Zjevení Janovo 19 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: „Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu, 2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou.“ 3 A znovu volali: „Haleluja! Na věky věků vystupuje dým z toho hořícího města.“ 4 Tehdy těch čtyřiadvacet starců spolu se čtyřmi bytostmi padlo na kolena; klaněli se před Bohem sedícím na trůnu a volali: „Amen, haleluja.“ 5 A od trůnu zazněl hlas: „Zpívejte Bohu našemu, všichni jeho služebníci, kteří se ho bojíte, malí i velicí.“

— Pozvání k svatbě Beránkově

6 A slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: „Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí. 7 Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila 8 a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla.“ Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. 9 Tehdy mi řekl: „Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.“ A řekl mi: „Toto jsou pravá slova Boží.“ 10 Tu jsem padl na kolena k jeho nohám. Ale on mi řekl: „Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratři, kteří vydávají svědectví Ježíšovi. Před Bohem poklekni!“ Kdo vydává svědectví Ježíšovi, má ducha proroctví.

— Kristovo vítězství nad antikristem

11 A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. 12 Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než on sám. 13 Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží. 14 Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. 15 Z jeho úst vychází ostrý meč, aby jím pobíjel národy; bude je pást železnou berlou. On bude tlačit lis plný vína trestajícího hněvu Boha všemohoucího. 16 Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. 17 A viděl jsem jednoho anděla, jak stojí na slunci a volá mocným hlasem na všechny ptáky letící středem nebes: „Pojďte, slétněte se k veliké hostině Boží! 18 Budete se sytit těly králů a vojevůdců a bojovníků a koní i jezdců; těly všech, pánů i otroků, slabých i mocných.“ 19 A viděl jsem dravou šelmu a krále země i jejich vojska shromážděná, aby vytrhli do boje proti jezdci a proti jeho vojsku. 20 Ale šelma byla zajata a s ní i falešný prorok, který k její cti činil zázračná znamení a svedl jimi ty, kdo přijali cejch šelmy a klekali před jejím obrazem. Za živa byli šelma a její prorok hozeni do ohnivého jezera hořícího sírou. 21 Ostatní byli pobiti mečem vycházejícím z úst jezdce. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.

Bible, překlad 21. století

Svatba Beránkova

1 Potom jsem uslyšel mocný hlas velikého zástupu v nebi: „Haleluja! Vítězství, sláva i moc našemu Bohu! 2 Pravdivé a spravedlivé jsou jeho soudy, neboť odsoudil tu velikou nevěstku, která svým smilstvem zkazila zemi, a pomstil krev svých služebníků, kterou měla na rukou!“ 3 A znovu opakovali: „Haleluja! Její dým stoupá na věky věků.“ 4 Těch čtyřiadvacet starců a ty čtyři bytosti padli a klaněli se Bohu sedícímu na trůnu: „Amen! Haleluja!“ 5 A od trůnu se ozvalo: „Chvalte našeho Boha, všichni jeho služebníci a vy, kdo jej ctíte, malí i velcí!“ 6 Tehdy jsem uslyšel hlas jakoby velikého zástupu, jako zvuk mnohých vod a jako zvuk silných hromů: „Haleluja! Pán Bůh Všemohoucí se ujal kralování! 7 Radujme se, jásejme a vzdejme mu slávu, neboť nadešla svatba Beránkova! Jeho manželka se připravila, 8 a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment.“ (A ten kment jsou spravedlivé činy svatých.) 9 Tehdy mi řekl: „Piš: Blaze těm, kteří jsou pozváni k Beránkově svatební večeři.“ A dodal: „Toto jsou pravá Boží slova.“ 10 Padl jsem tedy k jeho nohám, abych se mu klaněl, ale on mi řekl: „Pozor, nedělej to! Jsem jen Boží služebník, tak jako ty a tvoji bratři, kteří mají Ježíšovo svědectví. Klaněj se Bohu!“ Vždyť Ježíšovo svědectví je duchem proroctví.

Jezdec na bílém koni

11 Uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň, a ten, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý, jenž spravedlivě soudí i bojuje. 12 Jeho oči byly jako plamen ohně, na hlavě měl množství korun a měl napsané jméno, které nezná nikdo kromě něj. 13 Byl oblečen rouchem nasáklým krví a jeho jméno je Slovo Boží. 14 Za ním jela nebeská vojska na bílých koních, oblečená bílým a čistým kmentem. 15 Z jeho úst vycházel ostrý meč, aby jím bil národy. On sám je bude pást železnou holí;^[1] on sám bude šlapat vinný lis planoucího hněvu^[2] Všemohoucího Boha. 16 Na svém rouchu a na boku má napsané jméno: KRÁL KRÁLŮ A PÁN PÁNŮ. 17 Potom jsem uviděl jednoho anděla, jak stojí ve slunci; a vykřikl mocným hlasem na všechny ptáky létající středem nebe: „Pojďte, shromážděte se k hostině velikého Boha, 18 abyste jedli těla králů, těla vojevůdců, těla silných, těla koní i těch, kdo na nich sedí, a těla všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“ 19 A uviděl jsem šelmu a krále země i jejich vojska, jak se sjeli, aby svedli boj s Tím, který seděl na tom koni, a s jeho vojskem. 20 A ta šelma byla zajata a s ní ten falešný prorok, který před ní dělal divy, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu. Ti dva byli zaživa uvrženi do ohnivého jezera hořícího sírou 21 a ostatní pobil meč vycházející z úst Toho, který seděl na koni. Všichni ptáci se nasytili jejich těly.

