Soudců 17 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ZMATKY V ZASLÍBENÉ ZEMI - — Stěhování Danovců - Míkovo modlářství - Míka si pořizuje vlastní svatyni a modly a povolává si lévijce za kněze.

1 Byl jeden muž z Efrajimského pohoří jménem Míkajáš. 2 Přiznal se své matce: „Těch tisíc sto šekelů stříbra, které ti byly vzaty, pro něž jsi dokonce vyřkla přede mnou kletbu, to stříbro je u mne, já jsem je vzal.“ Tu jeho matka řekla: „Můj synu, buď požehnán Hospodinu!“ 3 Vrátil matce těch tisíc sto šekelů stříbra a matka prohlásila: „To stříbro jsem cele zasvětila Hospodinu. Předávám je tobě, můj synu, abys z něho dal udělat sochu tesanou a litou. Dávám ti je nyní zpátky.“ 4 Ale on vrátil stříbro své matce. I vzala dvě stě šekelů stříbra a dala je zlatníkovi; udělal z nich sochu tesanou a litou, která pak byla v Míkově domě. 5 Ten muž, Míka, měl totiž svatyni. Udělal efód a domácí bůžky a pověřil jednoho ze svých synů, aby mu sloužil jako kněz. 6 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné. 7 Byl jeden mládenec z judského Betléma, z Judovy čeledi; byl to lévijec a pobýval tam jako host. 8 Ten muž odešel z města, z judského Betléma, aby pobýval jako host, kde se mu naskytne. Při svém putování došel na Efrajimské pohoří k Míkovu domu. 9 Míka se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Odpověděl mu: „Jsem lévijec z judského Betléma a putuji, abych pobýval jako host, kde se mi naskytne.“ 10 Míka mu navrhl: „Zůstaň u mne a budeš mi otcem a knězem. Budu ti za to dávat deset šekelů stříbra ročně, ošacení a stravu.“ Lévijec na to přistoupil. 11 Přivolil zůstat u toho muže. A byl mu mládenec jako jeden z jeho synů. 12 Míka lévijského mládence pověřil, aby mu sloužil jako kněz; zůstal tedy v Míkově domě. 13 Míka si řekl: „Nyní vím, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, neboť mám za kněze lévijce.“

Bible, překlad 21. století

Míkova svatyně

1 V Efraimských horách byl jeden muž jménem Míkajáš. 2 Ten řekl své matce: „Víš, jak ti někdo vzal těch jedenáct set šekelů stříbra? Slyšel jsem, jak jsi kvůli nim vyslovila kletbu. Nuže, to stříbro mám já. To já je vzal, teď ti je ale vracím.“^[1] „Hospodin ti žehnej, můj synu!“ zvolala jeho matka. 3 Jakmile jí těch jedenáct set stříbrných vrátil, prohlásila: „To stříbro slavnostně zasvěcuji Hospodinu za svého syna a nechám z něj odlít modlu.“ 4 Poté, co jí to stříbro vrátil, vzala jeho matka 200 šekelů^[2] stříbra a dala je kovotepci, který z něj odlil modlu. Tu pak měl Míkajáš v domě. 5 Tento muž, Míka, měl doma svatyni. Vyrobil také efod a bůžky a pověřil jednoho ze svých synů, aby mu dělal kněze. 6 Izrael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal, co chtěl. 7 V judském Betlémě byl jeden mladý levita, který bydlel v Judově rodu. 8 Ten muž ale z judského Betléma odešel hledat si jiné místo k bydlení. Přišel do Efraimských hor a doputoval až k Míkovu domu. 9 „Odkud jdeš?“ zeptal se ho Míka. „Jsem levita z judského Betléma. Hledám si místo k bydlení,“ on na to. 10 „Zůstaň u mě,“ řekl mu Míka. „Dělej mi otce a kněze za deset šekelů^[3] stříbra ročně a k tomu ošacení a stravu.“ 11 A levita u něj ochotně zůstal; ten mladík pak byl pro Míku jako jeden z jeho synů. 12 Míka ho pověřil, aby mu dělal kněze, a ten levitský mladík bydlel v jeho domě. 13 Míka si říkal: „Teď ke mně Hospodin určitě bude dobrotivý – vždyť mám za kněze levitu!“

