Židům 10 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Dokonalá oběť Kristova

1 V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí. 2 Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly. 3 Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají, 4 neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit. 5 Proto Kristus říká, když přichází na svět: ‚Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo. 6 V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení. 7 Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno.‘ 8 Předně říká: ‚Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení‘ – totiž v takových, jaké se obětují podle zákona. 9 Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé. 10 Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo. 11 Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy. 12 Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží 13 a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘. 14 Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje. 15 Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: 16 ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; 17 na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘ 18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti. 19 Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně 20 cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla. 21 Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem, 22 přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. 23 Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. 24 Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. 25 Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.

— Varování před odpadnutím od milosti

26 Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, 27 ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘. 28 Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků. 29 Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti. 30 Vždyť víme, kdo řekl: ‚Já budu trestat, má je odplata.‘ A jinde: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘ 31 Je hrozné upadnout do ruky živého Boha. 32 Jen si vzpomeňte na dřívější dny! Sotva jste byli osvíceni, už jste museli podstoupit mnohý zápas s utrpením; 33 někteří tím, že byli před očima všech uráženi a utiskováni, jiní tím, že stáli při postižených. 34 Vždyť jste trpěli spolu s uvězněnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli připraveni o majetek, neboť víte, že máte bohatství lepší a trvalé. 35 Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna. 36 Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno. 37 Vždyť už jen ‚docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se. 38 Avšak můj spravedlivý – říká Bůh – bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.‘ 39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.

Bible, překlad 21. století

Konec všech obětí

1 Zákon je pouhým stínem dobra, jež mělo přijít, nikoli jeho skutečným obrazem. Neustálé každoroční obětování přece nikdy nemůže ty, kdo je přináší, přivést k dokonalosti. 2 (Jinak by je účastníci této bohoslužby už dávno přestali přinášet, protože by byli jednou provždy očištěni od hříšného svědomí.) 3 Těmito oběťmi se ale hříchy jen každoročně připomínají; 4 krev býků a kozlů přece nemůže hříchy nikdy odstranit. 5 A proto Kristus, když přichází na svět, říká: „Oběti ani dary sis nepřál, místo toho jsi mi tělo připravil; 6 zápaly a oběti za hřích neoblíbil sis. 7 Tehdy jsem řekl: Zde jsem, Bože, jako je o mně v Knize napsáno, přicházím konat vůli tvou.“^[1] 8 Nejprve řekl: „Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích“ (jež se obětují podle Zákona) „sis nepřál a neoblíbil,“ 9 a potom dodal: „Zde jsem, abych konal tvou vůli.“ Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé. 10 A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista. 11 Každý kněz denně pokračuje v bohoslužbě, při níž znovu a znovu přináší stejné oběti, které nikdy nemohou odstranit hříchy. 12 Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici. 13 Od té doby čeká, až mu budou nepřátelé položeni k nohám,^[2] 14 neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti. 15 Totéž nám dosvědčuje i Duch svatý. Nejdříve totiž říká: 16 „Toto je smlouva, kterou s nimi po těch dnech uzavřu, praví Hospodin: Své zákony vložím do jejich srdce a vepíši jim je do mysli,“ 17 a potom dodává: „Už nikdy nevzpomenu na jejich hříchy a špatnosti.“^[3] 18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti.

Nová a živá cesta

19 Bratři, díky Ježíšově krvi teď máme svobodný přístup do té pravé svatyně 20 tou novou a živou cestou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest své tělo. 21 Máme také velikého kněze nad Božím domem, 22 a proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou. 23 Držme se neochvějné naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný. 24 Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům 25 a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den. 26 Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy, 27 ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce. 28 Kdokoli pohrdl Mojžíšovým zákonem, na základě výpovědi dvou nebo tří svědků bez milosti umírá.^[4] 29 Představte si, čím přísnější trest zasluhuje ten, kdo pošlapal Božího Syna, přestal si cenit krve smlouvy, jíž byl posvěcen, a potupil Ducha milosti! 30 Víme přece, kdo řekl: „Má je pomsta, já zjednám odplatu,“ a dodal: „Hospodin bude soudit svůj lid.“^[5] 31 Jak hrozné je upadnout do rukou živého Boha! 32 Rozpomeňte se na dřívější dny – kolik zápasů a utrpení jste po svém osvícení museli podstoupit! 33 Někdy vás veřejně vystavovali urážkám a ponižování, jindy jste se sami postavili za ty, s nimiž se takto zacházelo. 34 Poznali jste utrpení vězňů a s radostí jste snesli ztrátu svého majetku, vědomi si toho, že vás čeká lepší a trvalé bohatství. 35 Nezahazujte proto svou smělou důvěru – vždyť bude bohatě odměněna! 36 Potřebujete však vytrvalost, abyste vykonali Boží vůli, a tak dosáhli zaslíbení. Vždyť: 37 „Už velmi, velmi brzy přijde Ten, který má přijít, a neopozdí se. 38 Můj spravedlivý bude žít z víry,^[6] odpadlík je mi však z duše protivný.“^[7] 39 My ovšem neodpadáme k záhubě, ale věříme k záchraně.