Bible Kralická

1 Potom jsem slyšel veliký hlas velikého zástupu na nebi, řkoucího: Haleluiah. Spasení, a sláva, a čest, i moc Pánu Bohu našemu. 2 Neboť jsou praví a spravedliví soudové jeho, kterýž odsoudil nevěstku tu velikou, jenž byla porušila zemi smilstvem svým, a pomstil krve služebníků svých z ruky její. 3 I řekli po druhé: Haleluiah. A dým její vstupoval na věky věků. 4 I padlo čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se Bohu sedícímu na trůnu, řkouce: Amen, Haleluiah. 5 I vyšel z trůnu hlas, řkoucí: Chvalte Boha našeho všickni služebníci jeho, a kteříž se bojíte jeho, i malí i velicí. 6 A slyšel jsem hlas jako zástupu velikého, a jako hlas vod mnohých, a jako zvuk hromů silných, řkoucích: Haleluiah. Kralovalť jest Pán Bůh náš všemohoucí. 7 Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť jest přišla svadba Beránkova, a manželka jeho připravila se. 8 A dáno jest jí, aby se oblékla v kment čistý a stkvoucí, a ten kment jsouť ospravedlňování svatých. 9 I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svadby Beránkovy povoláni. A řekl mi: Tatoť slova Boží jsou pravá. 10 I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu chtěje. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví. 11 I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, sloul Věrný a Pravý, a kterýž v spravedlnosti soudí i bojuje. 12 Oči pak jeho byly jako plamen ohně, a na hlavě jeho korun množství, a měl jméno napsané, kteréhož žádný neví, než on sám. 13 A byl odín v roucho pokropené krví, a sloveť jméno jeho Slovo Boží. 14 A rytířstvo nebeské jelo za ním na bílých koních, jsouce odíni v kment bílý a čistý. 15 A z úst jeho vycházel meč ostrý, aby jím bil všecky národy. Nebo on bude je spravovati prutem železným; onť i pres vína hněvu a prchlivosti Boha všemohoucího tlačiti bude. 16 A máť na rouchu a na bedrách svých napsané jméno: Král králů a Pán pánů. 17 I viděl jsem jednoho anděla, an stojí v slunci, a zkřikl hlasem velikým, řka všechněm ptákům, kteříž létali po prostřed nebes: Pojďte a shromažďte se k večeři velikého Boha, 18 Abyste jedli těla králů, a těla hejtmanů, a těla silných, a těla koňů, i těch, kteříž na nich sedí, a těla všech svobodných i služebníků, i malých i velikých. 19 I viděl jsem šelmu a krále země a vojska jejich, ani se sjeli, aby bojovali s tím, kterýž seděl na koni, a s rytířstvem jeho. 20 I jata jest šelma, a s ní falešný prorok ten, kterýž činíval divy před ní, jimiž svodil ty, kteříž přijali znamení šelmy a kteříž se klaněli obrazu jejímu. I uvrženi jsou oba za živa do jezera ohnivého, hořícího sirou. 21 A jiní zbiti jsou mečem toho, kterýž seděl na koni, vycházejícím z úst jeho. A všickni ptáci nasyceni jsou těly jejich.

Slovo na cestu

Boží soudy jsou spravedlivé

1 Potom jsem slyšel jednohlasý sbor mohutného zástupu v nebi: „Haleluja, chvalte Boha! Jeho vítězství, sláva i moc, 2 jeho soudy jsou jedině správné a spravedlivé. On vykonal rozsudek nad tou nevěstkou, která vínem svých neřestí přivedla do záhuby celou zemi, on pomstil své služebníky, jejich krev ulpěla na jejích rukou.“ 3 A pak ještě: „Haleluja chvalte Boha. To město chtělo vládnout na věky a věčně ho bude připomínat jenom oblak dýmu.“ 4 Čtyřiadvacet starců a ty čtyři bytosti padli na kolena, hluboce se klaněli Bohu sedícímu na trůnu a volali: „Je to tak, chvála Bohu!“ 5 Od trůnu zazněl hlas: „Chvalte Boha všichni, kteří mu sloužíte a ctíte ho, malí i velcí!“

