Numeri 10 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Řád troubení - Pravidla pro svolávání lidu a předáků, pro pochod a pro slavení slavností.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Zhotov si dvě stříbrné trubky. Uděláš je z tepaného stříbra. Budou ti sloužit k svolávání pospolitosti a k povelu, že tábory mají táhnout dál. 3 Zatroubí-li se na ně, sejde se k tobě ke vchodu do stanu setkávání celá pospolitost. 4 Jestliže se zatroubí jen na jednu, sejdou se k tobě předáci, náčelníci izraelských šiků. 5 Když ryčně zatroubíte po prvé, vytáhnou tábory tábořící na východ od stanu setkávání. 6 Když ryčně zatroubíte po druhé, vytáhnou tábory tábořící na jihu. Ryčně se bude troubit při nástupu cesty. 7 Budete-li však svolávat shromáždění, zatroubíte sice, ale ne ryčně. 8 Na trubky budou troubit Áronovi synové, kněží. To vám bude provždy platným nařízením pro všechna vaše pokolení. 9 Až potom ve své zemi vytáhnete do boje proti protivníku, který vás bude sužovat, a trubkami budete ryčně troubit, připomenete se Hospodinu, svému Bohu, a budete osvobozeni od svých nepřátel. 10 Na trubky budete troubit v den své radosti, o slavnostech, při novoluní, při svých zápalných obětech nebo svých hodech oběti pokojné, aby vás připomínaly vašemu Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Putování k zaslíbené zemi - TAŽENÍ ZE SÍNAJSKÉ POUŠTě - — Řád pro pochod - Izrael táhne od hory Sínaje dál podle řádů daných mu Hospodinem, jehož přítomnost připomínala schrána smlouvy.

11 Ve druhém roce, dvacátého dne druhého měsíce, se vznesl oblak od příbytku svědectví. 12 I táhli Izraelci ze Sínajské pouště dál, po jednotlivých stanovištích, až se oblak pozdržel na poušti Páranské. 13 Tak poprvé táhli dál na Hospodinův rozkaz daný skrze Mojžíše. 14 Jako první táhl po oddílech prapor tábora Judovců. Nad jejich vojem byl velitelem Nachšón, syn Amínadabův. 15 Nad vojem pokolení Isacharovců byl Netaneel, syn Súarův. 16 Nad vojem pokolení Zabulónovců byl Elíab, syn Chelónův. 17 Pak byl složen příbytek a vytáhli Geršónovci a Meraríovci, kteří příbytek nosili. 18 Dále táhl po oddílech prapor tábora Rúbenovců. Nad jejich vojem byl Elísúr, syn Šedeúrův. 19 Nad vojem pokolení Šimeónovců byl Šelumíel, syn Suríšadajův. 20 Nad vojem pokolení Gádovců byl Eljásaf, syn Deúelův. 21 Pak táhli Kehatovci, kteří nosili svatyni. Než došli, druzí už postavili příbytek. 22 Dále táhl po oddílech prapor tábora Efrajimovců. Nad jejich vojem byl Elíšama, syn Amíhudův. 23 Nad vojem pokolení Manasesovců byl Gamlíel, syn Pedásurův. 24 Nad vojem pokolení Benjamínovců byl Abídan, syn Gideóního. – 25 Pak táhl po oddílech prapor tábora Danovců, uzavírající všechny tábory. Nad jejich vojem byl Achíezer, syn Amíšadajův. 26 Nad vojem pokolení Ašerovců byl Pagíel, syn Okranův. 27 Nad vojem pokolení Neftalíovců byl Achíra, syn Énanův. 28 To byl postup Izraelců při tažení po oddílech; tak táhli dál. 29 Mojžíš řekl Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: „Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: ‚Dám vám je.‘ Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré.“ 30 On mu však odpověděl: „Nepůjdu; chci jít do své země a do svého rodiště.“ 31 Mojžíš řekl: „Neopouštěj nás prosím! Znáš přece na poušti místa, kde můžeme tábořit; buď naším průvodcem. 32 Když půjdeš spolu s námi a dostaví se to dobro, které nám chce Hospodin prokázat, prokážeme dobro i my tobě.“ 33 I táhli od hory Hospodinovy tři dny cesty a schrána Hospodinovy smlouvy táhla po tři dny cesty před nimi, aby jim vyhlédla místo odpočinutí. 34 A když táhli z tábora, býval ve dne nad nimi Hospodinův oblak. 35 Kdykoli schrána měla táhnout dál, říkal Mojžíš: „Povstaň, Hospodine, ať se rozprchnou tvoji nepřátelé, ať před tebou utečou, kdo tě nenávidí!“ 36 Když se zastavila k odpočinku, říkal: „Navrať se, Hospodine, k desetitisícům izraelských šiků!“

