Sofonjáš 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

SOUD NAD PRONÁRODY - Hospodin ohlašuje tresty pyšným národům a zachovává zbytek svého lidu.

1 Vzchop se, vzpamatuj, pronárode nestoudný, 2 dříve než vstoupí v platnost výnos, a jako plevy přelétne den, dříve než vás stihne planoucí hněv Hospodinův, dříve než vás stihne den Hospodinova hněvu. 3 Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kdo jednáte podle jeho práva. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu. 4 Gáza bude opuštěna, Aškalón se stane zpustošeným místem, Ašdód bude vyhnán za poledne, vyrván bude i s kořeny Ekrón. 5 Běda vám, obyvatelé Přímoří, pronárode Keréťanů! Slovo Hospodinovo je proti vám. Kenaane, země pelištejská, vyhubím tě do posledního obyvatele. 6 Přímoří se stane krajem pastvin s chýšemi pastýřů, s ovčími ohradami, 7 připadne pozůstatku Judova domu; budou na nich pást a večer budou odpočívat v aškalónských domech, neboť je navštíví Hospodin, jejich Bůh, a změní jejich úděl. 8 Slyším utrhání Moábovo, hanobení od Amónovců. Utrhají mému lidu, proti jeho pomezí se vypínají. 9 Avšak, jakože jsem živ, je výrok Hospodina zástupů, Boha Izraele, Moáb bude jako Sodoma, Amónovci jako Gomora, stanou se panstvím kopřiv, solnou proláklinou, krajem navěky zpustošeným. Oloupí je pozůstatek mého lidu, zbytek mého národa je zdědí. 10 To vše se jim stane za jejich pýchu, neboť utrhali lidu Hospodina zástupů a vypínali se nad něj. 11 Hrozný bude Hospodin, až udeří na ně: stihne úbytěmi všechny bohy země. Každý se mu bude klanět ze svého místa, i všechny ostrovy pronárodů. 12 Také vy, Kúšijci, budete skoleni mým mečem! 13 Napřáhne svou ruku proti severu, zahubí Ašúra, z Ninive učiní zpustošené místo, stepní suchopár; 14 v jeho středu budou odpočívat stáda, všechna zvěř toho pronároda. Na hlavicích sloupů tam bude nocovat pelikán a sýček. Jaký to zpěv zazní z oken! Na prahu trosky, cedrové deštění vytrháno. 15 Tohle je město jásotu, které tak bezpečně trůnilo a v srdci si namlouvalo: „Není nade mne.“ Jak bylo zpustošeno! Jen zvěř tam odpočívá. Každý, kdo přejde kolem, posměšně sykne a mávne rukou.

Bible, překlad 21. století

Výzva k pokání

1 Sesbírejte se, jen se seberte, vy nestydatý národe, 2 dříve než přijde rozsudek a dnešek jak plevy odvane; dříve než na vás dopadne žár Hospodinova hněvu; dříve než na vás dopadne den Hospodinova hněvu! 3 Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kteří se jeho právem řídíte. Spravedlnost hledejte, hledejte pokoru – snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.

Soud nad národy

4 Gaza opuštěna bude, Aškelon zpustne, Ašdod bude vyhnán v poledne, Ekron vykořeněn. 5 Běda, obyvatelé Přímoří, národe Kréťanů; slovo Hospodinovo na vás míří, Kanaáne, země Filištínů: „Do posledního vás zahladím!“ 6 Přímoří se stane pastvinou s chýšemi pastýřů a ovčí ohradou. 7 Připadne pozůstalým z Judova domu, kteří tam najdou pastvu. Večer pak ulehnou v domech Aškelonu – Hospodin změní jejich osud! 8 „Slyšel jsem Moábovy nadávky i urážky synů Amonových, kterými častují můj lid a roztahují se na jeho území. 9 Proto, jakože jsem živ, praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, Moáb dopadne jako Sodoma, Amonovi synové jako Gomora: hájemství kopřiv a solných jam, věčná pustina! Pozůstatek mého lidu je vyrabuje, zbytek mého národa se zmocní jejich země.“ 10 To vše kvůli jejich pýše, kvůli urážkám a povyšování se nad lid Hospodina zástupů. 11 Hospodin pro ně bude strašlivý, až vysílí všechny bohy na zemi; pak se mu pokloní i vzdálené národy, každý ze svého území. 12 „I vás, Habešané, probodne můj meč!“ 13 Napřáhne ruku i na sever: zničí Asýrii, zpustoší Ninive, že bude podobné poušti vyprahlé. 14 Stáda pak budou léhat v něm, všemožná zvěř v celých zástupech. Pelikán a výr budou hnízdit na sloupech, z oken se ozve jejich zpěv. Na prahu jen hromady sutin, cedrové trámy strženy. 15 To je to město hýření – hovělo si v bezpečí a namlouvalo si: „Já, jen já, a nikdo víc!“ Jak je zpustošeno, jen zvěř tu peleší! Každý kolemjdoucí nad ním zasyčí a pěstí zahrozí.

