— Šúnemanka a král - Šúnemanka, jíž Elíša vzkřísil syna, získává na králův zákrok zpátky svůj majetek.
1 Potom mluvil Elíša k ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej kdekoli jako host, protože Hospodin přivolal hlad. Ten již přišel do země a potrvá sedm let.“2 Žena se zařídila podle slova muže Božího. Odešla se svým domem a po sedm let pobývala jako host v pelištejské zemi.3 Když sedm let uplynulo, vrátila se ta žena z pelištejské země a šla prosit krále o svůj dům a o své pole.4 Král právě rozmlouval s Géchazím, mládencem muže Božího. Řekl: „Vyprávěj mi o všech velikých skutcích, které Elíša učinil!“5 Zrovna když králi vyprávěl, jak vzkřísil mrtvého, ta žena, jejíhož syna vzkřísil, přišla prosit krále o svůj dům a o své pole. Géchazí řekl: „Králi, můj pane, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša vzkřísil.“6 Král se ženy vyptával a ona mu o tom vyprávěla. Pak o ní král uložil jednomu dvořanovi: „Ať je jí vráceno vše, co jí patří, i všechen výnos pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška!“
— Elíša a Chazael - Elíša oznamuje aramejskému Chazaelovi, že bude králem.
7 Elíša přišel do Damašku. Ben-hadad, král aramejský, byl nemocen. Oznámili mu: „Přišel sem muž Boží.“8 Král nařídil Chazaelovi: „Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu vstříc a dotaž se skrze něho Hospodina, zda vyváznu z této nemoci živ.“9 Chazael mu tedy šel vstříc a vzal s sebou dar, všechno, co bylo v Damašku nejlepšího, náklad pro čtyřicet velbloudů. Přišel a postavil se před něho se slovy: „Posílá mě k tobě tvůj syn Ben-hadad, král aramejský, s dotazem: ‚Vyváznu z této nemoci živ?‘“10 Elíša mu odvětil: „Jdi, vyřiď mu: ‚Určitě vyvázneš živ.‘ Hospodin mi však ukázal, že určitě zemře.“11 Potom mu znehybněla tvář, muž Boží nadobro strnul a pak se rozplakal.12 Chazael se otázal: „Proč můj pán pláče?“ Odvětil: „Protože vím, jakého zla se dopustíš vůči Izraelcům: Jejich pevnosti vypálíš ohněm, jejich jinochy povraždíš mečem, jejich pacholátka rozdrtíš a jejich těhotné poroztínáš.“13 Chazael mu řekl: „Cožpak je tvůj služebník pes, že by se dopustil něčeho tak strašného?“ Elíša řekl: „Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.“14 On pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho otázal: „Co ti řekl Elíša?“ Odvětil: „Řekl mi, že určitě vyvázneš živ.“15 Ale druhého dne vzal prostěradlo, namočil je do vody a rozprostřel mu je na obličej, a on zemřel. Místo něho se stal králem Chazael.
KONEC DOMU ACHABOVA - — Jóram – král judský - Jóram pokračuje v modlářství severoizraelských králů. Edóm se vymaňuje z područí Judy.
16 V pátém roce vlády Jórama, syna izraelského krále Achaba, za Jóšafata, krále judského, se stal králem Jóram, syn Jóšafatův, král judský.17 Bylo mu dvaatřicet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě osm let.18 Chodil po cestě králů izraelských, jak to činil dům Achabův; jeho ženou byla totiž dcera Achabova. Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích.19 Ale Hospodin nechtěl na Judu uvést zkázu kvůli Davidovi, svému služebníku, protože mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny.20 Za jeho dnů se Edómci vymanili z područí Judy a ustanovili nad sebou krále.21 Jóram vytáhl s celou svou vozbou do Sáíru. Vstal v noci a udeřil na Edómce, kteří ho obklíčili, a na velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům.22 Edóm se tedy vymanil z područí Judy, jak je tomu dodnes. Tehdy, v onen čas, se vymanila i Libna. 23 O ostatních příbězích Jóramových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.24 I ulehl Jóram ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.
— Achazjáš – král judský - Achazjáš jde cestou svého otce; účastní se tažení proti Rámotu v Gileádu.
25 V dvanáctém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal králem Achazjáš, syn Jóramův, král judský.26 Achazjášovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja; byla to dcera Omrího, krále izraelského.27 Chodil po cestě domu Achabova a dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův. Byl totiž s domem Achabovým spřízněn.28 Vypravil se s Jóramem, synem Achabovým, do války proti aramejskému králi Chazaelovi, do Rámotu v Gileádu. Ale Aramejci Jórama ranili.29 Král Jóram se vrátil, aby se léčil v Jizreelu z ran, které mu Aramejci v Rámě zasadili, když válčil proti Chazaelovi, králi aramejskému. Achazjáš, syn Jóramův, král judský, sestoupil do Jizreelu podívat se na Jórama, syna Achabova, protože byl nemocný.
