Numeri 5 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

RůZNÁ USTANOVENÍ - — Řád pro nečisté a provinilé - Pravidla pro vyloučení nečistých z tábora a pro vyměření pokut provinilým.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Přikaž Izraelcům, ať vyhostí z tábora každého malomocného, každého, kdo trpí výtokem, i každého, kdo se znečistil při mrtvém. 3 Vyhostíte osoby jak mužského, tak i ženského pohlaví, vyhostíte je ven za tábor, aby neznečišťovaly tábory těch, uprostřed nichž já přebývám.“ 4 Izraelci tak učinili a vyhostili je ven za tábor. Udělali to tak, jak mluvil Hospodin k Mojžíšovi. 5 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 6 „Mluv k Izraelcům: Když se muž nebo žena dopustí nějakého hříchu, jak se ho lidé dopouštějí zpronevěrou Hospodinu, a budou shledáni vinnými, 7 vyznají svůj hřích, jehož se dopustili, a viník dá odškodnění a navíc přidá pětinu. To dá tomu, proti komu se provinil. 8 Nemá-li ten člověk žádného zastánce, jemuž by se odškodnění mělo předat, připadne stanovené odškodnění Hospodinu a předá se knězi, kromě berana smírčí oběti, potřebného k vykonání smírčího obřadu za něho. 9 Každá oběť pozdvihování se všemi svatými dary, které Izraelci přinesou knězi, bude jeho. 10 Svaté dary od kohokoli budou jeho; co kdo dá knězi, bude jeho.“

— Řád pro osvědčení neviny - Boží soud nad ženou nařčenou z nevěry.

11 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 12 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Kdyby se žena některého muže dostala na scestí a zpronevěřila se mu 13 a někdo se s ní tělesně stýkal, třebaže to zůstane skryto jejímu muži a ona se neprozradí, poskvrnila se, i když proti sobě nemá svědka a nebyla přistižena. 14 Když se muže zmocní žárlivost a bude žárlit na svou ženu, která se poskvrnila, anebo se ho zmocní žárlivost a bude žárlit na svou ženu, která se neposkvrnila, 15 přivede svou ženu ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu éfy ječné mouky, ale nepoleje ji olejem ani na ni nedá kadidlo, neboť to je obětní dar žárlivosti, připomínkový obětní dar, který má připomenout vinu. 16 Kněz ženu přivede a postaví ji před Hospodina. 17 Pak vezme kněz do hliněné nádoby svatou vodu, nabere trochu prachu z podlahy v příbytku a dá jej do vody. 18 Potom kněz postaví ženu s rozpuštěnými vlasy před Hospodina a dá jí do rukou připomínkový obětní dar, to je obětní dar žárlivosti. Kněz bude mít v ruce hořkou vodu prokletí 19 a bude zapřísahat ženu slovy: ‚Jestliže se s tebou nikdo nestýkal a ty ses nedostala na scestí a neposkvrnila ses před svým mužem, buď nedotčena touto hořkou vodou prokletí. 20 Ale jestliže ses dostala na scestí a byla svému muži nevěrná a poskvrnila se tím, že se s tebou stýkal někdo jiný kromě tvého muže...,‘ 21 tu kněz zapřisáhne ženu přísežnou kletbou a řekne jí: ‚Ať s tebou Hospodin naloží uprostřed tvého lidu podle přísežné kletby! Hospodin ať způsobí, aby tvůj klín potratil a břicho ti nadulo. 22 Ať tato voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby ti břicho nadulo a tvůj klín potratil.‘ Žena odpoví: ‚Amen, amen.‘ 23 Kněz pak napíše tyto kletby na listinu a spláchne je do hořké vody 24 a dá ženě vypít tu hořkou vodu prokletí, takže ji voda prokletí naplní hořkostí. 25 Potom vezme kněz z ženiny ruky obětní dar žárlivosti, bude obětní dar nabízet podáváním Hospodinu a přinese jej k oltáři. 26 Vezme z obětního daru hrst na připomínku a obrátí ji na oltáři v obětní dým. Potom dá ženě napít té vody. 27 Když jí dal napít té vody, tedy v případě, že se poskvrnila zpronevěrou svému muži, naplní ji voda prokletí hořkostí, břicho jí naduje, její klín potratí a žena bude ve svém lidu kletbou. 28 Jestliže se však žena neposkvrnila, nýbrž je čistá, bude podezření zproštěna a bude mít potomky. 29 Toto je řád v případě žárlivosti, když se žena dostane na scestí, je nevěrná svému muži a poskvrní se. 30 Muž, jehož se zmocní žárlivost a jenž bude na svou ženu žárlit, postaví ji před Hospodina a kněz s ní vykoná vše podle tohoto řádu. 31 Muž bude prost viny, žena svou vinu ponese.“

Bible, překlad 21. století

Čistota tábora

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného,^[1] každého trpícího výtokem^[2] a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém. 3 Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám.“ 4 Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi.

Náhrada škody

5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 6 „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil. 7 Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil.^[3] 8 Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření. 9 Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi. 10 Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi.“

Zákon žárlivosti

11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 12 „Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odklonila manželka a byla mu nevěrná, 13 kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto: 14 Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoliv, 15 přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy^[4] ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo,^[5] neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu. 16 Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina. 17 Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu,^[6] vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody. 18 Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí 19 a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí. 20 Jestliže ses však od svého manžela odklonila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel‘ – 21 tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí – ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo! 22 Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!‘ A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.‘ 23 Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody. 24 Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost. 25 Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři. 26 Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. 27 Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou. 28 Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě. 29 Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odklonila od svého manžela, a tak se poskvrnila, 30 nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu. 31 Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese.“

Bible Kralická

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného. 3 I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám. 4 I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští. 5 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 6 Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta: 7 Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil. 8 A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti má. 9 Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských, kterouž přinesou knězi, jemu se dostane. 10 Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knězi, také jeho bude. 11 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka: 12 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu, 13 Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena; 14 Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna nebyla: 15 Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní, desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná, uvozující v pamět nepravost. 16 I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem. 17 A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v příbytku, dá jej do té vody. 18 Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená. 19 I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž čistá od vody této hořké zlořečené. 20 Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo jiný s tebou kromě manžela tvého, 21 (Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a řekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo. 22 Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé, a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen. 23 Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou. 24 I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti. 25 Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři. 26 A vezma plnou hrst pamětného jejíhoz oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu. 27 A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená,a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého. 28 Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti. 29 Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna, 30 Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto. 31 I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.

New International Version

The purity of the camp

1 The Lord said to Moses, 2 ‘Command the Israelites to send away from the camp anyone who has a defiling skin disease^[1] or a discharge of any kind, or who is ceremonially unclean because of a dead body. 3 Send away male and female alike; send them outside the camp so that they will not defile their camp, where I dwell among them.’ 4 The Israelites did so; they sent them outside the camp. They did just as the Lord had instructed Moses.

Restitution for wrongs

5 The Lord said to Moses, 6 ‘Say to the Israelites: “Any man or woman who wrongs another in any way^[2] and so is unfaithful to the Lord is guilty 7 and must confess the sin they have committed. They must make full restitution for the wrong they have done, add a fifth of the value to it and give it all to the person they have wronged. 8 But if that person has no close relative to whom restitution can be made for the wrong, the restitution belongs to the Lord and must be given to the priest, along with the ram with which atonement is made for the wrongdoer. 9 All the sacred contributions the Israelites bring to a priest will belong to him. 10 Sacred things belong to their owners, but what they give to the priest will belong to the priest.” ’

The test for an unfaithful wife

11 Then the Lord said to Moses, 12 ‘Speak to the Israelites and say to them: “If a man’s wife goes astray and is unfaithful to him 13 so that another man has sexual relations with her, and this is hidden from her husband and her impurity is undetected (since there is no witness against her and she has not been caught in the act), 14 and if feelings of jealousy come over her husband and he suspects his wife and she is impure – or if he is jealous and suspects her even though she is not impure – 15 then he is to take his wife to the priest. He must also take an offering of a tenth of an ephah^[3] of barley flour on her behalf. He must not pour olive oil on it or put incense on it, because it is a grain offering for jealousy, a reminder-offering to draw attention to wrongdoing. 16 ‘ “The priest shall bring her and make her stand before the Lord. 17 Then he shall take some holy water in a clay jar and put some dust from the tabernacle floor into the water. 18 After the priest has made the woman stand before the Lord, he shall loosen her hair and place in her hands the reminder-offering, the grain offering for jealousy, while he himself holds the bitter water that brings a curse. 19 Then the priest shall put the woman under oath and say to her, ‘If no other man has had sexual relations with you and you have not gone astray and become impure while married to your husband, may this bitter water that brings a curse not harm you. 20 But if you have gone astray while married to your husband and you have made yourself impure by having sexual relations with a man other than your husband’ – 21 here the priest is to put the woman under this curse – ‘may the Lord cause you to become a curse^[4] among your people when he makes your womb miscarry and your abdomen swell. (Jr 29,22) 22 May this water that brings a curse enter your body so that your abdomen swells or your womb miscarries.’ ‘ “Then the woman is to say, ‘Amen. So be it.’ 23 ‘ “The priest is to write these curses on a scroll and then wash them off into the bitter water. 24 He shall make the woman drink the bitter water that brings a curse, and this water that brings a curse and causes bitter suffering will enter her. 25 The priest is to take from her hands the grain offering for jealousy, wave it before the Lord and bring it to the altar. 26 The priest is then to take a handful of the grain offering as a memorial^[5] offering and burn it on the altar; after that, he is to make the woman drink the water. 27 If she has made herself impure and been unfaithful to her husband, this will be the result: when she is made to drink the water that brings a curse and causes bitter suffering, it will enter her, her abdomen will swell and her womb will miscarry, and she will become a curse. 28 If, however, the woman has not made herself impure, but is clean, she will be cleared of guilt and will be able to have children. 29 ‘ “This, then, is the law of jealousy when a woman goes astray and makes herself impure while married to her husband, 30 or when feelings of jealousy come over a man because he suspects his wife. The priest is to make her stand before the Lord and is to apply this entire law to her. 31 The husband will be innocent of any wrongdoing, but the woman will bear the consequences of her sin.” ’