Píseň písní 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ZRÁNÍ LÁSKY - — Láska je moc

1 Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách. 2 Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami. 3 Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech. 4 On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska. 5 Občerstvěte mě koláči hrozinkovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou. 6 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá. 7 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

— Láska je jaro

8 Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky. 9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížovím. 10 Můj milý se ozval, řekl mi: „Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! 11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. 12 Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. 13 Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!“

— Láska je píseň

14 Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář! 15 „Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!“ 16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích. 17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.

Bible, překlad 21. století

1 Já jsem ta růže šáronská, jsem lilie v dolinách. 2 Jako lilie mezi bodláky, tak je má milá mezi dívkami. 3 Jako jabloň mezi stromy lesními, tak je můj milý mezi mládenci. V jeho stínu sedím s rozkoší, jeho ovoce mým ústům lahodí. 4 Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí! 5 Osvěžte mě rozinkami, posilněte mne jablky, neboť jsem láskou nemocná. 6 Jeho levice pod hlavou mou a pravicí mě objímá. 7 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít. 8 Slyšte – můj milý! Hle – už se blíží, přes hory skáče, spěchá přes kopce! 9 Srnci či kolouchu můj milý podobá se. Hle, za naší zídkou už se zastavil, mezerami se dívá, škvírami nahlíží! 10 Můj milý ozval se a ke mně promluvil: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď! 11 Hle, zima už skončila, průtrž přestala a je pryč. 12 Kvítí se ukazuje po zemi, čas prozpěvování je tu, hlas hrdličky zní po kraji. 13 Fíkovník nasytil své plody mízou, révový květ svou vůni vydává: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď! 14 Holubičko má v rozsedlinách skalních, ve skrýši nad srázem, dopřej mi spatřit svůj obličej, svůj hlas mi dopřej uslyšet. Tvůj hlas je tolik lahodný, tvůj obličej tak líbezný! 15 Pochytejte nám lišky, ty lišky maličké, co na vinicích nám škodí, když kvetou naše vinice! 16 Můj milý je můj a já jsem jeho, když pase v liliích. 17 Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, vrať se, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách béterských!

Bible Kralická

1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách. 2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami. 3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým. 4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně. 5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí, 6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne. 7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl. 8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích. 9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži. 10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď. 11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla. 12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší. 13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď. 14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý. 15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete. 16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium. 17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 She^[1] I am a rose^[2] of Sharon, a lily of the valleys. He 2 Like a lily among thorns is my darling among the young women. She 3 Like an apple^[3] tree among the trees of the forest is my beloved among the young men. I delight to sit in his shade, and his fruit is sweet to my taste. 4 Let him lead me to the banquet hall, and let his banner over me be love. 5 Strengthen me with raisins, refresh me with apples, for I am faint with love. 6 His left arm is under my head, and his right arm embraces me. 7 Daughters of Jerusalem, I charge you by the gazelles and by the does of the field: Do not arouse or awaken love until it so desires. 8 Listen! My beloved! Look! Here he comes, leaping across the mountains, bounding over the hills. 9 My beloved is like a gazelle or a young stag. Look! There he stands behind our wall, gazing through the windows, peering through the lattice. 10 My beloved spoke and said to me, ‘Arise, my darling, my beautiful one, come with me. 11 See! The winter is past; the rains are over and gone. 12 Flowers appear on the earth; the season of singing has come, the cooing of doves is heard in our land. 13 The fig-tree forms its early fruit; the blossoming vines spread their fragrance. Arise, come, my darling; my beautiful one, come with me.’ He 14 My dove in the clefts of the rock, in the hiding-places on the mountainside, show me your face, let me hear your voice; for your voice is sweet, and your face is lovely. 15 Catch for us the foxes, the little foxes that ruin the vineyards, our vineyards that are in bloom. She 16 My beloved is mine and I am his; he browses among the lilies. 17 Until the day breaks and the shadows flee, turn, my beloved, and be like a gazelle or like a young stag on the rugged hills.^[4]