Lukáš 4 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Pokušení na poušti

1 Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti 2 čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. 3 Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“ 4 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.“ 5 Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země 6 a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: 7 Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“ 8 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“ 9 Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů; 10 vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘ 11 a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“ 12 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“ 13 Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.

— Počátek Ježíšovy činnosti

14 Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. 15 Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.

— Kázání v Nazaretě

16 Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. 17 Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: 18 ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, 19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘ 20 Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. 21 Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ 22 Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“ 23 On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“ 24 Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. 25 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. 26 A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské. 27 A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“ 28 Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. 29 Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. 30 On však prošel jejich středem a bral se dál.

— Uzdravení posedlého v Kafarnaum

31 Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu. 32 Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc. 33 V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem: 34 “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“ 35 Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil. 36 Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: „Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!“ 37 A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny.

— Činnost v Kafarnaum

38 Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni. 39 Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je. 40 Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je. 41 Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. 42 Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel. 43 Řekl jim: „Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán.“ 44 A kázal v judských synagógách.

Bible, překlad 21. století

Je psáno

1 Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. 2 Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl. 3 Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“ 4 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“^[1] 5 Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. 6 „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. 7 Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“ 8 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“^[2] 9 Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů. 10 Je přece psáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, aby tě chránili, 11 a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“^[3] 12 Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“^[4] 13 Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost.

Duch je nade mnou

14 Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. 15 Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili. 16 Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. 17 Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno: 18 „Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu 19 a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“^[5] 20 Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj. 21 Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“ 22 Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“ 23 Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“ 24 Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený. 25 Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov, 26 ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty.^[6] 27 A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“^[7] 28 Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost. 29 Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů, 30 ale on prošel jejich středem a mířil dál.

Zázraky v Kafarnaum

31 Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil, 32 lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc. 33 V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl: 34 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ 35 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil. 36 Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“ 37 A zpráva o něm se šířila po celém okolí. 38 Potom vstal a odešel ze synagogy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a tak ho za ni poprosili. 39 Postavil se nad ni, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ona pak hned vstala a začala je obsluhovat. 40 Všichni, kdo měli nemocné různými neduhy, je k němu při západu slunce přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. 41 Z mnohých vycházeli démoni s křikem: „Ty jsi Boží Syn!“ On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš. 42 Když se rozednilo, Ježíš odtud odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, a když přišly k němu, chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel. 43 On jim však řekl: „Musím ohlašovat Boží království také jiným městům; to je mé poslání.“ 44 Kázal tedy v judských^[8] synagogách.

Bible Kralická

1 Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť. 2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl. 3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb. 4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím. 5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou. 6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji. 7 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé. 8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti. 9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů. 10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali, 11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své. 12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. 13 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času. 14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině. 15 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech. 16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl. 17 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: 18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, 19 A zvěstovati léto Páně vzácné. 20 A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň. 21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich. 22 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův? 23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti. 24 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své. 25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi, 26 Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově. 27 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský. 28 I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to. 29 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili. 30 Ale on bera se prostředkem jich, ušel. 31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní. 32 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho. 33 Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým, 34 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží. 35 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil. 36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí? 37 I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny. 38 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni. 39 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim. 40 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je. 41 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus. 42 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich. 43 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem. 44 I kázal v školách Galilejských.

Slovo na cestu

Satan pokouší Ježíše na poušti

1 Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť. 2 Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel 3 a pokoušel ho: „Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů.“ 4 Ježíš odpověděl: „Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.‘ “ 5 Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa 6 a řekl: „To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí. 7 Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé.“ 8 Ježíš řekl: „Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět.“ 9 Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: „Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů. 10 Vždyť je přece psáno, že Bůh přikáže svým andělům, aby tě ochránili, 11 a že tě ponesou na rukou, aby ses nezranil.“ 12 Ježíš na to odpověděl: „Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet.“ 13 Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost.

Ježíš káže v Galileji

14 Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí. 15 Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali.

Ježíš je odmítnut v Nazaretu

16 Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma. 17 Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno: 18 „Duch Boží mě vede, protože mne Bůh určil, abych chudým přinesl radostnou zprávu, uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni, sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni, slepým abych vrátil zrak, utlačené osvobodil a ohlásil, 19 že teď přichází čas, kdy se Bůh chce nad každým slitovat a zachránit ho.“ 20 Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu. 21 Obsahem Ježíšova kázání bylo: „Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl.“ 22 Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: „A to je syn tesaře Josefa!“ 23 Ježíš ale pokračoval: „Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? – 24 Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma. 25 Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo. 26 V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku. 27 Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie.“ 28 Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili, 29 popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů. 30 On se jim však ztratil v davu a odešel odtud.

Ježíš učí jako ten, kdo má moc

31 Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem. 32 Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc. 33 V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval: 34 „Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh.“ 35 Ježíš démona okřikl: „Buď zticha a ven z něho!“ Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj. 36 Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: „Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?“ 37 A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho jiných

38 Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou. 39 Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit. 40 Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je. 41 Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: „Ty jsi Boží Syn.“ Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš.