Bible Kralická

1 Ohledejte sebe, ohledejte, pravím, ó národe nemilý, 2 Prvé než uložení přijde, a den jako plevy pomine, prvé než přijde na vás prchlivost hněvu Hospodinova, prvé než přijde na vás den hněvu Hospodinova. 3 Hledejte Hospodina všickni tiší země, kteříž soud jeho činíte; hledejte spravedlnosti, hledejte tichosti. Snad se ukryjete v den hněvu Hospodinova. 4 Nebo Gáza bude opuštěno, a Aškalon zpustne; Azot o polednách zaženou, a Akaron vykořeněn bude. 5 Běda těm, kteříž bydlí v krajině pomořské, národu Ceretejských. Slovo Hospodinovo proti vám jest, ó země Kananejská Filistinských, že tě tak zahladím, aby nebylo žádného obyvatele. 6 I bude krajina pomořská místo ovčinců, jam pastýřských a stájí dobytka. 7 Bude také i ostatku domu Judského krajinou, kdež by pásli. V domích Aškalonu u večer léhati budou, když je navštíví Hospodin Bůh jejich, a přivede zase zajaté jejich. 8 Slyšelť jsem hanění Moábských a utrhání synů Ammonitských, kterýmiž haněli můj lid, a honosili se na pomezí jejich. 9 Protož živ jsem já, praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, že Moáb jako Sodoma bude, a synové Ammonitští jako Gomora, místem kopřiv a domem solným a pustinou až na věky. Ostatkové lidu mého rozchvátají je, a pozůstalí z lidu mého dědičně je obdrží. 10 To jim pro pýchu jejich, že zhaněli a zpínali se nad lid Hospodina zástupů. 11 Hrozný jim bude Hospodin; nebo způsobí, aby zhubeněli všickni bohové země. I bude se jemu klaněti každý z místa svého, všickni ostrovové národu. 12 Také i vy, Mouřenínové, mečem mým zbiti budete. 13 Nebo vztáhne ruku svou na půlnoci, a zhubí Assyrii, a obrátí Ninive v pustinu, a v suchost jako poušť. 14 I budou u prostřed něho léhati stáda, všecky šelmy národů, pelikán i výr na makovicích jeho nocovati budou; hlas zníti bude na okně, pustina na veřeji, když cedroví jeho obnaží. 15 Takovéť bude to město plésající, kteréž sedí bezpečně, říkaje v srdci svém: Já jsem, a kromě mne není žádného více. Jakť jest učiněno pusté, peleší šelmám! Kdožkoli půjde skrze ně, ckáti bude a zmítati rukou svou.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Judah and Jerusalem judged along with the nations

Judah summoned to repent

1 Gather together, gather yourselves together, you shameful nation, 2 before the decree takes effect and that day passes like windblown chaff, before the Lord’s fierce anger comes upon you, before the day of the Lord’s wrath comes upon you. 3 Seek the Lord, all you humble of the land, you who do what he commands. Seek righteousness, seek humility; perhaps you will be sheltered on the day of the Lord’s anger.

Philistia

4 Gaza will be abandoned and Ashkelon left in ruins. At midday Ashdod will be emptied and Ekron uprooted. 5 Woe to you who live by the sea, you Kerethite people; the word of the Lord is against you, Canaan, land of the Philistines. He says, ‘I will destroy you, and none will be left.’ 6 The land by the sea will become pastures having wells for shepherds and sheepfolds for flocks. 7 That land will belong to the remnant of the people of Judah; there they will find pasture. In the evening they will lie down in the houses of Ashkelon. The Lord their God will care for them; he will restore their fortunes.^[1]

Moab and Ammon

8 ‘I have heard the insults of Moab and the taunts of the Ammonites, who insulted my people and made threats against their land. 9 Therefore, as surely as I live,’ declares the Lord Almighty, the God of Israel, ‘surely Moab will become like Sodom, the Ammonites like Gomorrah – a place of weeds and salt pits, a wasteland for ever. The remnant of my people will plunder them; the survivors of my nation will inherit their land.’ 10 This is what they will get in return for their pride, for insulting and mocking the people of the Lord Almighty. 11 The Lord will be awesome to them when he destroys all the gods of the earth. Distant nations will bow down to him, all of them in their own lands. 12 ‘You Cushites,^[2] too, will be slain by my sword.’

Cush Assyria

13 He will stretch out his hand against the north and destroy Assyria, leaving Nineveh utterly desolate and dry as the desert. 14 Flocks and herds will lie down there, creatures of every kind. The desert owl and the screech owl will roost on her columns. Their hooting will echo through the windows, rubble will fill the doorways, the beams of cedar will be exposed. 15 This is the city of revelry that lived in safety. She said to herself, ‘I am the one! And there is none besides me.’ What a ruin she has become, a lair for wild beasts! All who pass by her scoff and shake their fists.