2. Samuelova 23 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DAVIDOVA POSLEDNÍ SLOVA - Král připomíná, že základem spravedlivé vlády je bázeň před Bohem.

1 Toto jsou Davidova poslední slova: „Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže Nejvyšším povýšeného, pomazaného Bohem Jákobovým, líbezného pěvce izraelských žalmů. 2 Hospodinův duch skrze mne mluvil, na mém jazyku byla řeč jeho. 3 Pravil mi Bůh Izraele, skála Izraele ke mně promluvila: Kdo člověku vládne spravedlivě, ten, kdo vládne v Boží bázni, 4 je jak jitřní světlo při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země. 5 I když můj dům před Bohem takový není, ustanovil pro mne věčnou smlouvu ve všem uspořádanou a dodrženou. Je to veškerá má spása a veškeré blaho, odjinud nevzejde nic. 6 Ničemník bude jak trní zavržené všemi, nikdo na ně rukou nesáhne. 7 Ten, kdo by se ho chtěl dotknout, vezme železo, násadu kopí. Budou sežehnuti a spáleni ohněm ve svém sídle.“

DAVIDOVI BOHATÝŘI - Seznam těch, kdo Davidovi pomáhali v boji; jejich mimořádné činy.

8 Toto jsou jména Davidových bohatýrů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce osádky. Ten s rozkoší vrhal oštěp; naráz jich proklál osm set. 9 Po něm Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova, jeden ze tří bohatýrů, kteří byli s Davidem, když dráždili Pelištejce a ti se tam shromáždili k boji; izraelští muži též přitáhli. 10 Povstal a bil Pelištejce, až se mu ruka unavila a křečovitě svírala meč. Toho dne připravil Hospodin veliké vysvobození. Lid se obrátil za ním a už jen obíral pobité. 11 Po něm byl Šama, syn Ageův, Hararský. Pelištejci se shromáždili do houfu; byl tam díl pole plný čočky. Lid před Pelištejci utíkal. 12 On se postavil doprostřed toho dílu, osvobodil jej a bil Pelištejce. Tak Hospodin připravil veliké vysvobození. 13 Jiní tři ze třiceti vůdců sestoupili a přišli o žních k Davidovi do jeskyně Adulámu. Pelištejský houf ležel v dolině Refájců. 14 David byl tehdy ve skalní skrýši, postavení Pelištejců bylo tenkrát u Betléma. 15 Tu David zatoužil: „Kdo mi dá napít vody z betlémské studny, která je u brány?“ 16 Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, a přinesli ji Davidovi. On však nechtěl pít, nýbrž vykonal jí úlitbu Hospodinu. 17 Řekl: „Hospodine, nechť jsem dalek toho, abych udělal něco takového. Což to není krev mužů, kteří šli s nasazením života?“ Proto se jí nechtěl napít. To vykonali ti tři bohatýři. 18 Také Abíšaj, bratr Jóabův, syn Serújin, byl vůdce tří. I on zamával kopím a proklál jich na tři sta. Mezi těmi třemi byl nejproslulejší. 19 Byl z těch tří nejváženější a byl jejich velitelem, ale oněm třem prvním se nevyrovnal. 20 Benajáš, syn Jójady, syna zdatného muže z Kabseelu, muže mnoha činů, ubil dva moábské reky a sestoupil a ubil v jámě lva; byl tehdy sníh. 21 Ubil též Egypťana hrozného vzezření; Egypťan měl v ruce kopí. Sestoupil k němu s holí, vytrhl Egypťanovi kopí z ruky a jeho vlastním kopím ho zabil. 22 Toto vykonal Benajáš, syn Jójadův. A byl mezi těmi třemi bohatýry proslulý. 23 Z těch třiceti byl nejváženější, ale oněm třem prvním se nevyrovnal. David ho přidělil ke své tělesné stráži. 24 Mezi těmi třiceti byl také Asáel, bratr Jóabův, Elchánan, syn Dóda Betlémského, 25 Šama Charódský, Elíka Charódský, 26 Cheles Paltejský, Íra, syn Íkeše Tekójského, 27 Abíezer Anatótský, Mebúnaj Chúšatský, 28 Salmón Achóchejský, Mahraj Netófský, 29 Cheleb, syn Baany Netófského, Ítaj, syn Ríbaje z Gibeje Benjamínovců, 30 Benajáš Pireatónský, Hidaj z Gaašských úvalů, 31 Abí-albón Arbátský, Azmávet Barchúmský, 32 Eljachba Šaalbónský, ze synů Jášenových Jónatan, 33 Šama Hararský, Achíam, syn Šárara Ararského, 34 Elífelet, syn Achasbaje, syna Maakaťanova, Elíam, syn Achítofela Gíloského, 35 Chesrav Karmelský, Paaraj Arbejský, 36 Jigál, syn Nátana ze Sóby, Baní Gádský, 37 Selek Amónský, Nacharaj Beerótský, zbrojnoš Jóaba, syna Serújina, 38 Íra Jitrejský, Gáreb Jitrejský 39 a Urijáš Chetejský. Všech bylo třicet sedm.

