Malachiáš 3 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 „Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. 2 Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno. 3 Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary. 4 Obětní dary Judy a Jeruzaléma budou pak Hospodinu vítány jako za dávných dnů, jako v dřívějších letech. 5 Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků, ty, kdo odpírají právo bezdomovci a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů.“

— Nařízení desátku - Bůh napomíná k poslušnosti v obětních řádech a zaslibuje svému kajícímu lidu požehnání.

6 „Já, Hospodin, jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. 7 Už za dnů svých otců jste se odchýlili od mých nařízení a nedbali jste na ně. Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: ‚Jak se máme vrátit?‘ 8 Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘ Na desátcích a na obětech pozdvihování. 9 Jste stiženi kletbou proto, že mě okrádáte, celý ten pronárod! 10 Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku. 11 Kvůli vám se obořím na škůdce, aby vám nekazil plodiny země, abyste na poli neměli neplodnou vinnou révu, praví Hospodin zástupů. 12 Všechny národy vám budou blahořečit a stanete se vytouženou zemí, praví Hospodin zástupů.“

— Smysl zbožnosti - Lid pochybuje o ceně zbožnosti, Bůh mu vysvětluje její smysl.

13 „Příliš smělá jsou vaše slova proti mně, praví Hospodin. Ptáte se: ‚Co mluvíme proti tobě?‘ 14 Říkáte: ‚Sloužit Bohu není k ničemu. Co z toho, že jsme před ním drželi stráž a že jsme chodili před Hospodinem zástupů zachmuřeně? 15 Proto za šťastné pokládáme opovážlivce. Mají úspěch, ač se dopouštějí svévolností, pokoušejí Boha, a přece uniknou.‘“ 16 Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno. 17 „Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží.“ 18 Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.

— Den Hospodinův je blízko - Oheň soudu spálí pyšné svévolníky, bohabojné však přivede k prameni života.

19 „Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev. 20 Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci, 21 rozšlapete svévolníky, že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji, praví Hospodin zástupů. 22 Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva. 23 Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. 24 On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“

Bible, překlad 21. století

1 Hle, už posílám svého posla, aby připravil cestu přede mnou. Pak náhle přijde do svého chrámu Panovník, po němž se ptáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, už přichází, praví Hospodin zástupů. 2 Kdo ale snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se ukáže? Vždyť bude jako ohnivá výheň, jako louh běliče! 3 Usedne a jako tavič pročišťuje stříbro, tak pročistí syny Leviho. Přetaví je jako zlato a stříbro, takže budou Hospodinu přinášet oběti ve spravedlnosti. 4 Oběti Judy a Jeruzaléma se pak zalíbí Hospodinu tak jako za dávných dnů. 5 Přijdu k vám tedy, abych soudil, a rychle usvědčím čaroděje, cizoložníky, křivopřísežníky, utlačovatele nádeníků, vdov a sirotků i ty, kdo činí ústrky přistěhovalcům a nemají bázeň přede mnou, praví Hospodin zástupů.

Okrádáte mě

6 Já Hospodin se neměním – proto jste, synové Jákobovi, nebyli zničeni. 7 Už od dob svých otců jste se odvraceli od mých pravidel a nedodržovali jste je. Vraťte se ke mně a já se vrátím k vám, praví Hospodin zástupů.^[1] „Jak se máme vrátit?“ ptáte se. 8 Smí snad člověk okrádat Boha? Vždyť vy mě okrádáte! „Jak tě okrádáme?“ ptáte se. Na desátcích a obětech! 9 Jste naprosto prokletí, že mě okrádáte, vy, celý národe! 10 Sneste všechny desátky do obilnice, ať je v mém chrámě co jíst. Jen mě v tom vyzkoušejte, praví Hospodin zástupů, zda vám nezotvírám nebeské průduchy a nevyliji na vás požehnání, že ho ani nepoberete. 11 Zastavím kvůli vám škůdce, aby vám neničil úrodu země, a také réva na vinici vám nezajde, praví Hospodin zástupů. 12 Všechny národy řeknou: „Blaze vám!“ a vaše země bude nádherná, praví Hospodin zástupů.

