Jan 7

Český ekumenický překlad

1  Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.2  Byly blízko židovské svátky stánků,3  a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.4  Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“5  Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.6  Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas.7  Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.8  Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“9  To jim řekl a zůstal v Galileji. 10  Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.11  Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“12  Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“13  Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně. 14  Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.15  Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“16  Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.17  Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.18  Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti. 19  Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“20  Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“21  Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil, a všichni se nad tím pozastavujete.22  Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu.23  Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?24  Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ 25  Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?26  A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?27  Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“28  Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.29  Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“30  Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina. 31  Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“32  Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli.33  Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal.34  Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“35  Židé si říkali mezi sebou: „Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany a tam učit?36  Co znamenají slova, jež řekl: ‚Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít‘?“ 37  V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!38  Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“39  To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. 40  Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“41  Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje?42  Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“43  A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce.44  Někteří z nich ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku. 45  Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům, a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“46  Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“47  Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se dali svést?48  Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?49  Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“50  Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl:51  „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“52  Řekli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!“ 53  Všichni se vrátili do svých domovů.

Jan 7

Bible, překlad 21. století

1 Potom Ježíš chodil po Galileji. Nechtěl se totiž zdržovat v Judsku, protože ho židovští představení chtěli zabít.2 Blížila se židovská Slavnost stánků,3 a tak mu jeho bratři řekli: „Odejdi odsud a vydej se do Judska, ať i tvoji učedníci vidí, jaké skutky děláš.4 Nikdo, kdo chce být známý, přece nedělá nic v skrytu. Když děláš takové věci, ukaž se světu!“5 Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.6 Ježíš jim odpověděl: „Pro vás je vždycky vhodný čas, ale můj čas ještě nepřišel.7 Vás nemá svět proč nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou zlé.8 Jděte na slavnost sami. Já tam nejdu; můj čas se ještě nenaplnil.“9 To jim řekl a zůstal v Galileji.10 Později, když jeho bratři odešli, vydal se na slavnost i on, ale ne zjevně, spíše potají.11 Židovští představení už ho na slavnosti hledali. „Kde je?“ vyptávali se.12 V lidu se o něm vedlo mnoho řečí; někteří říkali: „Je dobrý!“ a jiní zas: „Není! Jen obluzuje lidi!“13 Kvůli strachu z představených však o něm nikdo nemluvil otevřeně.14 Asi v polovině svátku Ježíš vešel do chrámu a začal učit.15 Židé jen žasli: „Jak to, že zná Písma, když se neučil?“16 Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal.17 Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe.18 Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu. Kdo ale hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není na něm nic špatného.19 Mojžíš vám dal Zákon, že? Přitom nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“20 „Jsi posedlý!“ odpověděl mu zástup. „Kdo tě chce zabít?“21 Ježíš jim odpověděl: „Udělal jsem jeden skutek a všichni se divíte.22 Mojžíš vám uložil obřízku (i když ta nepochází od Mojžíše, ale už od praotců), a vy obřezáváte chlapce i v sobotu.23 Může-li člověk v sobotu přijímat obřízku a neporušovat tím Mojžíšův zákon, proč se na mě zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?24 Nesuďte podle zdání, suďte spravedlivým soudem.“25 Někteří z Jeruzalémských začali říkat: „Není to snad ten, kterého chtějí zabít?26 Podívejte se, mluví svobodně a nikdo nic nenamítá. Že by hodnostáři přece jen poznali, že je to Mesiáš?27 Jenže o tomto víme, odkud je, ale až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“28 Ježíš, který zatím vyučoval v chrámě, tehdy zvolal: „Znáte mě a také víte, odkud jsem. Nepřišel jsem ale sám od sebe. Ten, který mě poslal, je pravdomluvný. Vy ho neznáte,29 ale já ho znám, neboť jsem od něj a on mě poslal.“30 Chtěli ho za to zatknout, ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho chvíle.31 Mnozí ze zástupu v něj ale uvěřili. „Až přijde Mesiáš,“ říkali, „vykoná snad více znamení než on?“32 Jakmile farizeové uslyšeli, že zástup o něm vede takové řeči, společně s vrchními kněžími na něj poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli.33 Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko jsem s vámi; potom odejdu k Tomu, který mě poslal.34 Budete mě hledat, ale nenajdete. Tam, kde jsem, se nedostanete.“35 „Kam se chystá jít, že ho nenajdeme?“ ptali se Židé mezi sebou. „Půjde snad do řecké diaspory učit Řeky?36 Co tím myslel, když řekl: ‚Budete mě hledat, ale nenajdete. Tam, kde jsem, se nedostanete‘?“37 V poslední den, když svátek vrcholil, Ježíš vstal a zvolal: „Kdo má žízeň, pojď ke mně a pij!38 Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo.“[1]39 (A to řekl o Duchu, kterého měli přijmout věřící v něho; neboť Duch ještě nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.)40 Jakmile to uslyšeli, mnozí v zástupu říkali: „Je to opravdu ten Prorok.“[2]41 Někteří říkali: „Je to Mesiáš!“ A další: „Přijde snad Mesiáš z Galileje?42 Neříká Písmo, že Mesiáš přijde ze semene Davidova, z Betléma, městečka, kde bydlel David?“[3]43 Zástup se kvůli němu rozdělil na dva tábory.44 Někteří se ho chtěli chopit, ale nikdo na něj nevztáhl ruku.45 Strážní se tehdy vrátili k farizeům a vrchním kněžím. Ti se ptali: „Jak to, že jste ho nepřivedli?“46 Strážní odpověděli: „Takhle nikdy nikdo nemluvil!“47 „Snad jste se také nenechali obloudit?“ osopili se na ně farizeové.48 „Uvěřil v něj snad někdo z hodnostářů nebo z farizeů?49 Jenom ten proklatý dav, co nezná Zákon!“50 Jeden z nich, Nikodém (který ho předtím navštívil), jim ale řekl:51 „Copak náš Zákon někoho soudí, aniž by byl nejdříve vyslechnut a zjistilo se, co udělal?“52 „Snad nejsi také z Galileje?“ odpověděli mu. „Studuj a uvidíš, že z Galileje žádný prorok nepovstal!“[4]53 Každý se pak vrátil domů,