Bible, překlad 21. století

Stříbrné trubky

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Vyrob dvě stříbrné trubky. Nech je vytepat, aby ti sloužily ke svolávání obce a když se budou oddíly dávat na pochod. 3 Když se na ně dlouze zatroubí, sejde se k tobě před vchod do Stanu setkávání celá obec. 4 Zatroubí-li se jen na jednu, sejdou se k tobě jen vůdcové, náčelníci izraelských tisíců. 5 Když zatroubíte s přefukováním, dají se na pochod oddíly tábořící na východě. 6 Když zatroubíte s přefukováním podruhé, dají se na pochod oddíly tábořící na jihu. K odchodu se tedy bude troubit s přefukováním, 7 zatímco ke svolání shromáždění budete troubit dlouze, bez přefukování. 8 Na trubky budou troubit kněží, Áronovi synové; to pro vás bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. 9 Půjdete-li ve své zemi do války proti útočníku, který by vás napadl, budete na trubky troubit s přefukováním, abyste se připomenuli Hospodinu, svému Bohu, a byli zachráněni od svých nepřátel. 10 Na trubky budete troubit také ve dnech svých oslav, při slavnostech, při začátcích měsíců, při zápalných obětech a při pokojných obětech. Tak se budete připomínat svému Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Odchod ze Sinaje

11 Dvacátého dne druhého měsíce druhého roku se oblak vznesl od Příbytku svědectví. 12 Synové Izraele se tedy vydali z pouště Sinaj na svá putování, než oblak spočinul v poušti Paran. 13 Tak táhli poprvé podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem: 14 Nejprve táhl po svých oddílech prapor Judova uskupení; v jejich čele šel Nachšon, syn Aminadabův. 15 V čele pokolení Isachar šel Netaneel, syn Cuarův, 16 a v čele pokolení Zabulon šel Eliab, syn Chelonův. 17 Po složení Příbytku se s nimi vydali na cestu i synové Geršona a Merariho, kteří Příbytek nosili. 18 Potom táhl po svých oddílech prapor Rubenova uskupení; v jejich čele šel Elicur, syn Šedeurův. 19 V čele pokolení Šimeonových synů šel Šelumiel, syn Curi-šadajův, 20 a v čele pokolení Gád Eljasaf, syn Deuelův. 21 Za nimi táhli Kehatovci, kteří nosili svaté předměty. Než došli na místo, Příbytek býval postaven. 22 Potom táhl po svých oddílech prapor Efraimova uskupení; v jejich čele šel Elišama, syn Amihudův. 23 V čele pokolení Manases šel Gamaliel, syn Pedacurův, 24 a v čele pokolení Benjamín Abidan, syn Gideoniho. 25 Jako zadní voj všech uskupení táhl po svých oddílech prapor Danova uskupení; v jejich čele šel Achiezer, syn Ami-šadajův. 26 V čele pokolení Ašer šel Pagiel, syn Okranův, 27 a v čele Neftalímova pokolení Achira, syn Enanův. 28 Takto táhli synové Izraele po svých oddílech, když se vydávali na cestu. 29 Mojžíš řekl Chobabovi, synu Midiánce Reuela, svého tchána:^[1] „Vydáváme se k místu, o němž nám Hospodin řekl: ‚Dám je vám.‘ Pojď s námi a dobře se o tebe postaráme, neboť Hospodin zaslíbil Izraeli dobré věci.“ 30 On mu však odpověděl: „Nepůjdu. Chci se vrátit do své země a ke svým příbuzným.“ 31 Mojžíš mu řekl: „Neopouštěj nás prosím. Vyznáš se přece na poušti a víš, kde bychom mohli tábořit. Staň se naším průvodcem. 32 Půjdeš-li s námi, podělíme se s tebou o dobrodiní, které nám Hospodin prokáže.“ 33 A tak se vydali na cestu. Po tři dny putovali od hory Hospodinovy.^[2] Ty tři dny putovala Truhla Hospodinovy smlouvy před nimi, aby jim hledala místo k odpočinku. 34 Během dne, když byli na cestě z tábora, býval nad nimi Hospodinův oblak. 35 Kdykoli se Truhla vydávala na cestu, Mojžíš říkával: „Povstaň, Hospodine, ať se tví nepřátelé rozprchnou, a ti, kdo tě nenávidí, ať utečou před tebou!“ 36 Kdykoli pak měla spočinout, říkával: „Navrať se, Hospodine, k nesčíslným tisícům Izraele.“

