1 Davidův. (Álef) K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, (Bét) 2 v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. (Gimel) 3 Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou. (Dálet) 4 Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. (Hé) 5 Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, (Vav) každodenně skládám svou naději v tebe. (Zajin) 6 Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. (Chet) 7 Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím pro svou dobrotivost, Hospodine. (Tet) 8 Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. (Jod) 9 On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě. (Kaf) 10 Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví. (Lámed) 11 Pro své jméno, Hospodine, odpusť mi mou nepravost, je velká. (Mém) 12 Jak je tomu s mužem, jenž se bojí Hospodina? Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit. (Nún) 13 Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi. (Sámek) 14 Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu. (Ajin) 15 Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy. (Pé) 16 Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený. (Çáde) 17 Mému srdci přibývá soužení. Vyveď mě z úzkostí. (?) 18 Pohleď na mé pokoření, na moje trápení, sejmi ze mne všechny hříchy. (Réš) 19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak zavile mě nenávidí. (Šín) 20 Ochraňuj můj život, vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě. (Táv) 21 Bezúhonnost a přímost mě chrání, svou naději skládám v tebe. 22 Bože, vykup Izraele ze všeho soužení!
Žalm 25
Bible, překlad 21. století
1Žalm Davidův.[1] K tobě, Hospodine, svou duši pozvedám,2v tebe, Bože můj, skládám naději. Dej, ať se zahanbení nedočkám, ať nade mnou nejásají moji soupeři!3Žádný, kdo v tebe doufá, se hanby nedočká, zahanbeni však budou zrádci nicotní!4Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě.5Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den!6Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj a na svou lásku, která je od věků.7Nepřipomínej hříchy[2] mých mladých dnů, ve své lásce však na mě pamatuj, Hospodine, pro svoji dobrotu!8Dobrý a přímý je Hospodin, hříšníkům cestu zjevuje.9Ke spravedlnosti vede ponížené, ponížené učí cestě své.10Hospodinovy stezky jsou vždy laskavé a věrné těm, kdo plní jeho smlouvu a jeho zákony.11Pro jméno své, Hospodine, mou hroznou vinu odpusť mi!12Kterýkoli člověk Hospodina ctí, tomu ukáže cestu, již má si vyvolit.13Takový prožije svůj život šťastně, jeho potomstvo zdědí zem.14Hospodin důvěřuje těm, kdo jej ctí, jeho smlouva jim dává poznání.15K Hospodinu stále mé oči hledí, on moje nohy z pasti vyprostí!16Smiluj se, prosím, na mě pohlédni, vždyť jsem tak sám, tak ztrápený!17Zbav mě soužení, jež v srdci nosím si, vysvoboď mě z mých úzkostí!18Hleď na mou bídu, na mé trápení, všechny mé hříchy odpusť mi.19Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak prudkou nenávistí nenávidí mě!20Opatruj mou duši, zachraň mě, k tobě se utíkám, kéž nejsem zahanben!21Poctivost a přímost kéž střeží mě, vždyť ty, Hospodine,[3] jsi má naděje!22Bože, vykup Izrael ze všech jeho soužení!