Izajáš 43 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Hospodin vykoupil Izraele - Když Hospodin svůj lid povede, nepřihodí se lidu nic zlého. Vždyť si jej Hospodin vykoupil.

1 Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. 2 Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. 3 Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe. 4 Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život. 5 Neboj se, já budu s tebou. Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu. 6 Severu poručím: ‚Vydej!‘ a jihu: ‚Nezadržuj!‘ Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země, 7 každého, kdo se nazývá mým jménem a koho jsem stvořil ke své slávě, koho jsem vytvořil a učinil.“

— Jste moji svědkové - Hospodinův lid je dokladem Hospodinovy jedinečnosti a svrchovanosti.

8 Vyveď ten lid slepý, ačkoli má oči, ty hluché, ač mají uši. 9 Ať se vespolek shromáždí všechny pronárody, národy ať se spolu sejdou. Kdo z nich co oznámí? Kdo z nich nám ohlásí, co bylo na počátku? Ať postaví své svědky a ospravedlní se! Lidé o tom uslyší a řeknou: „Je to pravda.“ 10 „Mými svědky jste vy, je výrok Hospodinův, a můj služebník, jehož jsem vyvolil. Tak mě poznáte a uvěříte mi a pochopíte, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a nebude ani po mně. 11 Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není. 12 Já jsem oznamoval a zachraňoval, já jsem ohlašoval, a nikdo cizí mezi vámi. Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh! 13 Já jsem byl dřív než první den a není, kdo by z mých rukou vysvobodil. Kdo zvrátí, co já vykonám?“ 14 Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: „Kvůli vám pošlu do Babylónu a srazím všechny ty útočné hady, Kaldejce, plesající na lodicích. 15 Já, Hospodin, jsem váš Svatý, stvořitel Izraele, váš Král.“

— Stvořím nové - Hospodin, který v minulosti razil svému lidu cestu hlubinami, upraví mu nyní cestu pouští.

16 Toto praví Hospodin, který razí cestu mořem, dravými vodami stezku, 17 jenž přivádí vozbu i koně, vojsko a válečnou moc i dokáže, že pospolu lehnou a nepovstanou, dohořeli, zhasli jako knot. 18 „Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. 19 Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. 20 Čest mi vzdá zvěř pole, šakalové i pštrosi; obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid. 21 Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.“

— Na staré hříchy nevzpomenu - Nový život předpokládá smazání všech starých nepravostí. Hospodin to svému lidu přislibuje.

22 „Nebyl jsem to já, koho jsi vzýval, Jákobe, kvůli mně ses neobtěžoval, Izraeli! 23 Své jehňátko v oběť zápalnou jsi pro mne nepřivedl, nectil jsi mě svými obětními hody. Nenutil jsem tě sloužit mi obětními dary, ani kadidlem jsem tě neobtěžoval. 24 Vonné koření jsi mi za stříbro nenakoupil, tukem svých obětí jsi mě neobčerstvil. Jenom svými hříchy chtěls mě nutit k službě, svými nepravostmi jsi mě obtěžoval. 25 Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu. 26 Připomeň mi to, můžem se spolu soudit, sám si spočítej, pro co bys mohl být ospravedlněn. 27 Tvůj otec byl první, který zhřešil, tvoji mluvčí mi byli nevěrní. 28 Správce svatyně jsem zbavil posvěcení, Jákoba jsem vydal klatbě, Izraele zhanobení.“

Bible, překlad 21. století

Já jsem s tebou

1 Teď ale toto praví Hospodin, ten, kdo tě stvořil, Jákobe, ten, kdo tě, Izraeli, zformoval: Neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým – patříš mi! 2 Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, neshoříš, plamen tě nespálí. 3 Já Hospodin jsem přece tvůj Bůh, já, Svatý izraelský, jsem tvůj spasitel. Egypt jsem dal za tebe jako zálohu, Habeší a Sábou vyplatil jsem tě. 4 Jsi pro mne tolik drahocenný, jsi mi tak vzácný, tak tě miluji, že za tebe vyměním všechny lidi, za tvůj život dám celé národy. 5 Neboj se, já jsem s tebou. Od východu přivedu tvé potomky, od západu tě shromáždím. 6 Severu řeknu: „Propusť je!“ a jihu: „Nedrž je!“ Přiveď mé syny zdaleka, mé dcery ze světových stran – 7 všechny, kdo nesou jméno mé, ty, jež jsem stvořil k slávě své, ty, jež jsem udělal a zformoval. 8 Vyveď ten slepý lid, který však má oči, všechny ty hluché, kteří mají uši. 9 Všichni lidé ať se shromáždí, ať se společně sejdou národy. Kdo z nich nám tohle oznámil, kdo minulé věci ohlásil? Ať přivedou své svědky, ať se obhájí, ať jim dá za pravdu, kdo to uslyší. 10 Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, a můj služebník, jehož jsem vyvolil, abyste poznali a uvěřili mi a porozuměli, že já jsem.^[1] Žádný bůh nebyl přede mnou utvořen a ani po mně nebude. 11 Já, já sám jsem Hospodin a není spasitele kromě mne. 12 Já jsem oznámil, já zachránil a ohlásil, když jste žádné cizí bohy neměli. Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, že já jsem Bůh. 13 Dříve než byl den, já jsem. Z mé ruky nikdo nevyrve. Když konám, kdo to vrátí zpět?

