Můj otec byl Aramejec bloudící bez domova, sestoupil do Egypta a s hrstkou lidí tam pobýval jako host. Tam se stal velikým, zdatným a početným národem. 6 Ale Egypťané s námi zle nakládali, trýznili nás a tvrdě nás zotročovali. 7 Tu jsme úpěli k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel, shlédl na naše pokoření, plahočení a útlak. 8 Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou a vztaženou paží, za veliké hrůzy, se znameními a zázraky, 9 a přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem. 10 Nyní tedy, hle, přinesl jsem prvotiny z plodů role, kterou jsi mi dal, Hospodine.“ A postavíš koš před Hospodina, svého Boha, a pokloníš se před Hospodinem, svým Bohem. 11 Budeš se radovat ze všeho dobrého, co dal Hospodin, tvůj Bůh, tobě a tvému domu, ty i lévijec i bezdomovec, který bude mezi vámi. 12 Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je lévijci, bezdomovci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se, 13 řekneš před Hospodinem, svým Bohem: „Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to lévijci a bezdomovci, sirotku a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání. 14 Nejedl jsem z toho, když jsem měl zármutek, neodstranil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý, nedal jsem z toho nic pro mrtvého. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem vše, jak jsi mi přikázal. 15 Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu i půdě, kterou jsi nám dal, jak jsi přísežně slíbil našim otcům, tu zemi oplývající mlékem a medem.“ 16 Dnešního dne ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys dodržoval tato nařízení a právní ustanovení. Budeš je bedlivě dodržovat celým svým srdcem a celou svou duší. 17 Prohlásil jsi při Hospodinu, že ti bude Bohem a ty že budeš chodit po jeho cestách a dbát na jeho nařízení, přikázání a právní ustanovení a že ho budeš poslouchat. 18 A Hospodin prohlásil dnes tobě, že budeš jeho lidem, zvláštním vlastnictvím, jak k tobě mluvil. Budeš dbát na všechna jeho přikázání 19 a on tě vyvýší nade všechny pronárody, které učinil. Budeš mu chválou, věhlasem a okrasou, budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak mluvil.

Bible, překlad 21. století

Vyznání Izraele

1 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, ovládneš ji a usadíš se v ní, 2 odděl prvotiny všech plodů, jež sklidíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Vlož je do nůše a jdi na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno. 3 Až přijdeš ke knězi, který tam v oněch dnech bude, řekneš mu: „Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o níž přísahal našim otcům, že nám ji dá.“ 4 Kněz od tebe nůši přijme a postaví ji před oltář Hospodina, tvého Boha. 5 Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Můj otec, kočovný Aramejec,^[1] sestoupil do Egypta v nepatrném počtu. Tam pobýval a tam se stal národem – velikým, mocným a početným. 6 Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou. 7 Volali jsme tedy k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu 8 a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků. 9 Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem. 10 Proto teď přináším prvotiny, první ovoce země, kterou jsi mi, Hospodine, dal.“ Když to položíš před Hospodina, svého Boha, pokloníš se před ním. 11 Spolu s levitou a přistěhovalcem se pak budeš radovat ze všeho dobrého, co ti Hospodin, tvůj Bůh, dal. 12 Když budeš třetího roku, v roce desátků, dokončovat odvod všech desátků ze své úrody, poskytneš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ve tvém městě jedli do sytosti. 13 Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, přesně jak jsi mi přikázal. Nepřestoupil jsem tvé přikázání, nezapomněl jsem ani na jedno. 14 Nic z toho jsem nejedl ve svém truchlení, nic z toho jsem neubral ve své nečistotě,^[2] nic z toho jsem nevěnoval mrtvému. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha; zachoval jsem se přesně, jak jsi mi přikázal. 15 Shlédni tedy ze svého svatého příbytku, z nebe, a požehnej svému lidu Izraeli i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi s přísahou slíbil našim otcům – tu zemi oplývající mlékem a medem!“ 16 Dnešního dne ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys dodržoval tato ustanovení a pravidla. Proto je pečlivě dodržuj celým srdcem a celou duší. 17 Dnes prohlašuješ, že Hospodin bude tvým Bohem, že budeš kráčet po jeho cestách, že budeš zachovávat jeho pravidla, přikázání a zákony a že mu budeš poslušný. 18 Hospodin pak prohlašuje, že budeš jeho lidem, jeho zvláštním pokladem, jak ti zaslíbil.^[3] Budeš-li zachovávat všechna jeho přikázání, 19 pak tě vyvýší, abys měl chválu, věhlas a slávu nade všechny národy, které učinil, a tak budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak ti zaslíbil.