Izajáš 7 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Znamení pro Achaza - Judský král Achaz je ohrožován efrajimským Pekachem a aramejským Resínem. Achaz je slovem prorokovým ujištěn o nezdaru jejich vpádu.

1 Za dnů Achaza, syna Jótama, syna Uzijášova, krále judského, vytáhl Resín, král aramejský, a s ním Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do války proti Jeruzalému, ale nic proti němu v boji nesvedli. 2 Domu Davidovu bylo oznámeno: „Aram táboří v Efrajimsku.“ I zachvělo se srdce královo i srdce jeho lidu, jako se chvějí lesní stromy ve větru. 3 Hospodin řekl Izajášovi: „Vyjdi Achazovi naproti ty a tvůj syn Šearjašúb na konec strouhy z Horního rybníka, na silnici k Poli valchářovu. 4 Řekni mu: Zachovej klid a neboj se, neklesej na mysli kvůli těm dvěma čadícím oharkům, že hněvem plane Aramejec Resín a syn Remaljášův. 5 Nedbej, že Aram i Efrajim a syn Remaljášův se dohodli proti tobě na zlé věci: 6 ‚Vytáhneme proti Judovi, vyděsíme jej a dobudeme jej pro sebe a uděláme v něm králem Tabealova syna.‘“ 7 Toto praví Panovník Hospodin: „Nedojde k tomu a nestane se to. 8 Hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Resín. Do šedesáti pěti let ztroskotá Efrajim, takže nebude lidem; 9 hlavou Efrajimu je Samaří a hlavou Samaří syn Remaljášův. Nebudete-li stálí ve víře, neobstojíte!“

— Immanuel - Novým výrokem prorokovým je králi oznámeno, že zemi stihne horší nebezpečí – příchod Asyřanů.

10 Hospodin promluvil znovu k Achazovi: 11 „Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin.“ 12 Achaz odpověděl: „Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina.“ 13 I řekl Izajáš: „Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha? 14 Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). 15 Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré. 16 Ještě než bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré, bude opuštěna země, z jejíchž obou králů máš hrůzu. 17 Na tebe, na tvůj lid a na dům tvého otce Hospodin v těch dnech, jakých nebylo ode dne, kdy Efrajim odpadl od Judy, přivede asyrského krále.“

— Velké zpustošení - Na povel Hospodinův přilétnou nepřátelé jako mouchy a včely, aby ztrestali nevěrný lid.

18 V onen den hvizdem přivolá Hospodin mouchy z delty řeky egyptské a včely z asyrské země. 19 Přiletí a všechny se snesou do roklí v úvalech, do skalních rozsedlin, na všechny houštiny a na všechny mokřiny. 20 V onen den Panovník břitvou, kterou si najme za Řekou, totiž asyrským králem, dočista oholí každou hlavu i chlupy na nohou a ostříhá bradu. 21 V onen den zůstane člověku jedna kravka a dvě ovce. 22 Nadojí však tolik mléka, že bude jíst smetanu, neboť smetanu a med bude jíst každý, kdo bude zanechán v zemi. 23 V onen den na místech, kde nyní vyrůstá tisíc révových keřů za tisíc šekelů stříbra, bude jen bodláčí a křoví. 24 Jen s šípy a lukem bude možno tudy projít, neboť bodláčím a křovím zaroste celá země. 25 A na žádnou z horských strání, které byly obdělávány motykou, nebudeš moci vstoupit pro samé bodláčí a křoví. Budou výběhem pro býky a drahami pro ovce.

Bible, překlad 21. století

Sám Pán vám dá znamení

1 Za vlády judského krále Achaze, syna Jotamova, syna Uziášova, vytáhl aramejský král Recin s izraelským králem Pekachem, synem Remaliášovým, do boje proti Jeruzalému, ale nedokázal jej dobýt.^[1] 2 Když bylo domu Davidovu oznámeno: „Aram se spolčil s Efraimem,“^[2] královo srdce i srdce jeho lidu se rozechvělo, jako se chvějí stromy ve větru. 3 Hospodin tehdy řekl Izaiášovi: „Vezmi svého syna Šear-jašuba^[3] a vyjdi s ním Achazovi naproti. Potkáš ho u konce strouhy Horní nádrže, u silnice k Valchářovu poli, 4 a řekneš mu: Zůstaň klidný, neboj se! Nenech se děsit těmi dvěma doutnajícími oharky – zuřivým hněvem Aramejce Recina a syna Remaliášova. 5 Ano, Aram s Efraimem, totiž Remaliášovým synem, chystal tvou zkázu a říkal: 6 ‚Pojďme napadnout Judsko! Porazíme ho, rozdělíme si ho a králem tam uděláme syna Tabealova.‘ 7 Panovník Hospodin však praví: To se nestane, tak to nebude! 8 Hlavou Aramu je Damašek a hlavou Damašku Recin. Za pětašedesát let bude Efraim rozdrcen, takže už nebude národem. 9 Hlavou Efraima je Samaří a hlavou Samaří Remaliášův syn. Jestliže neuvěříte, jistěže neobstojíte!“ 10 Hospodin pak Achazovi ještě řekl: 11 „Požádej Hospodina, svého Boha, o znamení, ať už dole v hlubinách nebo v nebeských výšinách.“ 12 „Nepožádám,“ odpověděl však Achaz. „Nebudu pokoušet Hospodina.“ 13 „Slyš, dome Davidův!“ řekl na to prorok. „To vám nestačí unavovat lidi, že unavujete i mého Boha? 14 Sám Pán vám proto dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi. 15 Než se naučí odmítat zlo a volit dobro, bude jíst smetanu a med. 16 Než se to dítě naučí odmítat zlo a volit dobro, bude země, jejíchž dvou králů se děsíš, zpustošena. 17 Na tebe, na tvůj lid a na tvůj otcovský dům pak Hospodin přivede časy, jaké nebyly ode dne, kdy se Efraim odtrhl od Judy – přivede na tebe krále Asýrie!“