Bible Kralická

1 Byl pak muž nějaký s hory Efraim, jehož jméno bylo Mícha. 2 Kterýž řekl matce své: Ten tisíc a sto stříbrných, kteříž vzati byli tobě, pro něž jsi zlořečila a mluvilas přede mnou, hle, stříbro to u mne jest, já jsem je vzal. I řekla matka jeho: Požehnaný jsi, synu můj, od Hospodina. 3 Navrátil tedy ten tisíc a sto stříbrných matce své. I řekla matka jeho: Jižť jsem zajisté posvětila stříbro to Hospodinu z ruky své, a tobě synu svému, aby udělán byl obraz rytý a slitý. Protož nyní dám je tobě. 4 On pak navrátil to stříbro matce své, z něhož vzala matka jeho dvě stě stříbrných, a dala zlatníku. I udělal z nich obraz rytý a slitý, kterýž byl v domě Míchově. 5 Měl pak ten Mícha chrám bohů, i udělal efod a terafim, a naplnil ruce jednoho z synů svých, aby mu byl knězem. 6 Toho času nebylo krále v Izraeli; jeden každý, což se mu za dobré vidělo, to činil. 7 Byl pak mládenec z Betléma Judova, totiž z čeledi Judovy, kterýž, jsa Levíta, byl tam pohostinu. 8 Odšel tedy člověk ten z města Betléma Judova, aby byl pohostinu, kdež by se mu koli nahodilo. I přišel na horu Efraim, až k domu Míchovu, jda cestou svou. 9 Jemuž řekl Mícha: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Já jsem Levíta, z Betléma Judova beru se, abych byl pohostinu, kdež by mi se koli nahodilo. 10 I řekl jemu Mícha: Zůstaň u mne, a buď mi za otce a za kněze, a buduť dávati deset stříbrných na každý rok, a dvoje roucho i stravu tvou. I šel Levíta. 11 Líbilo se pak Levítovi zůstati u muže toho, a byl u něho mládenec ten, jako jeden z synů jeho. 12 I posvětil Mícha rukou Levíty, a byl mu mládenec ten za kněze; i bydlil v domě jeho. 13 Řekl pak Mícha: Nyníť vím, že mi dobře učiní Hospodin, proto že mám toho Levítu za kněze.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Micah’s idols

1 Now a man named Micah from the hill country of Ephraim 2 said to his mother, ‘The eleven hundred shekels^[1] of silver that were taken from you and about which I heard you utter a curse – I have that silver with me; I took it.’ Then his mother said, ‘The Lord bless you, my son!’ 3 When he returned the eleven hundred shekels of silver to his mother, she said, ‘I solemnly consecrate my silver to the Lord for my son to make an image overlaid with silver. I will give it back to you.’ 4 So after he returned the silver to his mother, she took two hundred shekels^[2] of silver and gave them to a silversmith, who used them to make the idol. And it was put in Micah’s house. 5 Now this man Micah had a shrine, and he made an ephod and some household gods and installed one of his sons as his priest. 6 In those days Israel had no king; everyone did as they saw fit. 7 A young Levite from Bethlehem in Judah, who had been living within the clan of Judah, 8 left that town in search of some other place to stay. On his way^[3] he came to Micah’s house in the hill country of Ephraim. 9 Micah asked him, ‘Where are you from?’ ‘I’m a Levite from Bethlehem in Judah,’ he said, ‘and I’m looking for a place to stay.’ 10 Then Micah said to him, ‘Live with me and be my father and priest, and I’ll give you ten shekels^[4] of silver a year, your clothes and your food.’ 11 So the Levite agreed to live with him, and the young man became like one of his sons to him. 12 Then Micah installed the Levite, and the young man became his priest and lived in his house. 13 And Micah said, ‘Now I know that the Lord will be good to me, since this Levite has become my priest.’