Beránkova svatební hostina: Kristus a jeho církev – navždy spojeni

6 Pak se ozvalo mocné volání připomínající hukot vodopádu nebo hřmění bouře: „Haleluja, chvalme Boha. Náš všemocný Bůh a Pán se ujal své vlády. 7 Radujme se, jásejme, vzdejme mu čest! Nadešel den Beránkovy svatby. Jeho nevěsta církev je už připravena. 8 Dostala běloskvoucí svatební šaty z nejjemnější látky, utkané ze svatého života vykoupených.“ 9 Anděl mi dal pokyn: „Piš! Dobře bude těm, kdo jsou pozváni na Beránkovu svatbu. To jsou slova samotného Boha.“ 10 Přemohla mne vděčnost, padl jsem před andělem na kolena, ale on mne zvedl a řekl mi: „To nesmíš! Jsem přece pouhý služebník jako ty a tvoji bratři, kterým je svěřeno Ježíšovo poselství. Jenom Bohu se klaněj!“

Jezdec na bílém koni: spravedlivý rozsudek vykonán

11 Pak jsem uviděl otevřené nebe a hle, bílý kůň; a jezdec, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý. To je ten, který vynáší spravedlivé rozsudky a vede spravedlivý boj. 12 Jeho oči jsou jako naskrz propalující plamen, jeho hlavu zdobí mnohonásobná královská koruna. Na čele má napsané jméno, které nikdo nezná než on sám. Je ztělesněné Boží Slovo. 13-14 Oděv má zbrocený krví. Následuje ho družina jezdců na bílých koních, v pláštích z bělostného plátna. 15 Z jeho úst vychází ostrý meč, kterým přemáhá národy. Nastolí novou vládu své spravedlnosti a jako vinař tlačí hrozny v lisu, tak ve spravedlivém hněvu vykoná soud nad bezbožnými. 16 Na boku svého pláště má napsáno: Král králů, Pán pánů. 17-18 Dále jsem viděl anděla, stojícího v plném slunci. Svolával mrchožravé ptáky, kteří létali nad ním: „Poleťte sem, budete hodovat na Božích nepřátelích, králích, vojevůdcích, bojovnících, koních i jezdcích, svobodných i otrocích, slabých i mocných!“ 19 Tu jsem viděl, jak se pozemští vládcové a jejich armády střetli s jezdcem a jeho vojskem. 20 Šelma a lživý prorok, (který jí přisluhoval a svými zázraky mnohé svedl, aby přijali znak té šelmy a klaněli se její soše) skončili v moři plamenů. 21 Jejich armády byly pobity mečem jezdce na bílém koni a ptáci se vrhli na těla mrtvých.

New International Version

Threefold hallelujah over Babylon’s fall

1 After this I heard what sounded like the roar of a great multitude in heaven shouting: ‘Hallelujah! Salvation and glory and power belong to our God, 2 for true and just are his judgments. He has condemned the great prostitute who corrupted the earth by her adulteries. He has avenged on her the blood of his servants.’ 3 And again they shouted: ‘Hallelujah! The smoke from her goes up for ever and ever.’ 4 The twenty-four elders and the four living creatures fell down and worshipped God, who was seated on the throne. And they cried: ‘Amen, Hallelujah!’ 5 Then a voice came from the throne, saying: ‘Praise our God, all you his servants, you who fear him, both great and small!’ 6 Then I heard what sounded like a great multitude, like the roar of rushing waters and like loud peals of thunder, shouting: ‘Hallelujah! For our Lord God Almighty reigns. 7 Let us rejoice and be glad and give him glory! For the wedding of the Lamb has come, and his bride has made herself ready. 8 Fine linen, bright and clean, was given her to wear.’ (Fine linen stands for the righteous acts of God’s holy people.) 9 Then the angel said to me, ‘Write this: Blessed are those who are invited to the wedding supper of the Lamb!’ And he added, ‘These are the true words of God.’ 10 At this I fell at his feet to worship him. But he said to me, ‘Don’t do that! I am a fellow servant with you and with your brothers and sisters who hold to the testimony of Jesus. Worship God! For it is the Spirit of prophecy who bears testimony to Jesus.’

The heavenly warrior defeats the beast

11 I saw heaven standing open and there before me was a white horse, whose rider is called Faithful and True. With justice he judges and wages war. 12 His eyes are like blazing fire, and on his head are many crowns. He has a name written on him that no-one knows but he himself. 13 He is dressed in a robe dipped in blood, and his name is the Word of God. 14 The armies of heaven were following him, riding on white horses and dressed in fine linen, white and clean. 15 Coming out of his mouth is a sharp sword with which to strike down the nations. ‘He will rule them with an iron sceptre.’ He treads the winepress of the fury of the wrath of God Almighty. (Ž 2,9) 16 On his robe and on his thigh he has this name written: King of kings and lord of lords. 17 And I saw an angel standing in the sun, who cried in a loud voice to all the birds flying in mid-air, ‘Come, gather together for the great supper of God, 18 so that you may eat the flesh of kings, generals, and the mighty, of horses and their riders, and the flesh of all people, free and slave, great and small.’ 19 Then I saw the beast and the kings of the earth and their armies gathered together to wage war against the rider on the horse and his army. 20 But the beast was captured, and with it the false prophet who had performed the signs on its behalf. With these signs he had deluded those who had received the mark of the beast and worshipped its image. The two of them were thrown alive into the fiery lake of burning sulphur. 21 The rest were killed with the sword coming out of the mouth of the rider on the horse, and all the birds gorged themselves on their flesh.