Bible, překlad 21. století

Poslední slova

1 Toto jsou Davidova poslední slova: Tak praví David, syn Jišajův, tak praví povýšený Nejvyšším, jehož pomazal Bůh Jákobův, líbezný pěvec izraelský. 2 Promlouvá ze mě Hospodinův Duch, jeho slovo ve svých ústech mám. 3 Toto mi řekl izraelský Bůh, On, skála Izraele, praví sám: Kdo lidem spravedlivě vládne, kdo v Boží bázni panuje, 4 je jako úsvit za východu slunce, jak jasné jitro bezmračné; je jako po dešti vyjasnění, když tráva raší ze země. 5 Kdyby můj dům před Bohem tak nestál, což by mi věčnou smlouvu dal, cele platnou a stvrzenou? Všechnu tu spásu, všechno to blaho by rozkvést nenechal! 6 Darebák jak trní vyvržen bude, rukou se takového nikdo nedotkne, 7 železo a tyč se na něj bere, oheň ho spálí tam, kde je!

Davidovi hrdinové

8 Zde jsou jména Davidových hrdinů: Jošeb-bašebet Tachkemonský, velitel Trojice. Uměl to s kopím tak, že^[1] jich jednou pobil na osm set. 9 Další z té trojice hrdinů byl Eleazar, syn Doda, syna Achochiova. Ten byl s Davidem, když se odvážili na Filištíny. Ti se shromáždili k boji, a tak vytáhli také Izraelci; 10 tehdy vstal a pobíjel Filištíny, až mu ruka ztuhla, že nemohl pustit meč. Lid jen postupoval za ním a obíral pobité. Hospodin toho dne způsobil veliké vítězství. 11 Po něm byl Šama, syn Agea Hararského. Filištíni se jednou shromáždili u dílu pole osetého čočkou a lid se před nimi dal na útěk. 12 Šama se ale postavil doprostřed toho pole, uhájil je a Filištíny odrazil. Hospodin tehdy způsobil veliké vítězství. 13 Tito tři z třicítky velitelů sestoupili o žních k Davidovi do jeskyně Adulam, když v údolí Refaim tábořil oddíl Filištínů. 14 David byl tehdy ve skalní pevnosti. Betlém byl obsazen Filištíny. 15 David tenkrát zatoužil: „Kéž bych se mohl napít vody z té betlémské studny u brány.“ 16 A tak se ta trojice hrdinů probila do filištínského tábora a navážila vodu z betlémské studny u brány. Vzali ji a donesli Davidovi. Ten se jí ale odmítl napít, ale vylil ji jako oběť Hospodinu. 17 „Hospodin chraň,“ zvolal, „vždyť je to krev těch mužů! Šli tam s nasazením života!“ A nechtěl se napít. Takové činy konala tato trojice hrdinů. 18 Velitelem Třicítky^[2] byl Joábův bratr Abišaj, syn Ceruji. Oháněl se kopím tak, že jich pobil na tři sta, a tak se stal stejně známým jako ona Trojice. 19 Vskutku, mezi Třicítkou byl slavný a byl jejich velitelem, ale Trojici se nevyrovnal. 20 Také Benajáš, syn Jojadův z Kabceelu, byl udatný bojovník mocných činů. To on zabil ty dva Moábce, kteří se bili jako lvi. A jednou slezl do jámy a zabil v ní lva, tenkrát, když napadl sníh. 21 Jindy šel a zabil Egypťana jen s holí v ruce. Egypťan vypadal hrozivě, byl ozbrojen kopím. On mu je ale vytrhl z ruky a zabil ho jím. 22 Takové činy konal Benajáš, syn Jojadův, a tak se stal stejně známým jako Trojice. 23 Mezi Třicítkou byl slavný, ale Trojici se nevyrovnal. David mu svěřil svou tělesnou stráž. 24 Ke Třicítce patřili: Asael, bratr Joábův, Elchanan, syn Doda Betlémského; 25 Šama Charodský; Elika Charodský; 26 Chelec Paltiský; Ira, syn Ikeše Tekojského; 27 Abiezer Anatotský; Sibechaj^[3] Chušatský; 28 Calmon Achochijský; Mahraj Netofský; 29 Cheled, syn Baany Netofského; Itaj, syn Ribaje z benjamínské Gibeje; 30 Benajáš Piratonský; Hidaj od potoka Gaaš; 31 Abi-albon Arbatský; Azmavet Bachurimský; 32 Eliachba Šaalbonský; Jašenovi synové Jonatan, 33 syn^[4] Šamy Hararského, Achiam, syn Šarara Hararského; 34 Elifelet, syn Achasbaje z Maaky; Eliam, syn Achitofela Gilonského; 35 Checro Karmelský; Paaraj Arbejský; 36 Jigal, syn Nátanův z Cóby; syn Hagriho;^[5] 37 Selek Amonský; Nachraj Beerotský, zbrojnoš Joába, syna Ceruji; 38 Ira Jitrejský; Gareb Jitrejský; 39 a Uriáš Chetejský. Všech celkem bylo třicet sedm.