Bible Kralická

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko. 3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy. 4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského. 5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně. 6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému. 7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete. 8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich. 9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých. 10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš. 11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví. 12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran. 13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše: 14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův. 15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar. 16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův. 17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek. 18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův. 19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai. 20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův. 21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli. 22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův. 23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův. 24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův. 25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai. 26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův. 27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův. 28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli. 29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi. 30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím. 31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce. 32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme. 33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí. 34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení. 35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají. 36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.

New International Version

The silver trumpets

1 The Lord said to Moses: 2 ‘Make two trumpets of hammered silver, and use them for calling the community together and for the camps to set out. 3 When both are sounded, the whole community is to assemble before you at the entrance to the tent of meeting. 4 If only one is sounded, the leaders – the heads of the clans of Israel – are to assemble before you. 5 When a trumpet blast is sounded, the tribes camping on the east are to set out. 6 At the sounding of a second blast, the camps on the south are to set out. The blast will be the signal for setting out. 7 To gather the assembly, blow the trumpets, but not with the signal for setting out. 8 ‘The sons of Aaron, the priests, are to blow the trumpets. This is to be a lasting ordinance for you and the generations to come. 9 When you go into battle in your own land against an enemy who is oppressing you, sound a blast on the trumpets. Then you will be remembered by the Lord your God and rescued from your enemies. 10 Also at your times of rejoicing – your appointed festivals and New Moon feasts – you are to sound the trumpets over your burnt offerings and fellowship offerings, and they will be a memorial for you before your God. I am the Lord your God.’

The Israelites leave Sinai

11 On the twentieth day of the second month of the second year, the cloud lifted from above the tabernacle of the covenant law. 12 Then the Israelites set out from the Desert of Sinai and travelled from place to place until the cloud came to rest in the Desert of Paran. 13 They set out, this first time, at the Lord’s command through Moses. 14 The divisions of the camp of Judah went first, under their standard. Nahshon son of Amminadab was in command. 15 Nethanel son of Zuar was over the division of the tribe of Issachar, 16 and Eliab son of Helon was over the division of the tribe of Zebulun. 17 Then the tabernacle was taken down, and the Gershonites and Merarites, who carried it, set out. 18 The divisions of the camp of Reuben went next, under their standard. Elizur son of Shedeur was in command. 19 Shelumiel son of Zurishaddai was over the division of the tribe of Simeon, 20 and Eliasaph son of Deuel was over the division of the tribe of Gad. 21 Then the Kohathites set out, carrying the holy things. The tabernacle was to be set up before they arrived. 22 The divisions of the camp of Ephraim went next, under their standard. Elishama son of Ammihud was in command. 23 Gamaliel son of Pedahzur was over the division of the tribe of Manasseh, 24 and Abidan son of Gideoni was over the division of the tribe of Benjamin. 25 Finally, as the rear guard for all the units, the divisions of the camp of Dan set out under their standard. Ahiezer son of Ammishaddai was in command. 26 Pagiel son of Okran was over the division of the tribe of Asher, 27 and Ahira son of Enan was over the division of the tribe of Naphtali. 28 This was the order of march for the Israelite divisions as they set out. 29 Now Moses said to Hobab son of Reuel the Midianite, Moses’ father-in-law, ‘We are setting out for the place about which the Lord said, “I will give it to you.” Come with us and we will treat you well, for the Lord has promised good things to Israel.’ 30 He answered, ‘No, I will not go; I am going back to my own land and my own people.’ 31 But Moses said, ‘Please do not leave us. You know where we should camp in the wilderness, and you can be our eyes. 32 If you come with us, we will share with you whatever good things the Lord gives us.’ 33 So they set out from the mountain of the Lord and travelled for three days. The ark of the covenant of the Lord went before them during those three days to find them a place to rest. 34 The cloud of the Lord was over them by day when they set out from the camp. 35 Whenever the ark set out, Moses said, ‘Rise up, Lord! May your enemies be scattered; may your foes flee before you.’ 36 Whenever it came to rest, he said, ‘Return, Lord, to the countless thousands of Israel.’