Asyrská břitva

18 V ten den Hospodin hvízdne na mouchy v končinách egyptského Nilu a na včely v asyrské krajině. 19 Ti všichni přitáhnou a snesou se na strmé rokle i na skalní průrvy, na všechny houštiny i mokřiny. 20 V ten den Pán vezme břitvu najatou za Eufratem, totiž asyrského krále,^[4] a oholí vám hlavu i chlupy na nohách, ba i bradu vám ostříhá. 21 V ten den člověku zůstane jen kravka a pár ovcí, 22 nadojí mu však tolik mléka, že bude jíst smetanu. Ano, každý, kdo bude ponechán v zemi, bude jíst med a smetanu. 23 V ten den každá vinice s tisícem keřů za tisíc stříbrných^[5] zaroste trním a bodláčím. 24 Člověk se tam odváží jen s lukem a šípy, neboť celá zem zaroste trním a bodláčím. 25 Na žádnou ze strání kdysi obdělávaných motykou se už nevydáš ze strachu z trní a bodláčí. Budou z nich dobytčí pastviny, budou zdupány ovcemi.

Bible Kralická

1 I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti. 2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru. 3 Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova, 4 A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova, 5 Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce: 6 Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova. 7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho. 8 Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem. 9 Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte. 10 I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka: 11 Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko. 12 I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina. 13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste? 14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel. 15 Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré. 16 Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její. 17 Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského. 18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské. 19 I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných. 20 V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí. 21 I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce, 22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán. 23 Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste. 24 S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země. 25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.

New International Version

The sign of Immanuel

1 When Ahaz son of Jotham, the son of Uzziah, was king of Judah, King Rezin of Aram and Pekah son of Remaliah king of Israel marched up to fight against Jerusalem, but they could not overpower it. 2 Now the house of David was told, ‘Aram has allied itself with^[1] Ephraim’; so the hearts of Ahaz and his people were shaken, as the trees of the forest are shaken by the wind. 3 Then the Lord said to Isaiah, ‘Go out, you and your son Shear-Jashub,^[2] to meet Ahaz at the end of the aqueduct of the Upper Pool, on the road to the Launderer’s Field. 4 Say to him, “Be careful, keep calm and don’t be afraid. Do not lose heart because of these two smouldering stubs of firewood – because of the fierce anger of Rezin and Aram and of the son of Remaliah. 5 Aram, Ephraim and Remaliah’s son have plotted your ruin, saying, 6 ‘Let us invade Judah; let us tear it apart and divide it among ourselves, and make the son of Tabeel king over it.’ 7 Yet this is what the Sovereign Lord says: ‘ “It will not take place, it will not happen, 8 for the head of Aram is Damascus, and the head of Damascus is only Rezin. Within sixty-five years Ephraim will be too shattered to be a people. 9 The head of Ephraim is Samaria, and the head of Samaria is only Remaliah’s son. If you do not stand firm in your faith, you will not stand at all.” ’ 10 Again the Lord spoke to Ahaz, 11 ‘Ask the Lord your God for a sign, whether in the deepest depths or in the highest heights.’ 12 But Ahaz said, ‘I will not ask; I will not put the Lord to the test.’ 13 Then Isaiah said, ‘Hear now, you house of David! Is it not enough to try the patience of humans? Will you try the patience of my God also? 14 Therefore the Lord himself will give you^[3] a sign: the virgin^[4] will conceive and give birth to a son, and^[5] will call him Immanuel.^[6] 15 He will be eating curds and honey when he knows enough to reject the wrong and choose the right, 16 for before the boy knows enough to reject the wrong and choose the right, the land of the two kings you dread will be laid waste. 17 The Lord will bring on you and on your people and on the house of your father a time unlike any since Ephraim broke away from Judah – he will bring the king of Assyria.’

Assyria, the Lord’s instrument

18 In that day the Lord will whistle for flies from the Nile delta in Egypt and for bees from the land of Assyria. 19 They will all come and settle in the steep ravines and in the crevices in the rocks, on all the thornbushes and at all the water holes. 20 In that day the Lord will use a razor hired from beyond the River Euphrates – the king of Assyria – to shave your heads and private parts, and to cut off your beards also. 21 In that day, a person will keep alive a young cow and two goats. 22 And because of the abundance of the milk they give, there will be curds to eat. All who remain in the land will eat curds and honey. 23 In that day, in every place where there were a thousand vines worth a thousand silver shekels,^[7] there will be only briers and thorns. 24 Hunters will go there with bow and arrow, for the land will be covered with briers and thorns. 25 As for all the hills once cultivated by the hoe, you will no longer go there for fear of the briers and thorns; they will become places where cattle are turned loose and where sheep run.