1 Poutní píseň. Jak často mě už od mládí sužovali – Izrael ať řekne –, 2 jak často mě už od mládí sužovali, ale nepřemohli. 3 Po zádech mi orali oráči, vyorali dlouhé brázdy. 4 Hospodin je spravedlivý, postraňky těch svévolníků přeťal. 5 S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sijón! 6 Ať jsou jak tráva na střechách, ta uschne dřív, než je vytrhána. 7 Jí si ten, kdo žne, dlaň nenaplní, ani náruč ten, jenž sbírá snopy. 8 Neřeknou jim ti, kdo půjdou kolem: „Požehnání Hospodinovo buď s vámi! Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“
Žalm 129
Bible, překlad 21. století
1Poutní píseň. Tolik mě týrali už od dětství – jen řekni, Izraeli:2Tolik mě týrali už od dětství, nikdy mě ale nezmohli!3Přes moje záda oráči orali dlouhými brázdami.4Spravedlivý je však Hospodin – přesekal provazy lidí zlých!5Ať musí s hanbou táhnout pryč všichni, kdo k Sionu mají nenávist!6Ať jsou jak tráva na střechách, co dřív, než vzroste, usychá!7Ženci se jí ani nedotknou, vazači snopů ji do náruče nevezmou.8Ať je nepozdraví, kdo tudy jde: „Hospodin vám své požehnání dej! V Hospodinově jménu vám žehnáme!“