Činím novou věc

14 Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý izraelský: Kvůli vám pošlu na Babylon kohosi^[2] a srazím všechny závory – z jásotu Chaldejců bude úpění!^[3] 15 Já jsem Hospodin, váš Svatý, Stvořitel Izraele, váš Král. 16 Toto praví Hospodin, který razí cestu na moři a stezku mohutnými vodami, 17 který přivádí vozy s koni a vojsko i posily nechává padnout, aby nevstali, jako knot lampy aby uhasli: 18 Nevzpomínejte na věci minulé, o starých neuvažujte! 19 Hle, já činím novou věc, a klíčí právě teď – vy to nevíte? Ano, způsobím cestu na poušti a na pustinách potoky. 20 Divoká zvěř mě bude ctít, pštrosi i šakali, že jsem způsobil vody na poušti a na pustinách potoky, abych napojil svůj vyvolený lid, 21 lid, který jsem si vytvořil, aby mou chválu hlásali. 22 Ty jsi mě ale nevzýval, Jákobe, byl jsem ti, Izraeli, na obtíž! 23 Nepřivedls mi beránky k oběti zápalné, obětními hody jsi mě neuctil. K žádným darům jsem tě nenutil, neobtěžoval jsem tě kadidly. 24 Nekoupil jsi mi vonné koření, tukem svých obětí jsi mě nesvlažil. Zatos mě svými hříchy unavil, obtížil jsi mě svými vinami! 25 Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích. 26 Osvěž mi paměť, ať se spolu soudíme, pověz, čím bys mohl být ospravedlněn. 27 Už tvůj prapředek se prohřešil, tvoji mluvčí mě zradili. 28 Proto jsem potupil hodnostáře svatyně, vydal jsem Jákoba klatbě a Izraele potupě.

Bible Kralická

1 Ale nyní takto praví Hospodin stvořitel tvůj, ó Jákobe, a učinitel tvůj, ó Izraeli: Neboj se, nebo vykoupil jsem tě, a povolal jsem tě jménem tvým. Můj jsi ty. 2 Když půjdeš přes vody, s tebou budu, pakli přes řeky, nepřikvačí tě; půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe. 3 Nebo já Hospodin Bůh tvůj, Svatý Izraelský, jsem spasitel tvůj. Dal jsem na výplatu za tebe Egypt, zemi Mouřenínskou a Sábu místo tebe. 4 Hned jakž jsi drahým učiněn před očima mýma, zveleben jsi, a já jsem tě miloval; protož dal jsem lidi za tebe, a národy za život tvůj. 5 Nebojž se, nebo já s tebou jsem. Od východu zase přivedu símě tvé, a od západu shromáždím tě. 6 Dím půlnoční straně: Navrať, a polední: Nezbraňuj. Přiveď zase syny mé zdaleka, a dcery mé od končin země, 7 Každého toho, jenž se nazývá jménem mým, a kteréhož jsem k slávě své stvořil, jejž jsem sformoval, a kteréhož jsem učinil. 8 Vyveď lid slepý, kterýž již má oči, a hluché, kteříž již mají uši. 9 Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé. Kdo jest mezi nimi, ješto by to zvěstoval, a to, což se předně státi má, aby oznámil nám? Nechť vystaví svědky své, a spravedlivi budou, aneb ať slyší, a řeknou: Pravdať jest. 10 Vy svědkové moji jste, praví Hospodin, a služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, tak že můžete věděti, a mně věřiti, i rozuměti, že já jsem, a že přede mnou nebyl sformován Bůh silný, aniž po mně bude. 11 Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele. 12 Já oznamuji, i vysvobozuji, jakž předpovídám, a ne někdo mezi vámi z cizích bohů, a vy mi toho svědkové jste, praví Hospodin, že já Bůh silný jsem. 13 Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí? 14 Takto praví Hospodin vykupitel váš, Svatý Izraelský: Pro vás pošli do Babylona, a sházím závory všecky, i Kaldejské s lodimi veselými jejich. 15 Já jsem Hospodin svatý váš, stvořitel Izraele, král váš. 16 Takto praví Hospodin, kterýž způsobuje na moři cestu, a na prudkých vodách stezku, 17 Kterýž vyvodí vozy a koně, vojsko i sílu, činí, že v náhle padají, až i povstati nemohou, hasnou, jako knot hasne: 18 Nezpomínejte na první věci, a na starodávní se neohlédejte. 19 Aj, já učiním věc novou, a tudíž se zjeví. Zdaliž o tom nezvíte? Nadto způsobím na poušti cestu, a na pustinách řeky. 20 I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému. 21 Lid, kterýž nastrojím sobě, chválu mou vypravovati bude, 22 Poněvadž jsi mne nevzýval, ó Jákobe, nýbrž steskloť se se mnou, ó Izraeli. 23 Nepřivedl jsi mi hovádka k zápalům svým, a obětmi svými neuctils mne; nenutil jsem tě, abys mi sloužil obětmi suchými, aniž jsem tě tím obtěžoval, abys mi kadil. 24 Nekoupil jsi mi za peníze vonných věcí, ani tukem obětí svých zavlažil jsi mne, ale zaměstknal jsi mne hříchy svými, a obtížils mne nepravostmi svými. 25 Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám. 26 Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti. 27 Otec tvůj první zhřešil, a učitelé tvoji přestoupili proti mně. 28 A protož smeci knížata z míst svatých, a vydám v prokletí Jákoba, a Izraele v pohanění.