Jan 7

Bible Kralická

1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.53 I šel jeden každý do domu svého.

Jan 7

Slovo na cestu

1 Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život.2 Když se blížily židovské svátky díkůvzdání,3 Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy!4 Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“5 Oni ho totiž nechápali.6 Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv,7 protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů.8 Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“9-10 Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán.11-12 O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu.13 Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné.14 Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat.15 Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“16 Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh.17 Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova.18 Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha.19 Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“20 „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu.21 Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry.22-23 Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví?24 Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“25 Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít?26-27 Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“28 „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal.29 Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“30 Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili.31 Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“32 Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla.33 Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal.34 Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“35-36 Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“37-38 Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“39 Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří.40 Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“41 Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje!42 A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“43 Nakonec se pohádali.44-45 Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“46 „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“47 „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové.48 „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás?49 Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“50 Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl:51 „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“52 „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“53 A s tím se rozešli.

Jan 7

New International Version

1 After this, Jesus went around in Galilee. He did not want[1] to go about in Judea because the Jewish leaders there were looking for a way to kill him.2 But when the Jewish Festival of Tabernacles was near,3 Jesus’ brothers said to him, ‘Leave Galilee and go to Judea, so that your disciples there may see the works you do.4 No-one who wants to become a public figure acts in secret. Since you are doing these things, show yourself to the world.’5 For even his own brothers did not believe in him.6 Therefore Jesus told them, ‘My time is not yet here; for you any time will do.7 The world cannot hate you, but it hates me because I testify that its works are evil.8 You go to the festival. I am not[2] going up to this festival, because my time has not yet fully come.’9 After he had said this, he stayed in Galilee.10 However, after his brothers had left for the festival, he went also, not publicly, but in secret.11 Now at the festival the Jewish leaders were watching for Jesus and asking, ‘Where is he?’12 Among the crowds there was widespread whispering about him. Some said, ‘He is a good man.’ Others replied, ‘No, he deceives the people.’13 But no-one would say anything publicly about him for fear of the leaders.14 Not until halfway through the festival did Jesus go up to the temple courts and begin to teach.15 The Jews there were amazed and asked, ‘How did this man get such learning without having been taught?’16 Jesus answered, ‘My teaching is not my own. It comes from the one who sent me.17 Anyone who chooses to do the will of God will find out whether my teaching comes from God or whether I speak on my own.18 Whoever speaks on their own does so to gain personal glory, but he who seeks the glory of the one who sent him is a man of truth; there is nothing false about him.19 Has not Moses given you the law? Yet not one of you keeps the law. Why are you trying to kill me?’20 ‘You are demon-possessed,’ the crowd answered. ‘Who is trying to kill you?’21 Jesus said to them, ‘I did one miracle, and you are all amazed.22 Yet, because Moses gave you circumcision (though actually it did not come from Moses, but from the patriarchs), you circumcise a boy on the Sabbath.23 Now if a boy can be circumcised on the Sabbath so that the law of Moses may not be broken, why are you angry with me for healing a man’s whole body on the Sabbath?24 Stop judging by mere appearances, but instead judge correctly.’25 At that point some of the people of Jerusalem began to ask, ‘Isn’t this the man they are trying to kill?26 Here he is, speaking publicly, and they are not saying a word to him. Have the authorities really concluded that he is the Messiah?27 But we know where this man is from; when the Messiah comes, no-one will know where he is from.’28 Then Jesus, still teaching in the temple courts, cried out, ‘Yes, you know me, and you know where I am from. I am not here on my own authority, but he who sent me is true. You do not know him,29 but I know him because I am from him and he sent me.’30 At this they tried to seize him, but no-one laid a hand on him, because his hour had not yet come.31 Still, many in the crowd believed in him. They said, ‘When the Messiah comes, will he perform more signs than this man?’32 The Pharisees heard the crowd whispering such things about him. Then the chief priests and the Pharisees sent temple guards to arrest him.33 Jesus said, ‘I am with you for only a short time, and then I am going to the one who sent me.34 You will look for me, but you will not find me; and where I am, you cannot come.’35 The Jews said to one another, ‘Where does this man intend to go that we cannot find him? Will he go where our people live scattered among the Greeks, and teach the Greeks?36 What did he mean when he said, “You will look for me, but you will not find me,” and “Where I am, you cannot come”?’37 On the last and greatest day of the festival, Jesus stood and said in a loud voice, ‘Let anyone who is thirsty come to me and drink.38 Whoever believes in me, as Scripture has said, rivers of living water will flow from within them.’[3]39 By this he meant the Spirit, whom those who believed in him were later to receive. Up to that time the Spirit had not been given, since Jesus had not yet been glorified.40 On hearing his words, some of the people said, ‘Surely this man is the Prophet.’41 Others said, ‘He is the Messiah.’ Still others asked, ‘How can the Messiah come from Galilee?42 Does not Scripture say that the Messiah will come from David’s descendants and from Bethlehem, the town where David lived?’43 Thus the people were divided because of Jesus.44 Some wanted to seize him, but no-one laid a hand on him.45 Finally the temple guards went back to the chief priests and the Pharisees, who asked them, ‘Why didn’t you bring him in?’46 ‘No-one ever spoke the way this man does,’ the guards replied.47 ‘You mean he has deceived you also?’ the Pharisees retorted.48 ‘Have any of the rulers or of the Pharisees believed in him?49 No! But this mob that knows nothing of the law – there is a curse on them.’50 Nicodemus, who had gone to Jesus earlier and who was one of their own number, asked,51 ‘Does our law condemn a man without first hearing him to find out what he has been doing?’52 They replied, ‘Are you from Galilee, too? Look into it, and you will find that a prophet does not come out of Galilee.’53 Then they all went home,