Ježíš káže v Galileji

42 Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel. 43 On jim však řekl: „Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal.“ 44 A tak kázal v různých synagogách i v Judsku.

New International Version

Jesus is tested in the wilderness

1 Jesus, full of the Holy Spirit, left the Jordan and was led by the Spirit into the wilderness, 2 where for forty days he was tempted^[1] by the devil. He ate nothing during those days, and at the end of them he was hungry. 3 The devil said to him, ‘If you are the Son of God, tell this stone to become bread.’ 4 Jesus answered, ‘It is written: “Man shall not live on bread alone.” ’ (Dt 8,3) 5 The devil led him up to a high place and showed him in an instant all the kingdoms of the world. 6 And he said to him, ‘I will give you all their authority and splendour; it has been given to me, and I can give it to anyone I want to. 7 If you worship me, it will all be yours.’ 8 Jesus answered, ‘It is written: “Worship the Lord your God and serve him only.” ’ (Dt 6,13) 9 The devil led him to Jerusalem and had him stand on the highest point of the temple. ‘If you are the Son of God,’ he said, ‘throw yourself down from here. 10 For it is written: ‘ “He will command his angels concerning you to guard you carefully; 11 they will lift you up in their hands, so that you will not strike your foot against a stone.” ’ (Ž 91,11; Ž 91,12) 12 Jesus answered, ‘It is said: “Do not put the Lord your God to the test.” ’ (Dt 6,16) 13 When the devil had finished all this tempting, he left him until an opportune time.

Jesus rejected at Nazareth

14 Jesus returned to Galilee in the power of the Spirit, and news about him spread through the whole countryside. 15 He was teaching in their synagogues, and everyone praised him. 16 He went to Nazareth, where he had been brought up, and on the Sabbath day he went into the synagogue, as was his custom. He stood up to read, 17 and the scroll of the prophet Isaiah was handed to him. Unrolling it, he found the place where it is written: 18 ‘The Spirit of the Lord is on me, because he has anointed me to proclaim good news to the poor. He has sent me to proclaim freedom for the prisoners and recovery of sight for the blind, to set the oppressed free, 19 to proclaim the year of the Lord’s favour.’^[2] (Iz 58,6; Iz 61,1; Iz 61,2) 20 Then he rolled up the scroll, gave it back to the attendant and sat down. The eyes of everyone in the synagogue were fastened on him. 21 He began by saying to them, ‘Today this scripture is fulfilled in your hearing.’ 22 All spoke well of him and were amazed at the gracious words that came from his lips. ‘Isn’t this Joseph’s son?’ they asked. 23 Jesus said to them, ‘Surely you will quote this proverb to me: “Physician, heal yourself!” And you will tell me, “Do here in your home town what we have heard that you did in Capernaum.” ’ 24 ‘Truly I tell you,’ he continued, ‘no prophet is accepted in his home town. 25 I assure you that there were many widows in Israel in Elijah’s time, when the sky was shut for three and a half years and there was a severe famine throughout the land. 26 Yet Elijah was not sent to any of them, but to a widow in Zarephath in the region of Sidon. 27 And there were many in Israel with leprosy^[3] in the time of Elisha the prophet, yet not one of them was cleansed – only Naaman the Syrian.’ 28 All the people in the synagogue were furious when they heard this. 29 They got up, drove him out of the town, and took him to the brow of the hill on which the town was built, in order to throw him off the cliff. 30 But he walked right through the crowd and went on his way.

Jesus drives out an impure spirit

31 Then he went down to Capernaum, a town in Galilee, and on the Sabbath he taught the people. 32 They were amazed at his teaching, because his words had authority. 33 In the synagogue there was a man possessed by a demon, an impure spirit. He cried out at the top of his voice, 34 ‘Go away! What do you want with us, Jesus of Nazareth? Have you come to destroy us? I know who you are – the Holy One of God!’ 35 ‘Be quiet!’ Jesus said sternly. ‘Come out of him!’ Then the demon threw the man down before them all and came out without injuring him. 36 All the people were amazed and said to each other, ‘What words these are! With authority and power he gives orders to impure spirits and they come out!’ 37 And the news about him spread throughout the surrounding area.

Jesus heals many

38 Jesus left the synagogue and went to the home of Simon. Now Simon’s mother-in-law was suffering from a high fever, and they asked Jesus to help her. 39 So he bent over her and rebuked the fever, and it left her. She got up at once and began to wait on them. 40 At sunset, the people brought to Jesus all who had various kinds of illness, and laying his hands on each one, he healed them. 41 Moreover, demons came out of many people, shouting, ‘You are the Son of God!’ But he rebuked them and would not allow them to speak, because they knew he was the Messiah. 42 At daybreak, Jesus went out to a solitary place. The people were looking for him and when they came to where he was, they tried to keep him from leaving them. 43 But he said, ‘I must proclaim the good news of the kingdom of God to the other towns also, because that is why I was sent.’ 44 And he kept on preaching in the synagogues of Judea.