New International Version

Israel’s only Saviour

1 But now, this is what the Lord says – he who created you, Jacob, he who formed you, Israel: ‘Do not fear, for I have redeemed you; I have summoned you by name; you are mine. 2 When you pass through the waters, I will be with you; and when you pass through the rivers, they will not sweep over you. When you walk through the fire, you will not be burned; the flames will not set you ablaze. 3 For I am the Lord your God, the Holy One of Israel, your Saviour; I give Egypt for your ransom, Cush^[1] and Seba in your stead. 4 Since you are precious and honoured in my sight, and because I love you, I will give people in exchange for you, nations in exchange for your life. 5 Do not be afraid, for I am with you; I will bring your children from the east and gather you from the west. 6 I will say to the north, “Give them up!” and to the south, “Do not hold them back.” Bring my sons from afar and my daughters from the ends of the earth – 7 everyone who is called by my name, whom I created for my glory, whom I formed and made.’ 8 Lead out those who have eyes but are blind, who have ears but are deaf. 9 All the nations gather together and the peoples assemble. Which of their gods foretold this and proclaimed to us the former things? Let them bring in their witnesses to prove they were right, so that others may hear and say, ‘It is true.’ 10 ‘You are my witnesses,’ declares the Lord, ‘and my servant whom I have chosen, so that you may know and believe me and understand that I am he. Before me no god was formed, nor will there be one after me. 11 I, even I, am the Lord, and apart from me there is no saviour. 12 I have revealed and saved and proclaimed – I, and not some foreign god among you. You are my witnesses,’ declares the Lord, ‘that I am God. 13 Yes, and from ancient days I am he. No-one can deliver out of my hand. When I act, who can reverse it?’

God’s mercy and Israel’s unfaithfulness

14 This is what the Lord says – your Redeemer, the Holy One of Israel: ‘For your sake I will send to Babylon and bring down as fugitives all the Babylonians,^[2] in the ships in which they took pride. 15 I am the Lord, your Holy One, Israel’s Creator, your King.’ 16 This is what the Lord says – he who made a way through the sea, a path through the mighty waters, 17 who drew out the chariots and horses, the army and reinforcements together, and they lay there, never to rise again, extinguished, snuffed out like a wick: 18 ‘Forget the former things; do not dwell on the past. 19 See, I am doing a new thing! Now it springs up; do you not perceive it? I am making a way in the wilderness and streams in the wasteland. 20 The wild animals honour me, the jackals and the owls, because I provide water in the wilderness and streams in the wasteland, to give drink to my people, my chosen, 21 the people I formed for myself that they may proclaim my praise. 22 ‘Yet you have not called on me, Jacob, you have not wearied yourselves for^[3] me, Israel. 23 You have not brought me sheep for burnt offerings, nor honoured me with your sacrifices. I have not burdened you with grain offerings nor wearied you with demands for incense. 24 You have not bought any fragrant calamus for me, or lavished on me the fat of your sacrifices. But you have burdened me with your sins and wearied me with your offences. 25 ‘I, even I, am he who blots out your transgressions, for my own sake, and remembers your sins no more. 26 Review the past for me, let us argue the matter together; state the case for your innocence. 27 Your first father sinned; those I sent to teach you rebelled against me. 28 So I disgraced the dignitaries of your temple; I consigned Jacob to destruction^[4] and Israel to scorn.