2. Královská 8
Bible, překlad 21. století
To je ta žena!
1Elíša řekl té ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Ihned se s celou rodinou odstěhuj a nějaký čas zůstaň, kde to půjde. Hospodin do této země přivolal hlad a ten potrvá sedm let.“2Žena se zařídila, jak Boží muž řekl. Odstěhovala se s celou rodinou pryč a strávila sedm let ve filištínské zemi.3Když těch sedm let uplynulo, vrátila se odtud a přišla ke králi, aby se domohla svého domu a pozemků.4Král právě říkal sluhovi Božího muže, Gehazimu: „Vyprávěj mi prosím o všech těch velikých věcech, které Elíša vykonal!“5Gehazi právě líčil králi, jak Elíša vzkřísil mrtvého, když vtom vešla ta žena, jejíhož syna vzkřísil, a domáhala se u krále svého domu a pozemků. „Pane můj, králi!“ zvolal Gehazi. „To je ta žena a to je ten syn, kterého Elíša vzkřísil!“6Král se jí hned začal vyptávat a ona mu vše vyprávěla. Potom jí přidělil jednoho ze svých dvořanů a přikázal: „Zařiď, ať dostane zpátky všechen majetek včetně všech polních výnosů ode dne, kdy odešla ze země, až dodnes!“
Nový král v Damašku
7Elíša se vypravil do Damašku. Aramejský král Ben-hadad byl totiž nemocen. Když mu oznámili, že přichází Boží muž,8poručil král Chazaelovi: „Vezmi s sebou dary a jdi Božímu muži naproti. Vyptej se u něj Hospodina, jestli se uzdravím.“9Chazael se mu tedy vydal naproti a vzal s sebou dary – čtyřicet velbloudů naložil tím nejlepším, co v Damašku bylo. Když přišel, zastavil se před ním a řekl: „Posílá mě za tebou tvůj syn, aramejský král Ben-hadad, a ptá se: Uzdravím se?“10„Ano, jdi mu říct, že se uzdraví,“ odpověděl Elíša. „Hospodin mi ale ukázal, že přesto zemře.“11Potom se na něj upřeně zadíval; jeho tvář se ani nepohnula, až z toho byl Chazael nesvůj. Tehdy se Boží muž rozplakal.12„Proč pláčeš, pane můj?“ ptal se ho Chazael. „Protože vím,“ odpověděl, „jakého zla se dopustíš na synech Izraele. Jejich opevněná města vypálíš, chlapce pobiješ, nemluvňata utlučeš a těhotné rozpářeš.“13„Co je tvůj služebník?“ řekl na to Chazael. „Pouhý pes! Jak by mohl dokázat něco takového?“ „Hospodin mi tě ukázal jako krále nad Aramem,“[1] odpověděl mu Elíša.14Chazael se pak od něj vrátil za svým pánem. Ten se ho zeptal: „Co ti říkal Elíša?“ „Říkal mi, že se určitě uzdravíš,“ odpověděl Chazael.15Druhého dne pak vzal pokrývku, namočil ji do vody a držel mu ji na tváři, dokud nezemřel. Tak se Chazael stal králem místo něj.
Jehoram, král judský
16Pátého roku vlády izraelského krále Jorama, syna Achabova, ještě za vlády judského krále Jošafata, začal nad Judou kralovat Jehoram, syn Jošafatův.17Stal se králem ve dvaatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě osm let.18Řídil se ale způsoby izraelských králů, tak jako to dělali v domě Achabově,[2] neboť se oženil s Achabovou dcerou. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé.19Kvůli svému služebníku Davidovi ale Hospodin nechtěl Judu zničit, neboť mu slíbil, že jeho synům po všechny dny nechá zářit svíci.[3]20V jeho dobách se Edom vzbouřil proti judské nadvládě a ustanovil si krále.21Jehoram proto vytáhl se všemi svými vozy do Caíru. Edomci ho i s jeho veliteli vozů obklopili ze všech stran, ale on v noci vstal a obklíčení prolomil. Vojsko se mu pak rozuteklo domů.22Edom tedy zůstává ve vzpouře proti Judovi až dodnes. V téže době se vzbouřila i Libna.23Ostatní Jehoramovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.24Jehoram pak ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi svými předky ve Městě Davidově. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Achaziáš.
Achaziáš, král judský
25Dvanáctého roku izraelského krále Jorama, syna Achabova, začal nad Judou kralovat Achaziáš, syn Jehoramův.26Stal se králem ve dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalia, vnučka izraelského krále Omriho.27Také on se řídil způsoby domu Achabova a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako dům Achabův. Vždyť se do Achabova domu přiženil!28Spolu s Achabovým synem Joramem vytáhl proti aramejskému králi Chazaelovi do války o Rámot-gileád. Aramejci ale Jorama porazili.29Král Joram se vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které utržil, když v Rámotu bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achaziáš, syn Jehoramův, pak přijel do Jizreelu, aby zraněného Jorama, syna Achabova, navštívil.