Jan 14 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. 3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. 4 A cestu, kam jdu, znáte.“ 5 Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“ 6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“ 8 Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“ 9 Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? 10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. 11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky! 12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. 13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. 14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. 15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; 16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky – 17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. 18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. 19 Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. 20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. 21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ 22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ 23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. 24 Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. 25 Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. 26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. 27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! 28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. 29 Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. 30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. 31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. – Vstaňte, pojďme odtud!“

Bible, překlad 21. století

Cesta, pravda a život

1 „Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. 3 Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. 4 Víte, kam jdu, a cestu znáte.“ 5 „Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“ 6 „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 7 Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.^[1] Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“ 8 „Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“ 9 „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? 10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky. 11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte. 12 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci. 13 O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. 14 Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“

Jiný Utěšitel

15 „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání. 16 Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky, 17 totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás. 18 Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám. 19 Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy. 20 V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás. 21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ 22 Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“ 23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zůstaneme u něj. 24 Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo. 25 To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás. 26 Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. 27 Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach. 28 Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘^[2] Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já. 29 Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili. 30 Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic, 31 ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.“

Bible Kralická

1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. 2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. 3 Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli. 4 A kam já jdu, víte, i cestu víte. 5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti? 6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne. 7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho. 8 Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám. 9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce? 10 A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky. 11 Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi. 12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému. 13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu. 14 Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním. 15 Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte. 16 A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky, 17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude. 18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám. 19 Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, a i vy živi budete. 20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás. 21 Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe. 22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu? 23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme. 24 Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo. 25 Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje. 26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám. 27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj. 28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest. 29 A nyní pověděl jsem vám, prve nežli by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili. 30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně. 31 Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázání dal Otec, tak činím. Vstaňte, pojďme odtud.

Slovo na cestu

Ježíš je cesta k Otci

1 „Nebuďte smutní, věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 U mého Otce je domov pro všechny. Odcházím, abych vám připravil místo. 3 Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou. Kdyby to nebyla pravda, já bych vám to neřekl. 4 Znáte cíl i cestu.“ 5 „Pane, nevíme, kam jdeš,“ namítl Tomáš, „jak bychom mohli znát cestu?“ 6 Ježíš mu na to řekl: „Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Proto k mému Otci můžete přijít jen skrze mne. 7 Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho.“ 8 „Ukaž nám Otce a budeme spokojeni,“ řekl Filip. 9 Ježíš ho pokáral: „Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal? 10-11 Nevěříš, že mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vždyť všechno, co říkám a dělám, pochází z mého Otce. 12 V těch, kteří mi uvěří, bude moje dílo pokračovat a rozmáhat se, protože já odcházím k Otci. 13-14 Tam se postarám o to, aby vaše modlitby v zájmu mého díla došly naplnění. Tak bude oslaven Otec i Syn.

Ježíš slibuje Ducha svatého

15 Milujte mne a nebude vám zatěžko mne poslouchat. 16 Přimluvím se u Otce, aby vám seslal za mne Zástupce, který by s vámi navždy zůstal. 17 Bude to Boží Duch, který vás povede k pravdě. Lidem, kteří dají jen na své smysly a pocity, zůstane skryt. Vám nebude cizí, protože bude s vámi a ve vás. 18 Vrátím se k vám a nenechám vás opuštěné. 19 Zanedlouho mne svět ztratí z očí, ale vy mne budete vidět očima víry a budete mít podíl na mém životě. 20 Pak budete prožívat skutečnou jednotu se mnou. 21 Svou lásku mi dokážete tím, že mne budete poslouchat. A kdo mne miluje, zachová si Otcovu lásku. I já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ 22 „Pane, proč tě smíme poznat jen my a ostatní ne?“ zeptal se Juda. 23 „Kdo mne miluje oddanou láskou, také můj Otec mu vyjde vstříc; přijdeme k němu a budeme u něho. 24 Kdo mě nemiluje, nedbá na moje slova a pohrdá Bohem. 25 Řekl jsem vám vše, co jsem vám tu na zemi měl říci. 26 Až odejdu, Otec vám pošle Ducha svatého, který mne zastoupí. Ten vás všemu naučí a bude vám připomínat, co jsem vám kdy řekl. 27 Odkazuji vám svůj pokoj. Dávám jiný pokoj, než slibuje svět, a tak se nebojte a nedejte se zastrašit. 28 Vždyť jsem řekl: odcházím a zase přijdu. Milujete-li mne, pak se z mého odchodu budete radovat spolu se mnou. Vždyť odcházím k Otci, který je větší než já. 29 Odhalil jsem vám to, co se stane, abyste uvěřili, až se mé předpovědi splní. 30-31 Nezbývá už mnoho času k rozmluvě, protože přichází zlý vládce tohoto světa. Proti mně však nic nezmůže, protože se podřizuji Otcově vůli. Činím to z lásky k Otci a na svědectví světu. Pojďme, přátelé!“

