Lukáš 21 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Dar vdovy

1 Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. 2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, 3 a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. 4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“

— Předpověď zkázy chrámu

5 Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl: 6 “Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“

— Počátek běd

7 Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“ 8 Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi. 9 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“ 10 Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, 11 budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. 12 Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. 13 To vám bude příležitostí k svědectví. 14 Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit. 15 Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. 16 Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. 17 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. 18 Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí. 19 Když vytrváte, získáte své životy.

— Velké soužení

20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. 21 Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, 22 poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. 23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu. 24 Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí. 25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. 26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.

— Příchod Syna člověka

27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. 28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“

— Poučení z fíkovníku

29 Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: 30 Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. 31 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží. 32 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. 33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. 35 Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. 36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ 37 Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová. 38 A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.

Bible, překlad 21. století

Dva haléřky

1 Když se rozhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladny. 2 Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, 3 a řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. 4 Všichni totiž přispívali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla – celé své živobytí.“

Znamení času

5 Někteří si povídali, jak je chrám krásný – ty kameny, ty obětní dary! Ježíš na to řekl: 6 „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“ 7 „Mistře, kdy to bude?“ zeptali se ho. „Jaké bude znamení času, kdy se to má stát?“ 8 „Dávejte pozor, abyste se nenechali svést,“ odpověděl. „Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš!‘ a ‚Přišel čas!‘ Nechoďte za nimi. 9 Až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. Musí se to dít, ale to ještě není konec.“ 10 Tehdy jim řekl: „Národ povstane proti národu a království proti království. 11 Budou veliká zemětřesení, na různých místech bude hlad a mor a přijdou hrůzy a veliká znamení z nebe. 12 Před tím vším ale vztáhnou ruce na vás a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. 13 To bude vaše příležitost ke svědectví. 14 Vezměte si k srdci, že si nemáte předem rozmýšlet, jak se hájit. 15 Já sám vám dám výřečnost a moudrost, proti níž neodolá a neobstojí žádný z vašich protivníků. 16 Budou vás zrazovat i vlastní rodiče a bratři, příbuzní i přátelé a některé z vás vydají na smrt. 17 Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, 18 ale ani vlásek z vaší hlavy se neztratí. 19 Vydržte, a získáte život!“

Zkáza Jeruzaléma

20 „Až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem, vězte, že přišla jeho zkáza. 21 Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor. Kdo jsou ve městě, ať z něj odejdou, a kdo jsou na venkově, ať nechodí do města. 22 Nastanou totiž dny pomsty, kdy se naplní vše, co je psáno. 23 Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím, protože na zemi přijde veliké strádání a hněv proti tomuto lidu. 24 Budou padat ostřím meče a budou odvedeni do zajetí mezi všechny národy. Po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.“

Příchod Syna člověka

25 „Na slunci, měsíci a hvězdách se ukážou znamení. Na zemi bude úzkost mezi národy, bezradnými před zuřícím mořským příbojem. 26 Lidé budou zmírat strachy v předtuše toho, co má přijít na svět, neboť nebeské mocnosti se budou otřásat. 27 Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou.^[1] 28 Až se to všechno začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení!“ 29 Tehdy jim řekl podobenství: „Podívejte se na fíkovník a ostatní stromy. 30 Když vidíte, jak pučí, sami víte, že se blíží léto. 31 Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že se blíží Boží království! 32 Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane. 33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 34 Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil 35 jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi. 36 Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“ 37 Takto ve dne učíval v chrámě, ale večer odcházel a nocoval na hoře zvané Olivetská. 38 Všechen lid ho chodil už za úsvitu poslouchat do chrámu.

Bible Kralická

1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. 2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty. 3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní. 4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. 5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl: 6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec. 10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. 11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. 12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé. 13 A toť se vám díti bude na svědectví. 14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. 15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. 16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. 17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. 18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. 19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi. 20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. 21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. 22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto. 24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. 25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, 26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. 28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše. 29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. 31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží. 32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane. 33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den. 35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. 36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. 37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. 38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.

Slovo na cestu

Chudá vdova dává vše, co má

1 Ježíš pozoroval, jak zámožní lidé vhazují peníze do chrámové pokladny. 2 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila tam dvě nepatrné mince. 3 Ježíš k tomu poznamenal: „Tato chudá vdova dala vlastně více než kterýkoliv z těch boháčů. 4 Ti darovali jen to, co mohli snadno postrádat, ale ta žena obětovala všechny své peníze, vše, co měla na živobytí.“

Ježíš vypráví o budoucnosti

5 Někteří se obdivovali, z jakého pěkného kamene je chrám vystavěn a jak je nádherně vyzdoben. Ježíš ale řekl: 6 „Přijdou dny, kdy ze všeho, čemu se teď obdivujete, nezůstane kámen na kameni, všechno to bude rozbořeno.“ 7 Zeptali se ho: „Mistře, kdy se to stane? Budou tomu předcházet nějaká znamení?“ 8 Odpověděl: „Nedejte se nikým svést. Mnozí přijdou a budou se prohlašovat za Mesiáše. Budou říkat: ‚Čas se naplnil.‘ Ale nevěřte jim. 9 Až uslyšíte o různých válkách a povstáních, neděste se. To vše musí přijít, ale ještě to nebude konec světa.“ 10 A dodal: „Znepřátelí se národy i státy. 11 Budou velká zemětřesení a z různých stran přijdou zprávy o hladu, nakažlivých nemocech, hrůzách a nezvyklých úkazech na obloze. 12 Ale než k tomu dojde, nastane ještě doba velkého pronásledování. Budou vás vláčet před soudy, vodit před krále a vladaře, uvrhnou vás do vězení, a to všechno proto, že jste uvěřili ve mne. 13 To bude vaše příležitost, abyste se ke mně přiznali. 14 Nepřipravujte si předem svoji obhajobu. 15 Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí. 16 Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt. 17 Budete v nenávisti, protože se ke mně hlásíte. 18 Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně. 19 Jen vydržte, získáte život! 20 Až uvidíte, že se kolem Jeruzaléma stahují vojska, pak přišla chvíle, kdy bude zpustošen. 21 Koho to zastihne v Judsku, ať uprchne do hor. Kdo bude v Jeruzalémě, ať se pokusí rychle z něho utéci, a kdo bude mimo, ať se do něho nevrací. 22 To budou dny trestu a splní se vše, co o tom napsali proroci. 23 Zle bude v těch dnech těhotným ženám a kojícím matkám. Velké strádání čeká tento národ, protože Boží hněv je namířen proti němu. 24 Mnozí budou zabiti, mnozí odvlečeni do otroctví po celé říši; v Jeruzalémě se budou roztahovat pohané, ale i na ně nakonec dojde.