Urážíte mě

13 Hrozně mě urážíte, praví Hospodin. „Jak tě urážíme?“ ptáte se. 14 Říkáte: „Sloužit Bohu je k ničemu! Co z toho máme, plnit jeho úkoly a chodit před Hospodinem zástupů jako truchlící? 15 Proto říkáme: Blaze nadutcům! Nejlépe se vede zločincům – pokoušejí Boha, ale trestu uniknou.“ 16 Tehdy spolu rozmlouvali ctitelé Hospodina a Hospodin naslouchal a slyšel je. Byla před ním sepsána pamětní kniha^[2] o těch, kdo ctili Hospodina a jeho jméno měli na mysli. 17 Ti budou v den, který připravuji, mým zvláštním pokladem, praví Hospodin zástupů, a já k nim budu laskavý, jako je laskavý otec k synovi, který mu slouží. 18 Tehdy znovu uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným; mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo mu neslouží.

Hospodinův den

19 Hle, už přichází ten den planoucí jako pec! Všichni nadutci a všichni zločinci budou jako strniště a den, který přichází, je sežehne, praví Hospodin zástupů. Nezůstane z nich kořen ani ratolest! 20 Vám, ctitelům mého jména, však vyjde slunce spravedlnosti a v jeho paprscích bude uzdravení. Vyrazíte a budete dovádět jako telátka vypuštěná z maštale. 21 Tehdy podupete ničemné – budou pod vašima nohama jako popel v den, který připravuji, praví Hospodin zástupů. 22 Pamatujte na Zákon mého služebníka Mojžíše, na pravidla a ustanovení, jež jsem mu svěřil na Orébu pro celý Izrael. 23 Hle, ještě než přijde ten veliký a hrozný Hospodinův den, pošlu k vám proroka Eliáše, 24 aby obrátil srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych až přijdu, neranil zemi prokletím.

Bible Kralická

1 Aj, já posílám anděla svého, kterýž připraví cestu před tváří mou. V tom hned přijde do chrámu svého Panovník, kteréhož vy hledáte, a anděl smlouvy, v němž vy líbost máte. Aj, přijdeť, praví Hospodin zástupů. 2 Ale kdo bude moci snésti den příchodu jeho? A kdo ostojí, když se on ukáže? Nebo on jest jako oheň rozpouštějící a jako mýdlo běličů. 3 I sedna, přeháněti bude a přečišťovati stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Hospodinovi, obětujíce oběti v spravedlnosti. 4 I zachutná sobě Hospodin obět Judovu a Jeruzalémských, jako za dnů prvních, a jako za let starodávních. 5 K vám pak přikročím s pomstou, a budu rychlým svědkem proti kouzedlníkům, a proti cizoložníkům, a proti křivopřísežníkům, i proti těm, kteříž s útiskem zadržují mzdu nájemníka, vdově a sirotku, a příchozímu křivdu činíce, nebojí se mne, praví Hospodin zástupů. 6 Nebo já Hospodin neměním se, protož vy, synové Jákobovi, nevzali jste skončení. 7 Hned ode dnů otců vašich odešli jste od ustanovení mých, a neostříhali jste jich. Navraťtež se ke mně, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. Ale říkáte: V čem bychom se navrátiti měli? 8 Loupiti-liž má člověk Boha, že vy loupíte mne? A však říkáte: V čem tě loupíme? V desátcích a obětech. 9 Naprosto zlořečení jste, proto že mne loupíte, vy pokolení všecko. 10 Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte. 11 A přimluvím pro vás tomu, což zžírá, a nebude vám kaziti úrod zemských, aniž vám pochybí vinný kmen na poli, praví Hospodin zástupů. 12 I budou vás blažiti všickni národové; nebo vy budete zemí rozkošnou, praví Hospodin zástupů. 13 Rozmohlať se proti mně slova vaše, praví Hospodin, a však říkáte: Což jsme mluvili proti tobě? 14 Říkáte: Daremná jest věc sloužiti Bohu, a jaký zisk, budeme-li ostříhati nařízení jeho, a budeme-li choditi zasmušile, bojíce se Hospodina zástupů? 15 Nýbrž nyní blahoslavíme pyšné. Ti, kteříž páší bezbožnost, vzdělávají se, a pokoušející Boha vysvobozeni bývají. 16 Tehdy ti, kteříž se bojí Hospodina, tytýž mluvili jeden k druhému. I pozoroval Hospodin a slyšel, a psána jest kniha pamětná před ním pro ty, kteříž se bojí Hospodina, a myslí na jméno jeho. 17 Tiť budou, praví Hospodin zástupů, v den, kterýž já učiním, mým klínotem, a slituji se nad nimi, jako se slitovává otec nad synem svým, kterýž mu slouží. 18 Tehdy obrátíte se, a uzříte rozdíl mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo jemu neslouží.