New International Version

Jesus comforts his disciples

1 ‘Do not let your hearts be troubled. You believe in God^[1]; believe also in me. 2 My Father’s house has many rooms; if that were not so, would I have told you that I am going there to prepare a place for you? 3 And if I go and prepare a place for you, I will come back and take you to be with me that you also may be where I am. 4 You know the way to the place where I am going.’

Jesus the way to the Father

5 Thomas said to him, ‘Lord, we don’t know where you are going, so how can we know the way?’ 6 Jesus answered, ‘I am the way and the truth and the life. No-one comes to the Father except through me. 7 If you really know me, you will know^[2] my Father as well. From now on, you do know him and have seen him.’ 8 Philip said, ‘Lord, show us the Father and that will be enough for us.’ 9 Jesus answered: ‘Don’t you know me, Philip, even after I have been among you such a long time? Anyone who has seen me has seen the Father. How can you say, “Show us the Father”? 10 Don’t you believe that I am in the Father, and that the Father is in me? The words I say to you I do not speak on my own authority. Rather, it is the Father, living in me, who is doing his work. 11 Believe me when I say that I am in the Father and the Father is in me; or at least believe on the evidence of the works themselves. 12 Very truly I tell you, whoever believes in me will do the works I have been doing, and they will do even greater things than these, because I am going to the Father. 13 And I will do whatever you ask in my name, so that the Father may be glorified in the Son. 14 You may ask me for anything in my name, and I will do it.

Jesus promises the Holy Spirit

15 ‘If you love me, keep my commands. 16 And I will ask the Father, and he will give you another advocate to help you and be with you for ever – 17 the Spirit of truth. The world cannot accept him, because it neither sees him nor knows him. But you know him, for he lives with you and will be^[3] in you. 18 I will not leave you as orphans; I will come to you. 19 Before long, the world will not see me anymore, but you will see me. Because I live, you also will live. 20 On that day you will realise that I am in my Father, and you are in me, and I am in you. 21 Whoever has my commands and keeps them is the one who loves me. The one who loves me will be loved by my Father, and I too will love them and show myself to them.’ 22 Then Judas (not Judas Iscariot) said, ‘But, Lord, why do you intend to show yourself to us and not to the world?’ 23 Jesus replied, ‘Anyone who loves me will obey my teaching. My Father will love them, and we will come to them and make our home with them. 24 Anyone who does not love me will not obey my teaching. These words you hear are not my own; they belong to the Father who sent me. 25 ‘All this I have spoken while still with you. 26 But the Advocate, the Holy Spirit, whom the Father will send in my name, will teach you all things and will remind you of everything I have said to you. 27 Peace I leave with you; my peace I give you. I do not give to you as the world gives. Do not let your hearts be troubled and do not be afraid. 28 ‘You heard me say, “I am going away and I am coming back to you.” If you loved me, you would be glad that I am going to the Father, for the Father is greater than I. 29 I have told you now before it happens, so that when it does happen you will believe. 30 I will not say much more to you, for the prince of this world is coming. He has no hold over me, 31 but he comes so that the world may learn that I love the Father and do exactly what my Father has commanded me. ‘Come now; let us leave.