Jonáš 2

Český ekumenický překlad

1  Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci.2  I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: 3  „V soužení jsem volal k Hospodinu, on mi odpověděl. Z lůna podsvětí jsem volal o pomoc a vyslyšels mě. 4  Vhodil jsi mě do hlubin, do srdce moře, obklíčil mě proud, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne převalily. 5  A já jsem si řekl: Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět. Tak rád bych však zase hleděl na tvůj svatý chrám! 6  Zachvátily mě vody, propastná tůň mě obklíčila, chaluhy mi ovinuly hlavu. 7  Sestoupil jsem ke kořenům horstev, závory země se za mnou zavřely navěky. Tys však vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože! 8  Když jsem byl v duši tak skleslý, Hospodina jsem si připomínal; má modlitba vešla k tobě ve tvůj svatý chrám. 9  Ti, kdo se šalebných přeludů drží, o milosrdenství se připravují. 10  Já ti však s díkůvzdáním přinesu oběť; co jsem slíbil, splním. U Hospodina je spása!“ 11  I rozkázal Hospodin rybě, a vyvrhla Jonáše na pevninu. 

Jonáš 2

Bible, překlad 21. století

1 Hospodin však zařídil, aby Jonáše spolkla jedna veliká ryba, a Jonáš v jejím břiše strávil tři dny a tři noci.2 V břiše té ryby se Jonáš modlil k Hospodinu, svému Bohu,3 a řekl toto: „Volal jsem ve své úzkosti k Hospodinu, ať mi odpoví. Křičel jsem z útrob záhrobí, abys vyslyšel mé volání.4 Uvrhl jsi mě do hlubin, doprostřed moře mě strhl vír. Pohřben jsem tvými příboji, zavalen tvými vlnami.5 Myslel jsem, že jsem odehnán, že na mě nespočineš očima. Jak bych se ještě mohl podívat na tvůj svatý chrám?6 Voda mě obklopila ze všech stran, kolem dokola je hlubina, má hlava tone v chaluhách.7 Ke kořenům hor se propadám, závora země za mnou navždy zapadla. Tys mě však z propasti vyzvedl, Hospodine, Bože můj!8 Když už mě život opouštěl, na Hospodina jsem se rozpomněl. Má modlitba k tobě dolehla, našla tvůj svatý chrám.9 Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti.10 Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!“11 Hospodin pak té rybě přikázal, ať Jonáše vyvrhne na pevninu.

Jonáš 2

Bible Kralická

1 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci.2 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby,3 A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj.4 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostřed moře, a řeka obklíčila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila.5 Bylť jsem již řekl: Vyhnán jsem od očí tvých, ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám.6 Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé.7 Až k spodkům hor dostal jsem se, země závorami svými zalehla mi na věčnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život můj, ó Hospodine Bože můj.8 Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého.9 Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují.10 Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina. [ (Jonah 2:11) Rozkázal pak byl Hospodin rybě té, i vyvrátila Jonáše na břeh. ]

Jonáš 2

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Jonáš 2

New International Version

1 [1] From inside the fish Jonah prayed to the Lord his God.2 He said: ‘In my distress I called to the Lord, and he answered me. From deep in the realm of the dead I called for help, and you listened to my cry.3 You hurled me into the depths, into the very heart of the seas, and the currents swirled about me; all your waves and breakers swept over me.4 I said, “I have been banished from your sight; yet I will look again towards your holy temple.”5 The engulfing waters threatened me,[2] the deep surrounded me; seaweed was wrapped around my head.6 To the roots of the mountains I sank down; the earth beneath barred me in for ever. But you, Lord my God, brought my life up from the pit.7 ‘When my life was ebbing away, I remembered you, Lord, and my prayer rose to you, to your holy temple.8 ‘Those who cling to worthless idols turn away from God’s love for them.9 But I, with shouts of grateful praise, will sacrifice to you. What I have vowed I will make good. I will say, “Salvation comes from the Lord.” ’10 And the Lord commanded the fish, and it vomited Jonah onto dry land.