New International Version

1 ‘I will send my messenger, who will prepare the way before me. Then suddenly the Lord you are seeking will come to his temple; the messenger of the covenant, whom you desire, will come,’ says the Lord Almighty. 2 But who can endure the day of his coming? Who can stand when he appears? For he will be like a refiner’s fire or a launderer’s soap. 3 He will sit as a refiner and purifier of silver; he will purify the Levites and refine them like gold and silver. Then the Lord will have men who will bring offerings in righteousness, 4 and the offerings of Judah and Jerusalem will be acceptable to the Lord, as in days gone by, as in former years. 5 ‘So I will come to put you on trial. I will be quick to testify against sorcerers, adulterers and perjurers, against those who defraud labourers of their wages, who oppress the widows and the fatherless, and deprive the foreigners among you of justice, but do not fear me,’ says the Lord Almighty.

Breaking covenant by withholding tithes

6 ‘I the Lord do not change. So you, the descendants of Jacob, are not destroyed. 7 Ever since the time of your ancestors you have turned away from my decrees and have not kept them. Return to me, and I will return to you,’ says the Lord Almighty. ‘But you ask, “How are we to return?” 8 ‘Will a mere mortal rob God? Yet you rob me. ‘But you ask, “How are we robbing you?” ‘In tithes and offerings. 9 You are under a curse – your whole nation – because you are robbing me. 10 Bring the whole tithe into the storehouse, that there may be food in my house. Test me in this,’ says the Lord Almighty, ‘and see if I will not throw open the floodgates of heaven and pour out so much blessing that there will not be room enough to store it. 11 I will prevent pests from devouring your crops, and the vines in your fields will not drop their fruit before it is ripe,’ says the Lord Almighty. 12 ‘Then all the nations will call you blessed, for yours will be a delightful land,’ says the Lord Almighty.

Israel speaks arrogantly against God

13 ‘You have spoken arrogantly against me,’ says the Lord. ‘Yet you ask, “What have we said against you?” 14 ‘You have said, “It is futile to serve God. What do we gain by carrying out his requirements and going about like mourners before the Lord Almighty? 15 But now we call the arrogant blessed. Certainly evildoers prosper, and even when they put God to the test, they get away with it.” ’

The faithful remnant

16 Then those who feared the Lord talked with each other, and the Lord listened and heard. A scroll of remembrance was written in his presence concerning those who feared the Lord and honoured his name. 17 ‘On the day when I act,’ says the Lord Almighty, ‘they will be my treasured possession. I will spare them, just as a father has compassion and spares his son who serves him. 18 And you will again see the distinction between the righteous and the wicked, between those who serve God and those who do not.