Ježíš hovoří o svém návratu

25 Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy. 26 Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena. 27 A tehdy uvidí přicházet Syna člověka v oblaku s královskou mocí a slávou. 28 Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko.“ 29 Ještě jim to zdůraznil přirovnáním: „Všimněte si fíkovníku nebo kteréhokoliv jiného stromu. 30 Když vyraší listí, sami dobře víte, že se blíží léto. 31 Zrovna tak, až uvidíte všechna znamení, o kterých jsem s vámi mluvil, poznáte, že se blíží Boží království ve své plné moci. 32 Říkám vám, že ještě tato generace uvidí, jak se má slova začínají plnit. 33 Nebe i země jednou skončí, ale má slova nikdy neztratí svou platnost.

Ježíš vyzývá k bdělosti

34-35 Dejte si na sebe pozor! Nedopusťte, aby vaše mysl byla otupena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Pak by vás ten den zastihl jako past, ze které nikdo nepřipravený neunikne. 36 Buďte proto na stráži, modlete se, abyste unikli hrůzám, které mají přijít, a mohli nakonec obstát před Synem člověka.“ 37 Ve dne učil Ježíš v chrámu a večer odcházel na Olivovou horu a zůstával tam přes noc. 38 Už časně ráno přicházeli lidé do chrámu, aby mu naslouchali.

New International Version

The widow’s offering

1 As Jesus looked up, he saw the rich putting their gifts into the temple treasury. 2 He also saw a poor widow put in two very small copper coins. 3 ‘Truly I tell you,’ he said, ‘this poor widow has put in more than all the others. 4 All these people gave their gifts out of their wealth; but she out of her poverty put in all she had to live on.’

The destruction of the temple and signs of the end times

5 Some of his disciples were remarking about how the temple was adorned with beautiful stones and with gifts dedicated to God. But Jesus said, 6 ‘As for what you see here, the time will come when not one stone will be left on another; every one of them will be thrown down.’ 7 ‘Teacher,’ they asked, ‘when will these things happen? And what will be the sign that they are about to take place?’ 8 He replied: ‘Watch out that you are not deceived. For many will come in my name, claiming, “I am he,” and, “The time is near.” Do not follow them. 9 When you hear of wars and uprisings, do not be frightened. These things must happen first, but the end will not come right away.’ 10 Then he said to them: ‘Nation will rise against nation, and kingdom against kingdom. 11 There will be great earthquakes, famines and pestilences in various places, and fearful events and great signs from heaven. 12 ‘But before all this, they will seize you and persecute you. They will hand you over to synagogues and put you in prison, and you will be brought before kings and governors, and all on account of my name. 13 And so you will bear testimony to me. 14 But make up your mind not to worry beforehand how you will defend yourselves. 15 For I will give you words and wisdom that none of your adversaries will be able to resist or contradict. 16 You will be betrayed even by parents, brothers and sisters, relatives and friends, and they will put some of you to death. 17 Everyone will hate you because of me. 18 But not a hair of your head will perish. 19 Stand firm, and you will win life. 20 ‘When you see Jerusalem being surrounded by armies, you will know that its desolation is near. 21 Then let those who are in Judea flee to the mountains, let those in the city get out, and let those in the country not enter the city. 22 For this is the time of punishment in fulfilment of all that has been written. 23 How dreadful it will be in those days for pregnant women and nursing mothers! There will be great distress in the land and wrath against this people. 24 They will fall by the sword and will be taken as prisoners to all the nations. Jerusalem will be trampled on by the Gentiles until the times of the Gentiles are fulfilled. 25 ‘There will be signs in the sun, moon and stars. On the earth, nations will be in anguish and perplexity at the roaring and tossing of the sea. 26 People will faint from terror, apprehensive of what is coming on the world, for the heavenly bodies will be shaken. 27 At that time they will see the Son of Man coming in a cloud with power and great glory. 28 When these things begin to take place, stand up and lift up your heads, because your redemption is drawing near.’ 29 He told them this parable: ‘Look at the fig-tree and all the trees. 30 When they sprout leaves, you can see for yourselves and know that summer is near. 31 Even so, when you see these things happening, you know that the kingdom of God is near. 32 ‘Truly I tell you, this generation will certainly not pass away until all these things have happened. 33 Heaven and earth will pass away, but my words will never pass away. 34 ‘Be careful, or your hearts will be weighed down with carousing, drunkenness and the anxieties of life, and that day will close on you suddenly like a trap. 35 For it will come on all those who live on the face of the whole earth. 36 Be always on the watch, and pray that you may be able to escape all that is about to happen, and that you may be able to stand before the Son of Man.’ 37 Each day Jesus was teaching at the temple, and each evening he went out to spend the night on the hill called the Mount of Olives, 38 and all the people came early in the morning to hear him at the temple.