1 Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte.3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.5 Či myslíte, že nadarmo je psáno: ‚Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil?‘6 Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘7 Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.8 Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!9 Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.10 Pokořte se před Pánem, a on vás povýší. 11 Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.12 Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního? 13 A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ –14 vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!15 Raději byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.“16 Vy se však vychloubáte a chvástáte.17 Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
List Jakubův 4
Bible, překlad 21. století
Pokorné zahrne milostí
1Odkud pocházejí boje a sváry mezi vámi? Nepůsobí je snad vaše choutky, které se ve vás perou?2Dychtíte, ale nemáte, vraždíte a závidíte, ale nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte.3Prosíte, ale nedostáváte, protože prosíte zle, abyste uspokojili své vlastní choutky.4Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.5Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Copak Duch, který v nás přebývá, vede k nevraživosti?6Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: „Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí.“[1]7Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás,8přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očistěte svá srdce, vy, kdo máte dvojakou mysl.9Dejte se do bědování, truchlete a plačte! Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.10Pokořte se před Pánovou tváří a on vás povýší.
Tři varování
11Bratři, nepomlouvejte jedni druhé. Kdo pomlouvá nebo soudí svého bratra, pomlouvá a soudí Zákon. Pokud soudíš Zákon, přestal jsi být plnitelem Zákona a stal ses jeho soudcem.12Zákonodárce a soudce je ale jen jeden! On může zachránit i zničit. Kdo vůbec jsi, že soudíš svého bližního?13A teď vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města. Strávíme tam rok a vyděláme si obchodem“ –14vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí.15Raději máte říci: „Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono.“16Vy se ale chlubíte ve své namyšlenosti. Všechno takové chlubení je zlé.17Když někdo umí jednat správně, ale nejedná, je to hřích.
List Jakubův 4
Bible Kralická
1Odkud pocházejí bojové a vády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z libostí vašich, kteréž rytěřují v údech vašich?2Žádáte, a nemáte; závidíte sobě, a dychtíte po tom, což sobě zalibujete, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, avšak toho, oč usilujete, nemáte, protože neprosíte.3Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali.4Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.5Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?6Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.7Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.8Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli.9Souženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.10Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.11Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce.12Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného?13Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zíštěme;14(Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)15Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.16Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.17A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.
List Jakubův 4
Slovo na cestu
Podřiďte se Bohu
1Co působí vzájemné hádky a boje mezi vámi? Není to snad ctižádost, která vás ovládá? Po mnohém toužíte, a přece nic nemáte.2Chcete mít totéž co druzí – i za cenu, že je ničíte, ale nemůžete toho dosáhnout. Bojujete a pletichaříte, zatímco byste se měli modlit.3A pokud se modlíte, nic nedostáváte, protože prosíte ze špatných pohnutek, abyste uspokojili sami sebe.4Podobáte se nevěrné ženě, která koketuje s nepřítelem svého muže. Cožpak nechápete, že když chcete být zadobře kde s kým, odcizujete se nutně Bohu? Znovu vám říkám, že nemůžete být lidmi blízkými Bohu, pokud toužíte po přízni tohoto světa.5Myslíte si snad, že Bůh, který si nás stvořil pro sebe, může souhlasit s tím, že koketujeme s jeho nepřítelem?6Boží láska je však přece větší než naše zpronevěra. Vždyť Bible praví: „Bůh se staví proti pyšným, ale nad pokornými se smilovává.“7Proto se před Bohem v pokoře skloňte. Postavte se na odpor ďáblu a on od vás uteče. Přibližte se k Bohu a Bůh se přiblíží k vám.8Očistěte si ruce, hříšníci, a dejte svá srdce cele Bohu, nerozhodní.9Uvědomte si svou ubohost, zarmuťte se a plačte nad sebou. Při tomto poznání není čas na smích a radost, ale na pokání.10Ponížíte-li se takto před Bohem, on vás pozvedne.11Bratři, nesnižujte se a nesuďte jeden druhého. Kdo to dělá, staví se nad zákon. Místo aby ho plnil, hraje si na soudce.12Je jen jeden zákonodárce a soudce – Bůh. Jenom on může udělit milost, nebo odsoudit. Na jaké místo se to stavíš, když soudíš bližního?
Chlubení zítřkem
13Slyším, že někteří říkáte: „Co nejdřív se přesuneme do toho či onoho města, budeme tam asi rok pracovat a vyděláme si spoustu peněz.“14Jak můžete vědět, co se stane zítra? Vždyť náš život se podobá ranní mlze, která se objeví a za chvíli zase zmizí.15Měli byste spíše říkat: „Jestli si to bude Pán přát a zachová-li nás při životě, uděláme to či ono.“16Ale vy mluvíte jen o vlastních plánech a chvástáte se jimi.17Takové sebejisté řeči jsou hřích. O tom všem, co jsem vám dosud napsal, platí: Kdo ví, co má činit, a neřídí se podle toho, má hřích.
List Jakubův 4
New International Version
Submit yourselves to God
1What causes fights and quarrels among you? Don’t they come from your desires that battle within you?2You desire but do not have, so you kill. You covet but you cannot get what you want, so you quarrel and fight. You do not have because you do not ask God.3When you ask, you do not receive, because you ask with wrong motives, that you may spend what you get on your pleasures.4You adulterous people,[1] don’t you know that friendship with the world means enmity against God? Therefore, anyone who chooses to be a friend of the world becomes an enemy of God. (Oz 3,1)5Or do you think Scripture says without reason that he jealously longs for the spirit he has caused to dwell in us[2]?6But he gives us more grace. That is why Scripture says: ‘God opposes the proud but shows favour to the humble.’ (Př 3,34)7Submit yourselves, then, to God. Resist the devil, and he will flee from you.8Come near to God and he will come near to you. Wash your hands, you sinners, and purify your hearts, you double-minded.9Grieve, mourn and wail. Change your laughter to mourning and your joy to gloom.10Humble yourselves before the Lord, and he will lift you up.11Brothers and sisters, do not slander one another. Anyone who speaks against a brother or sister[3] or judges them speaks against the law and judges it. When you judge the law, you are not keeping it, but sitting in judgment on it.12There is only one Lawgiver and Judge, the one who is able to save and destroy. But you – who are you to judge your neighbour?
Boasting about tomorrow
13Now listen, you who say, ‘Today or tomorrow we will go to this or that city, spend a year there, carry on business and make money.’14Why, you do not even know what will happen tomorrow. What is your life? You are a mist that appears for a little while and then vanishes.15Instead, you ought to say, ‘If it is the Lord’s will, we will live and do this or that.’16As it is, you boast in your arrogant schemes. All such boasting is evil.17If anyone, then, knows the good they ought to do and doesn’t do it, it is sin for them.