1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův. (Álef) 2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. 3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. (Bét) 4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, 5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. (Gimel) 6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. 7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla. (Hé) 8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. 9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. (Vav) 10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. 11 V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. (Zajin) 12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. 13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. (Chet) 14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! 15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil. (Tet) 16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. 17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón. -Sela- (Jod) 18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. 19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. (Kaf) 20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať už pronárody stanou před tvým soudem! 21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé. - Sela- (Lámed)
Žalm 9
Bible, překlad 21. století
1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Zemřel syn“. Žalm Davidův.[1]2Chválím tě, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovat chci o všech tvých zázracích!3Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat!4Moji nepřátelé ustoupí a padnou, před tvojí tváří zahynou,5neboť ses ujal mého soudu a mých práv, jako spravedlivý soudce na trůn usedáš!6Obořil ses na pohany, ničemy zničil jsi, jejich jméno smazals navždy, navěky!7Konec nepřátel – trvalé trosky! Zbořils jim města – není památky!8Hospodin bude vládnout navěky, aby nastolil právo, svůj trůn ustavil.9Sám bude spravedlivě soudit svět, národy bude spravovat poctivě.10Hospodin je útočištěm utlačených, útočištěm je v dobách soužení.11Ať v tebe doufají, kdo tvé jméno znají, neopustíš, Hospodine, ty, kdo tě hledají!12Zpívejte Hospodinu, jenž trůní na Sionu, o jeho skutcích povězte národům:13Mstitel prolité krve na ně myslí, nářek ztrápených mu není lhostejný!14Smiluj se, Hospodine, hleď na mé trápení, z ruky protivníků, z bran smrti mě vytrhni,15abych pak zvěstoval všechny tvé chvály, v branách Dcery sionské abych tvou spásu oslavil!16Do jámy, kterou vykopali, pohané padli, v síti, již nastražili, nohama uvízli.17Hospodin zjevil se! Zjednal právo! Darebáka vlastní dílo do pasti uvrhlo! higajon séla[2]18Ničemové musí odejít do podsvětí, všichni ti pohané, jimž je Bůh lhostejný!19Ubožák ale nebude zapomenut navždy, naděje ponížených nezhyne navěky!20Povstaň, Hospodine, proti lidské zvůli, před tvým soudem ať stanou národy!21Vyděs je, Hospodine, ať jsou zastrašeni, ať poznají pohané, že jsou smrtelní! séla