Zacharjáš 4 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Svícen mezi olivami - Boží lid, žijící z moci Hospodinovy, se stává světlem světa.

1 Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku, 2 a zeptal se mě: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách. 3 A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy.“ 4 Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ 5 Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“ 6 Nato mi řekl: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. 7 Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!‘„ 8 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 9 “Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. ‚I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.‘ 10 A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi.“ 11 Nato jsem mu řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?“ 12 A dále jsem se ho otázal: „Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?“ 13 Tu mi řekl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“ 14 Odvětil: „To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.“

Bible, překlad 21. století

Zlatý svícen a dvě olivy

1 Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí. 2 „Co vidíš?“ zeptal se mě. „Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích. 3 A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“ 4 Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“ 5 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou. „Ne, pane,“ odpověděl jsem. 6 Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů. 7 Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“ 8 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 9 „Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. 10 Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“^[1] „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, jež procházejí všechnu zemi.“^[2] 11 Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“ 12 Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“ 13 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi. „Ne, pane,“ odpověděl jsem. 14 Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“

Bible Kralická

1 Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého. 2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl:Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho. 3 A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho. 4 Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj? 5 A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj. 6 Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů. 7 Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu. 8 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 9 Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. 10 Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi? 11 Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho? 12 Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato? 13 I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj. 14 Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

The gold lampstand and the two olive trees

1 Then the angel who talked with me returned and woke me up, like someone awakened from sleep. 2 He asked me, ‘What do you see?’ I answered, ‘I see a solid gold lampstand with a bowl at the top and seven lamps on it, with seven channels to the lamps. 3 Also there are two olive trees by it, one on the right of the bowl and the other on its left.’ 4 I asked the angel who talked with me, ‘What are these, my lord?’ 5 He answered, ‘Do you not know what these are?’ ‘No, my lord,’ I replied. 6 So he said to me, ‘This is the word of the Lord to Zerubbabel: “Not by might nor by power, but by my Spirit,” says the Lord Almighty. 7 ‘What are you, mighty mountain? Before Zerubbabel you will become level ground. Then he will bring out the capstone to shouts of “God bless it! God bless it!” ’ 8 Then the word of the Lord came to me: 9 ‘The hands of Zerubbabel have laid the foundation of this temple; his hands will also complete it. Then you will know that the Lord Almighty has sent me to you. 10 ‘Who dares despise the day of small things, since the seven eyes of the Lord that range throughout the earth will rejoice when they see the chosen capstone^[1] in the hand of Zerubbabel?’ 11 Then I asked the angel, ‘What are these two olive trees on the right and the left of the lampstand?’ 12 Again I asked him, ‘What are these two olive branches beside the two gold pipes that pour out golden oil?’ 13 He replied, ‘Do you not know what these are?’ ‘No, my lord,’ I said. 14 So he said, ‘These are the two who are anointed to^[2] serve the Lord of all the earth.’