1 Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy.2 Má mít soucit s těmi, kdo chybují a bloudí, protože sám také podléhá slabosti.3 A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe.4 Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona.5 Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘6 A na jiném místě říká: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘7 Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.8 Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel,9 tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy,10 když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova.
— Varování před ochabnutím
11 O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet.12 Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm.13 Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je jako nemluvně.14 Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobré od špatného.
Židům 5
Bible, překlad 21. století
1Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy.2Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým – vždyť i on sám podléhá slabosti,3a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní.4Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.5Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým.“[1]6A jak říká zase jinde: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“[2]7On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen.8Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti.9Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení,10když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu.
Směřujme k dospělosti
11Měli bychom o něm ještě mnoho co říci, ale je to těžké vysvětlovat, protože jste líní naslouchat.12Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci – potřebujete mléko, a ne hutný pokrm.13Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně.14Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého.