Numeri 12

Český ekumenický překlad

1  Mirjam s Áronem mluvila proti Mojžíšovi kvůli kúšské ženě, kterou si vzal; pojal totiž za ženu Kúšanku.2  Říkali: „Což Hospodin mluví jenom prostřednictvím Mojžíše? Což nemluví i naším prostřednictvím?“ Hospodin to slyšel.3  Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi. 4  Hned nato řekl Hospodin Mojžíšovi i Áronovi a Mirjamě: „Vy tři vyjděte ke stanu setkávání!“ Všichni tři tedy vyšli5  a Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu a stanul u vchodu do stanu. Zavolal Árona a Mirjam a oba předstoupili.6  Řekl: „Poslyšte má slova: Bude-li mezi vámi prorok, já Hospodin se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu. 7  Ne tak je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě. 8  S ním mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách; smí patřit na zjev Hospodinův. Jak to, že se tedy nebojíte mluvit proti mému služebníku Mojžíšovi?“ 9  Hospodin vzplanul proti nim hněvem a odešel.10  Když oblak od stanu odstoupil, hle, Mirjam byla malomocná, bílá jako sníh. Áron se obrátil k Mirjamě, a hle, byla malomocná.11  Tu řekl Áron Mojžíšovi: „Dovol, můj pane, nenech nás pykat za hřích, jehož jsme se ve své pošetilosti dopustili.12  Ať není Mirjam jako mrtvě narozené děcko, jehož tělo je z poloviny stráveno, hned jak vyšlo z matčina lůna.“13  I volal Mojžíš k Hospodinu: „Bože, prosím uzdrav ji, prosím!“14 Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Kdyby jí otec naplil do tváře, nenesla by hanbu po sedm dní? Sedm dní bude vyloučena z tábora, potom se zase připojí.“15  Tak byla Mirjam sedm dní vyloučena z tábora a lid netáhl dál, dokud se Mirjam nepřipojila.16  Potom táhl lid z Chaserótu a utábořili se na poušti Páranské. 

Numeri 12

Bible, překlad 21. století

1 Miriam pak s Áronem pomlouvala Mojžíše kvůli kúšské ženě, kterou si vzal: „Vzal si za ženu Kúšanku!“[1]2 Říkali také: „Mluví snad Hospodin jen skrze Mojžíše? Nemluví také skrze nás?“ A Hospodin to slyšel.3 (Mojžíš byl velmi pokorný člověk, nejpokornější ze všech lidí na zemi.)4 Hospodin ihned Mojžíšovi, Áronovi a Miriam řekl: „Všichni tři jděte ke Stanu setkávání!“ Všichni tři tedy šli.5 Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu, postavil se u vchodu do Stanu a zvolal: „Árone a Miriam!“ A když ti dva přišli,6 řekl: „Slyšte má slova: Je-li mezi vámi Hospodinův prorok, dám se mu poznat skrze vidění, promluvím k němu skrze sen.7 S mým služebníkem Mojžíšem je to však jiné, jemu byl svěřen můj celý dům!8 S ním rozmlouvám tváří v tvář, zřetelně, a ne v hádankách, spatřuje Hospodina tak, jak je! Jak to, že jste se nezalekli pomluvit mého služebníka Mojžíše?“9 Hospodin proti nim vzplanul hněvem a odešel.10 Oblak se vzdálil od Stanu a hle, Miriam byla malomocná,[2] bílá jako sníh! Když se Áron otočil k Miriam a spatřil, že je malomocná,11 řekl Mojžíšovi: „Odpusť, můj pane! Netrestej nás prosím za hřích, který jsme tak pošetile spáchali.12 Prosím, ať má sestra není jako mrtvý plod, co vyšel z lůna matky s tělem napůl zetlelým!“13 Mojžíš tedy volal k Hospodinu: „Snažně prosím, Bože, uzdrav ji!“14 Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Kdyby jí otec plivl do tváře, nenesla by tu hanbu sedm dní? Ať je tedy na sedm dní vykázána z tábora; teprve pak bude přijata zpět.“15 Miriam tedy byla na sedm dní vykázána z tábora. Lid se nehnul dál, dokud Miriam nebyla přijata zpět.16 Potom lid vytáhl z Chacerotu a utábořil se v poušti Paran.

Numeri 12

Bible Kralická

1 A mluvila Maria i Aron proti Mojžíšovi příčinou manželky Madianky, kterouž sobě vzal; nebo byl pojal manželku Madianku.2 A řekli: Zdaliž jen toliko skrze Mojžíše mluvil Hospodin? Zdaž také nemluvil skrze nás? I slyšel to Hospodin.3 (Byl pak Mojžíš člověk nejtišší ze všech lidí, kteříž byli na tváři země).4 A ihned řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi i Marii: Vyjděte vy tři k stánku úmluvy. I vyšli toliko oni tři.5 Tedy sstoupil Hospodin v sloupu oblakovém, a stál u dveří stánku. I zavolal Arona a Marie, a vyšli oba dva.6 Jimž řekl: Slyšte nyní slova má: Prorok když jest mezi vámi, já Hospodin u vidění ukáži se jemu, ve snách mluviti budu s ním.7 Ale není takový služebník můj Mojžíš, kterýž ve všem domě mém věrný jest.8 Ústy k ústům mluvím s ním, ne u vidění, ani v zavinutí, a podobnost Hospodinovu spatřuje. Pročež jste tedy neostýchali se mluviti proti služebníku mému Mojžíšovi?9 I roznícena jest prchlivost Hospodinova na ně, a odšel.10 Oblak také zdvihl se s stánku. A aj, Maria byla malomocná, bílá jako sníh. A pohleděl Aron na Marii, ana malomocná.11 Tedy řekl Aron Mojžíšovi: Poslyš mne, pane můj, prosím, nevzkládej na nás té pokuty za hřích ten, jehož jsme se bláznivě dopustili, a jímž jsme zhřešili.12 Prosím, ať není tato jako mrtvý plod, kterýž když vychází z života matky své, polovici těla jeho zkaženého bývá.13 I volal Mojžíš k Hospodinu, řka: Ó Bože silný, prosím, uzdraviž ji.14 Odpověděl Hospodin Mojžíšovi: Kdyby otec její plinul jí na tvář, zdaž by se nemusila styděti za sedm dní? Protož ať jest vyobcována ven z stanů za sedm dní, a potom zase uvedena bude.15 Tedy vyloučena jest Maria ven z stanů za sedm dní; a lid nehnul se odtud, až zase uvedena jest Maria.

Numeri 12

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Numeri 12

New International Version

1 Miriam and Aaron began to talk against Moses because of his Cushite wife, for he had married a Cushite.2 ‘Has the Lord spoken only through Moses?’ they asked. ‘Hasn’t he also spoken through us?’ And the Lord heard this.3 (Now Moses was a very humble man, more humble than anyone else on the face of the earth.)4 At once the Lord said to Moses, Aaron and Miriam, ‘Come out to the tent of meeting, all three of you.’ So the three of them went out.5 Then the Lord came down in a pillar of cloud; he stood at the entrance to the tent and summoned Aaron and Miriam. When the two of them stepped forward,6 he said, ‘Listen to my words: ‘When there is a prophet among you, I, the Lord, reveal myself to them in visions, I speak to them in dreams.7 But this is not true of my servant Moses; he is faithful in all my house.8 With him I speak face to face, clearly and not in riddles; he sees the form of the Lord. Why then were you not afraid to speak against my servant Moses?’9 The anger of the Lord burned against them, and he left them.10 When the cloud lifted from above the tent, Miriam’s skin was leprous[1] – it became as white as snow. Aaron turned towards her and saw that she had a defiling skin disease,11 and he said to Moses, ‘Please, my lord, I ask you not to hold against us the sin we have so foolishly committed.12 Do not let her be like a stillborn infant coming from its mother’s womb with its flesh half eaten away.’13 So Moses cried out to the Lord, ‘Please, God, heal her!’14 The Lord replied to Moses, ‘If her father had spat in her face, would she not have been in disgrace for seven days? Confine her outside the camp for seven days; after that she can be brought back.’15 So Miriam was confined outside the camp for seven days, and the people did not move on till she was brought back.16 After that, the people left Hazeroth and camped in the Desert of Paran.