Ozeáš 4 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

BOŽÍ SPOR S LIDEM - — Hospodinův soud nad Izraelem - Hospodin volá k soudu kněze i lid, protože se zpronevěřili svému poslání.

1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi. 2 Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev. 3 Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby. 4 Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, knězi, jako by chtěl vést při, 5 ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku. 6 Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapomněls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny. 7 Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím. 8 Krmí se oběťmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem. 9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím. 10 Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina 11 a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce. 12 Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha. 13 Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží. 14 Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne. 15 Jestliže smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: “Jakože živ je Hospodin!“ 16 Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka? 17 Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být. 18 Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem. 19 Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.

Bible, překlad 21. století

Hospodinova žaloba

1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha. 2 Jen samé kletby, lži a vraždění, zlodějství a cizoložení – rozmáhá se to víc a víc, jedno krveprolití za druhým! 3 To proto země uvadá a každý její obyvatel je vyčerpán; polní zvěř i ptáci na nebi hynou společně s mořskými rybami. 4 Ať si však nikdo nestěžuje, nikdo ať nikoho neobviňuje – vždyť jsi to, knězi, právě ty, na koho tu teď žaluji.^[1] 5 Potácíš se ve dne jako za noci a s tebou se potácejí také proroci; hubíš svůj vlastní lid^[2] 6 a můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky. 7 Jak se rozmáhali víc a víc, tím více proti mně hřešili; svou Slávu nahradili^[3] mrzkostí. 8 Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti. 9 Kněz proto dopadne tak jako lid – budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím! 10 Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se 11 do smilstva. Kvůli vínu, kvůli burčáku přišli o rozum! 12 Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha. 13 Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží, 14 nebudu trestat vaše smilné dcery ani ty vaše cizoložné snachy – vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami a konají oběti s těmi kněžkami. Špatně dopadne ten tupý lid! 15 Jestliže, Izraeli, smilníš ty, ať aspoň Juda nehřeší! Proto nechoďte do Gilgalu, neputujte do Bet-avenu,^[4] zdržte se přísahy: „Jakože žije Hospodin!“ 16 Izrael se umíněně vzpírá jako umíněná kráva. Jak ho má Hospodin teď nechat pást svobodně jako beránka? 17 Efraim^[5] se spřáhl s modlami – nech ho být! 18 Když už je pití vypito, vrhnou se na smilstvo; ti, kdo jsou lidu záštitou, chovají v lásce zkaženost. 19 Vítr je svými křídly zachvátí, budou se stydět za své oběti!

Bible Kralická

1 Slyšte slovo Hospodinovo, ó synové Izraelští, neboť má rozepři Hospodin s obyvateli země této, proto že není žádné věrnosti, ani žádného milosrdenství, ani žádné známosti Boží v této zemi. 2 Proklínání a lži a vraždy, a zlodějství i cizoložství na vrch zrostlo, a vražda vraždu postihá. 3 Protož kvíliti bude tato země, a umdlí všecko, což v ní přebývá, živočichové polní i ptactvo nebeské, ano i ryby mořské zhynou. 4 A však žádný jim nedomlouvej, aniž jich kdo tresci; nebo lid tvůj podobni jsou těm, kteříž se vadí s knězem. 5 Protož ve dne padneš, padne také i prorok s tebou v noci, zahladím i matku tvou. 6 Vyhlazen bude lid můj pro neumění. Poněvadž jsi ty pohrdl uměním, i tebou pohrdnu, abys mi kněžství nekonal; a že jsi zapomněl na zákon Boha svého, já také zapomenu se na syny tvé. 7 Čím se více rozmohli, tím více hřešili proti mně; slávu jejich v pohanění směním. 8 Oběti za hřích lidu mého jedí, protož k nepravosti jejich duše své pozdvihují. 9 Pročež stane se jakž lidu tak knězi. Nebo vyhledávati budu na něm cest jeho, a skutky jeho jemu vrátím. 10 I budou jísti, a však se nenasytí, smilniti budou, ale nerozmnoží se; nebo nechtějí pozoru míti na Hospodina. 11 Smilství a víno a mest odjímá srdce. 12 Lid můj dřeva svého se dotazuje, a hůl jeho oznamuje jemu; nebo je duch smilství v blud uvodí, aby smilnili, odcházejíce od Boha svého. 13 Na vrších hor obětují, a na pahrbcích kadí, pod doubím a topolím a jilmovím, nebo jest příhodný stín jejich; protož smilní dcery vaše, a nevěsty vaše cizoloží. 14 Nevyhledával-liž bych na dcerách vašich, že smilní, a na nevěstách vašich, že cizoloží, že tito s nevěstkami se oddělují, a s ženkami obětují? Anobrž lid, kterýž sobě nesrozumívá, padne. 15 Jestliže smilníš ty Izraeli, nechažť nehřeší Juda. Protož nechoďtež do Galgala, aniž vstupujte do Betaven, aniž přisahejte: Živť jest Hospodin. 16 Nebo jako jalovice tvrdošijná tvrdošijný jest Izrael, jižť je pásti bude Hospodin jako beránka na prostranně. 17 Efraim stovaryšil se s modlami, nechej ho. 18 Zpurné je činí nápoj jejich, velice smilní, milují: Dejte. Ochráncové jeho jsou ohyzda. 19 Zachvátí je vítr křídly svými, i budou zahanbeni pro své oběti.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

The charge against Israel

1 Hear the word of the Lord, you Israelites, because the Lord has a charge to bring against you who live in the land: ‘There is no faithfulness, no love, no acknowledgment of God in the land. 2 There is only cursing,^[1] lying and murder, stealing and adultery; they break all bounds, and bloodshed follows bloodshed. 3 Because of this the land dries up, and all who live in it waste away; the beasts of the field, the birds in the sky and the fish in the sea are swept away. 4 ‘But let no-one bring a charge, let no-one accuse another, for your people are like those who bring charges against a priest. 5 You stumble day and night, and the prophets stumble with you. So I will destroy your mother – 6 my people are destroyed from lack of knowledge. ‘Because you have rejected knowledge, I also reject you as my priests; because you have ignored the law of your God, I also will ignore your children. 7 The more priests there were, the more they sinned against me; they exchanged their glorious God^[2] for something disgraceful. 8 They feed on the sins of my people and relish their wickedness. 9 And it will be: like people, like priests. I will punish both of them for their ways and repay them for their deeds. 10 ‘They will eat but not have enough; they will engage in prostitution but not flourish, because they have deserted the Lord to give themselves 11 to prostitution; old wine and new wine take away their understanding. 12 My people consult a wooden idol, and a diviner’s rod speaks to them. A spirit of prostitution leads them astray; they are unfaithful to their God. 13 They sacrifice on the mountaintops and burn offerings on the hills, under oak, poplar and terebinth, where the shade is pleasant. Therefore your daughters turn to prostitution and your daughters-in-law to adultery. 14 ‘I will not punish your daughters when they turn to prostitution, nor your daughters-in-law when they commit adultery, because the men themselves consort with harlots and sacrifice with shrine-prostitutes – a people without understanding will come to ruin! 15 ‘Though you, Israel, commit adultery, do not let Judah become guilty. ‘Do not go to Gilgal; do not go up to Beth Aven.^[3] And do not swear, “As surely as the Lord lives!” 16 The Israelites are stubborn, like a stubborn heifer. How then can the Lord pasture them like lambs in a meadow? 17 Ephraim is joined to idols; leave him alone! 18 Even when their drinks are gone, they continue their prostitution; their rulers dearly love shameful ways. 19 A whirlwind will sweep them away, and their sacrifices will bring them shame.